láska z léčebny? [DNF]

26.

pov. George

Nepromluvili jsme si- večer když vylezl z koupelny šel jsem tam já, potom co jsem v koupelně vyřešil můj problém a vrátil se na pokoj- spal nebo to spíš dělal protože zas tak dlouho jsem tam nebyl a on si stihl i sbalit. Ráno když jsem se vzbudil už v pokoji neměl žádné věci zůstala tam jen jeho knížka- která je teď už asi moje. Jeho postel byla ustlaná a perfektně uhlazená- je to asi poprvé co si on sám ustlal postel. Celkem mě překvapuje že mě nevzbudilo když vstal, nevím myslel jsem si že mám celkem lehký spánek navíc už mě hodněkrát vzbudilo když třeba jen zamručel ze spaní- ale to už teď je uplně jedno stejně skoro pravděpodobně nadobro zmizel z mého života. Nenechal tu nic žádný vzkaz nebo jen lísteček z číslem, prostě nenávratně zmizel a jediné co mi po něm zbylo je knížka. 

Nedalo mi to a prohledal jsem všechny poličky, skříňky a tyhle věci jestli přece jen někde nenechal něco víc. Cokoliv prostě možná by mi stačila i jeho ponožka- vlastně sám nevím proč něco potřebuji najít neměl důvod tady cokoliv nechávat nic mezi námi nebylo a vlastně jsme nebyli ani kamarádi. 

Seděl jsem na posteli a vlastně nevnímal okolní svět moje mysl se hádala sama se sebou o tom co si teď mám myslet a jak se mám cítit z mého transu mě vytáhli ruce které někdo položil na moje ramena a lehce s nimi za třásl. Než jsem se stihl z pamatovat napadlo mě že by to mohl být Dream, ale nebyl. Naproti mě stál Karl a na obličeji mu hrál starostlivý výraz, podíval jsem se na něj zmateně. "poslali mě pro tebe aby jsi šel na snídaní a pak spolu máme jít za vychovatelkou chce s námi mluvit" vyhrl na mě Karl a čekal na moji reakci já jen přikývl a zůstal dál sedět což se mu očividně nelíbilo. Zamračil se a natáhl ke mě ruku "pojď" řekl když jsem jeho ruku chytil. Vytáhl mě do stoje a bez dalšího slova nebo toho aby pustil mojí ruku se vydal do jídelny, takže to vypadalo jakože mě tam táhl- což vlastně byla pravda.

...

Ke snídani byly cereálie a trochu divné mléko- něják sem to neřešil a prostě to do sebe naházel. To byla jedna z věcí co jsem se tu naučil- prostě všechno rychle snít, protože kdybych nechtěl tak by mě stejně donutili což bylo o dost horší. Navíc už jsem špatný pocit přestával mít po každém jídle, někdy sem ho neměl vůbec a někdy zas hrozně velký že jsem měl pocit že to nevidržím, ale naučil jsem se to zvládat. 

Od Karla jsem se dozvěděl že tady zůstal sám. Věděl jsem že mají pustit Sapa, ale že pustili i Alexe byla novinka- Karl říkal že to bylo narychlo a Alex už tu prostě nechtěl být obzvlášť když tu nebude Sap a tak tu Karl zůstal bez nich. 

Teď jsem z Karlem směřovali k vychovatel a mě došlo že jsem nad tím vlatně ani nestihl pořádně přemýšlet. Jenže teď už na to bylo pozdě protože Karl klepal na dveře vychovatelky. 

Slay- mno nevím co bych měla říct like omlouvám se že dlouho nebyla kapitola prostě škola- ale doufám že už to bude v pohodě. Aktivitu vám slibovat nebudu yk. MIluju vás a hrozně moc děkuji <33 fr nechápu jak to můžete číst- 

555 words

ig: allex.is.cool