2.

739 67 4
                                    

!TW! 

pov. George 

Ležel jsem na něčem co není studená podlaha v koupelně, bylo to něco měkčího, ale ne úplně měkké a na rozdíl od podlahy, to trochu hřálo. Taky jsem na sobě cítil něco ležet, tipnul bych si že to bude nějaká látka. V neposlední řadě jsem začal vnímat pípání něčeho, vedle mé hlavy. Chtěl jsem vědět kde jsem, pokusil jsem se otevřít oči, ale hned jsem je zavřel, protože mě ozářilo až moc bílého světla. Po chvíli jsem to zkusil znova a už zvládl mít oči otevřené. rozhlédl jsem se kolem sebe, sice jsem viděl rozmazaně, ale zvládl jsem rozpoznat že ležím v posteli u prostředí bílé místnosti. Vedle hlavy mi dost na hlas pípal přístroj z kterého vycházeli hadičky co končili v mé ruce. Usoudil jsem že budu pravděpodobně v nemocnici, pořád živí bohužel. Podíval jsem se před sebe, bylo tam velké okno, přes které nebylo vidět na druhou stranu, nebo to bylo mím stále rozmazaným pohledem. Vedle toho okna byly prosklené dveře stejně jako okno, ty dveře se otevřeli a stál tam někdo v bílém plášti. Zavřel dveře a rozešel se k posteli na které jsem ležel. "vidím že jste se vzbudil" řekl ten co stál vedle mě, pravděpodobně to byl doktor "abych se vám představil jsem doktor jméno a sem váš ošetřující lékař" řekl, asi si všiml mého zmateného výrazu před tím. Chvíli se díval na ten přístroj vedle mě, nic u toho neříkal, což mě celkem stresovalo. můj pohled byl už ostrý, takže jsem ho pečlivě pozoroval. Něco na tom přístroji zmáčkl a tím konečně utišil to pískání, které mi začalo pomalu list na nervi. Vzal do jeho ruk, mojí ruku a prohlížel si ji. Měl jsem na ní obvaz před který prosakovala krev, nad obvazem jsem měl v ruce pár hadiček, které doktor po chvíli vytáhl. Pověsil je na stojan na kterém vysela nějaká tekutina v sáčku. Dovezl si jiný stojan a hadičku mi zapojil na stejné místo kde byla před tím. ruku mi položil na postel a zvedl druhou. Tu si prohlídl jen krátce a taky ji položil. "teď se skus posadit, abych si mohl poslechnout tvé srdce" řekl doktor a nasadil si tu věc na poslouchání srdce. Já se zkusil posadit, což se mi povedlo a kupodivu to ani nebolelo tolik jak jsem čekal. On mi trochu vyhrnul košili co jsem měl na sobě a položil mi na hruť studené železo, párkrát ho přeložil a potom si to vrátil kolem hlavy, jak to měl před tím. "dobře, už nejsi v ohrožení života, takže tě vezmu na ambulanci, aby ti vyměnili obvazy a potom tě převezeme někam kde ti pomůžou, jak rozhodli tví prarodiče" řekl doktor, kam mě jako převezou? já nikam nechci, chci domů a zase si ublížit. Doktor šel do rohu místnosti a vzal vozík dojel k mé posteli a pomohl mi si přesednout. Pytlík s tekutinou pověsil na držák na vozíku a chtěl už vyjet, "mohl bych prosím před tím mluvit z mými prarodiči" zastavil jsem ho mojí první větou dne "no, jak to říct, oni nechtějí mluvit s tebou a ani tě nechtěli vidět, takže to nepůjde" řekl doktor. Ani mě to nepřekvapuje, pro moje prarodiče jsem byl vždy jen omyl, který si moje matka nechala, aby jí zničil život a to že mě někam odloží a nekácejí mi že mi tam pomůžou? jak obyčejné, prostě se mě chtěli zbavit, ale udělali to tak, aby neměly až tak špatný pocit. "můžu aspoň vědět, kde je můj otec?" zeptal jsem se z nadějí že aspoň na to mi odpoví "ano, je ve vězení za vraždu tvé matky" řekl doktor. Nic jiného si to prase nezaslouží, zabít někoho jen kvůli tomu že mě chtěl chránit? ubohé. Sere mě že jsem tomu nezabránil a neumřel místo ní já...

Ležel  jsem v koutě místnosti, nade mnou stál on, údajně můj otec, ale moc tomu nevěřím. V ruce pevně svíral nůž a přibližoval se k mému krku z odhodláním mě zabít. Jenže ho něco, spíš někdo chytil za ruku a neumožnil mu pohyb rukou ke mě. On cukl rukou, aby setřásl ruku a prudce se otočil, čímž mi dovolil spatřit kdo mu to překazil, byla to moje matka, on neváhal a nůž jí zabodl do břicha, já se zvedl a utekl do koupelny kde jsem se zamlčel a čekal co se bude dít dál. Byl zase namol, takže byl schopný všeho...   a já jako zbabělec utekl a nechal ho zabít mojí matku, bože jsem takový idiot.

Ha nevím co bych k tomu měl říct :D. Doufám že nezapomenu o čem to má byt jak u mé první ff.   Gn/Gm ily all <33

767 words 

ig: allex.is.cool
Tt: allex.is.cool

láska z léčebny? [DNF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat