Sorry, I love you [stray kids]

-3-

stále březen 2021-sobota

„Čučte kdo přišel na návštěvu." Zavolala jsem. Holky se otočili a když je viděla Yeong málem to s ní seklo. „Přišli jsme vás přivítat." řekl mile ten... počkejte já si vzpomenu... ( ne pořád nevím kdo je kdo). Už vím I.N. Jeongin se myslím jmenuje. „Děkujeme" řekla Ari. „Chtěla jsem říct že by sme se mohli představit ale to asi nebude třeba když se známe." usmála se Ji-Min. „Já si myslím že bude" odkašlala jsem si. Všichni se zasmáli a Chan se toho ujal. „My jsme Stray Kids. Moc nás těší. Já jsem Bang Chan. Můžete mi říkat jenom Chan. Tohle je I.N.,tohle Hyunjin, Seungmin, Lee Know, Han, Changbin a Felix." Usmál se a já jsem řekla „Jop. Už to asi mám" ostatní se zasmáli a pak um... ten... Han! Jo tak se jmenuje. (vidíte už se lepším) Tak Han řekl „Když jsme se museli představit my tak by jste mohli i vy. Sice vás známe ale to nevadí alespoň to bude fér." Já se zasmála a řekla. „Fajn když jste se představovali hlavně kvůli mně tak já nás představím. My jsme 4GIRLS..." „Proč je vás teda pět? Vždycky mě to zajímalo." skočil mi do řeči Seungmin (jsem dobra poznala jsem ho). „O tom potom. Takže my jsme 4GIRLS. Tohle je náš leader. Hana. Tohle naše "rapperka" Ji-Min. Pak naše vokály Yeong, Ari a hlavní vokály. JÁ. Olivie. Můžete mi říkat Livi." Usmála jsem se a doplnila ještě „Tadá...". „Pozval bych vás na menší párty k nám ale máme to tam dvakrát tak malý jak vy...." začal Chan a já mu skočila do řeči.
„Párty u nás!" Zakřičela jsem při odchodu směrem ke kuchyni abych vytáhla nějakou flašku.

Přišla jsem zpátky za nima a bylo tam úplně ticho nikdo nemluvil. Bylo to divný. „Tak co? Party?!" Zeptala jsem se a dala flašky nad hlavu. Hana mi je vzala a řekla „Ale ty ještě nejsi plnoletá." „No... tím že mám českou národnost tak vlastně jo." Odpověděla jsem ji. „Ale tady ještě ne!" „Ale noták. Už jenom pár měsíců." Snažila jsem se jí flašky vzít.
„Jednou se nic nestane ne?" Řekl Chan. „Slova moudrého může." Řekla jsem důležitě a konečně ji je vzala. „Jde se slavit." „A co?" zeptala se Yeong. „To že jsme konečně v našem dormu!.
„Fajn ale budu si vás s Yeong hlídat." řekla Hana a odešla. „Něco bych jí hodila do ksichtu!" zasyčela jsem a najednou se za mnou objevil Hyunjin. „Nemáš ji moc ráda že?" „Mám. Ale dokáže člověka pěkně nasrat." „To věřím." řekl s úsměvem. Já se taky usmála a sedla jsem si na gauč kde seděli všichni. Má hezkej úsměv.

„A Livi jakto že máš českou národnost?" zeptal se I.N. „Narodila jsem se tam. A děda je Čech." „Hustý. Kde že je to Česko?" Zeptal se Minho. „Au..." zasmála jsem se. „Uprostřed Evropy?" odpověděl Han. „Není tam Praha?" „Jo je. Ale já jsem teda zrovna z Brna." odpověděla jsem mu. „Odkud?" „To je druhy největší město Česka. Není tak známý." „A co teda děláš tady?" zeptal se zase Minho. „Přestěhovali jsme se." „Proč?" zeptal se ale holky mu naznačili že se na to ptát nemá. Ten jeho obličej mě celkem pobavil. Byl to přesně ten obličej který říká "já něco posral". „Rodiné důvody" řekla jsme jenom. Víc jim zatím říkat nebudu.

Vzala jsem si skleničku a chtěla jsem se napít. Najednou mi ale někdo skleničku vzal. „Notak! Hana!" řekla jsem naštvaně a ona se jen debilně usmála a odešla si sednou a důležité se dívat do mobilu. „Co tam pořád na tom mobilu děláš? Pojď se za náma bavit!" zavolala na ni Yeong. „Důležité věci narozdíl od vás." řekla uraženě. „Vsaďte se že tam beztak hraje candy crush." řekla jsem se smíchem a ostatní se rozesmáli. „Haha moc vtipný." řekla opět uraženě (jak jinak).

„Felixi vážně máš tak hrubý hlas?" zeptala jsem se. „No normálně tolik ne" řekl pobaveně. „Tak něco řekni tím svým super hlasem." Felix se jenom usmál a a po chvilce zazpíval „Felix navidad. Felix navidad." Kluci se zasmáli a Yeong málem znovu odpadla. „Tak to je hustý." řekla jsem. „A ty žeprej umíš takový ten mrtě roztomilý hlas." řekl I.N. „Ani ne." „Zkus to!"  „Dobře...a co mám říct?". Kluci se zamysleli a ozval se Hyunjin. „Zkus takovýto uwu co říkají ty gamerky." „Ona taky hraje!" Ozvala se Ji-Min. Kluci se na mě podívali stylem "fakt?". „Dělej zkus to!" povzbudil mě Seungmin. „Dobře ale nebudete se smát." „Slibujeme" slíbili všichni. „Uwu" řekla jsem co nejroztomileji jsem dokázala. Kluci se překvapeně podívali. „Kámo co to bylo?!" „Tak to bylo něco!"  „Mega!" „Hustý!" „WTF?" řvali všichni přes sebe a smáli se u toho. „Tadá... už mi nikdy nedovolte to udělat prosím!" zasmála jsem se a napila se kofoly. Všechno ostatní mě Hana sebere. Začíná mě mírně srát. (To ale neví že jsem si do té kofoly přilila kapku rumu.)

~time skip 2 hodiny~

„Měli by jsme se víc poznat protože si myslím že se teď budeme potkávat častěji." Řekl Han a vstal z gauče. Stoupl si před nás a spustil. „Já jsem Han Jisung a..." bylo na něm vidět že už má trochu popito tak ho Chan vzal kolem ramen a odvedl ho ke dveřím. „No už je pozdě tak my radši půjdeme." Řekl Changbin a všichni se zvedli a šly ke dveřím. „Ahoj" řekli naráz. „Čauky" odpověděli jsme. Zavřela jsem dveře a šla zpátky za holkama. „Uklidíme tady?" zeptala jsem se. „Ne serem na to. Uděláme to zítra" řekla Ari a šla do svého pokoje. My jsme ji následovaly.

U sebe jsem se převlékla a lehla si na postel. Zhasla jsem si a zachumlala jsem se pod peřinu. Je mi strašná zima. Topí se tady vůbec?! Se rovnou můžu odstěhovat na severní pól. To vyjde na stejno. Pomyslela jsem si.

Kluky znám pár hodin ale už teď vím ze z nás budou dobří kamarádi.

———————————————————
Annyeong<33
Další kapitola je tady. Doufám že se vám líbí.