láska z léčebny? [DNF]

27.

pov. George 

"dále" ozvala se za dveřmi vychovatelka. Karl na nic nečekal, rozrazil dveře a vešel dovnitř, trochu jsem zaváhal a do kanceláře vešel taky. "zavři dveře, prosím" řekla vychovatelka a já tak udělal. "takže, oba jste zůstali na pokojích sami a vzhledem k tomu že už tu nějákou dobu jste a všimla jsem si že se i bavíte" na chvíli se odmlčela "takže jsem se rozhodla že budete spolu na pokoji, konkrétně na pokoji kde je teď George." dořekla a oba nás sjela pohledem. Chvíli jsme tam jen stáli a až se Karl vzpamatoval tak jí poděkoval a odešli jsme.

Karl už měl skoro všechny věci přestěhované. Prohlížel jsem si druhou stranu pokoje kde ještě včera byly věci někoho úplně jiného i když to teď vypadalo že tu Karl byl pomalu dýl jak já. Nevím jestli chci, aby tu Karl byl nebo ne, ale na druhou stranu je to lepší než kdyby sem dali někoho nového koho neznám. 

...

Karl ležel na posteli a prázdným pohledem propaloval strop. Měli by jsme být ve společenské místnosti, ale nikdo neřešil že tam nejsme. 

"myslíš že tu budeme ještě dlouho?" zeptal se Karl potichu. Jeho hlas se třásl a v jeho obličeji už byly emoce, ale rozhodně to nebyly pozitivní emoce. "nevím, ale doufám že už dlouho ne, přece jen minimálně ty už tu jsi dlouho" doufal jsem že mu tím něják pomůžu, ale myslím že se mi povedl praví opak. "a co když se sem dostanu znova?" zeptal se a otočil se na mě. Jeho oči se leskli a vypadal že se každou chvíli rozbrečí. "Karle já nevím, já ani nevím jestli vlastně chci pryč. Nemám kam jít a nikoho nemám. Teď mám aspoň kde bydlet. Karl se posadil a zavrtěl hlavou "máš mě, prostě nevím třeba požádáme o propuštění a půjdeme ke mě, já už tu bez Sapa a Alexe být nechci". Nevěřícně jsem se na něj koukal "Karla já se nemůžu jen tak nastěhovat k tobě, doslova věci co mám tady jsou to jediný co mám což znamená že nemám ani korunu". Karl se usmál "domluvím ti místo tam kde jsem pracoval než mě sem zavřeli, berou každýho". Nevěřícně jsem se na Karla podíval. Nic jsem mu neřekl a zavřel se v koupelně. Mám pocit že minimálně to, aby myslel na něco jiného se mi povedlo. Každopádně nevím jestli se mi jeho plán líbil nebo ne.

hah já to myslela vážně. 

 399 words