-4-

633 36 4
                                    

stále březen 2021-neděle

~ráno~
Probudila jsem se se strašnou bolestí hlavy. „Au. Mám pocit že mi ta hlava za chvilku praskne." Zanadávala jsem si. V tom se otevřeli dveře a v nich stala Hana. „Já ti říkala ať nepiješ." „Dobré ráno. A skoro nic jsem nevypila." „No..." odpověděla a odešla aniž by zavřela dveře. „A zavírat tě doma naučili vole" Křikla jsem podrážděně.

Vstala jsem z postele a šla do koupelny. Vyčistila jsem si zuby a osprchovala jsem se. Pak jsem se převlékla a načesala si vlasy. Udělala jsem si volný dordol a šla jsem se najíst. „Dobré ráno" pozdravila jsem všechny. Dala jsem si müsli s jogurtem a sedla si ke stolu. Vzala jsem si mobil a začala si prohlížet co je nového. Všimla jsem si že nás na Instagramu začali sledovat Stray Kids tak jsem je začala sledovat taky. Pak jsem odpověděla na pár zpráv od fanoušků a podívala se na edity které nám poslali. Některé jsou vážně hodně povedené.

Když jsem měla dojedeno dala jsem misku do dřezu a šla jsem si sednou za holkama na sedačku. „Tak co budeme dneska dělat?" zeptala se Yeong. „Je neděle. Takže nic. Akorát pojedeme pro ten notebook." odpověděla jsem ji. Už chtěli něco namítnout ale zazvonil zvonek a já rychle šla otevřít. Když už jsem držela kliku došli mi jak vypadám. Na hlavě rozcuchanej drdol, na sobě černý tepláky a bílej uplej croptop (celkem krátkej) a beztak i kruhy pod očima. No nic. Snad se mě neleknou. Pomyslela jsem si. Otevřela jsem dveře a tam stál Chan, Felix, Han a Hyunjin. Chvilku se na mě zařazeně dívali a pak Chan řekl. „Dobré ráno" ještě unavený hlasem (prostě takovým tím klučičím hlasem po ránu) „Dobré. Co potřebujete?" Zeptala jsem se mile ale pořád ještě celkem unaveně. „Včera jsme tady udělali celkem bordel tak jsme se přišli zeptat jestli nechcete pomoct to uklidit." odpověděl mi Felix. „Jo. Klidně. A kde máte ostatní. Né že bych byla nějaká vaše mega fanynka ale 100% vím že vás je osm." Kluci se usmáli a Han řekl „Ti mají ještě půlnoc". „Aha. Tak pojďte." Odstoupila jsem od dveří a kluci vešli.

„Holky, kluci nám přišli pomoct uklidit."  Zavolala jsem a hned se od holek ozvala Yeong. „Ne to ne! Vždyť takhle po ránu vypadám jak debil!" „Já taky" zanadávala Ari. „My klidně počkáme než se upravíte." Zavolal Chan.  „To nemusíte." Zavolala pro změnu Ji-Min. „Tak pojďte" kývla jsem hlavou a zavedla kluky do obýváku.

Za necelou půl hoďku jsme měli uklizeno. „Těšíte se na ten rozhovor?" Zeptal se Han. „Aji celkem jo. Akorát jsem trochu nervózní. Bude to náš první rozhovor." odpověděla Yeong. „První?" Divil se Hyunjin. „No jako první ne ale když jsme měli náš první rozhovor ještě nás neznalo tolik lidí takže jsme nebyli tak nervózní jako teď když víme že už máme celkem hodně fanoušků." vysvětlila Ari. „Aha". „Plus ještě máme mít příští sobotu koncert a je vyprodaný." Řekla Ji-Min. „Tak to bych nechtěl." zasmál se Han.

„Holky když už jsme u toho tak vám rovnou řeknu plán na zítra. Ráno vstáváme brzo protože hned o půl osmé do půl jedenácté máme trénink. Pak oběd. Ve dvě je ten rozhovor tam budeme i s cestou tak tři-čtyři hodiny a pak musíme zkoušet písničky." informovala nás Hana. „Zítřek bude hodně náročnej." Povzdechla jsem si. „Bude" odpověděli všechny naráz. „Tak si to užijte. My máme zítra jenom ten rozhovor a hodinovej trénink." řekl provokativně Felix. Všechny jsme se na něho podívaly stylem "Jdi někam!" a kluci se jenom zasmáli.

~time skip 1 hodina~

Kluci už odešli a my jsme šla každá do svého pokoje. Všechny jsme v klidu odpočívaly. Najednou přes celej být zařvala Hana z obýváku. Já jsem si zrovna kreslila a lekla jsem se tak že jsem udělala čáru přes celý papír. „No a teď to můžu maximálně tak zmačkat!" zanadávala jsem si a vydala se do obýváku.
„No co je?" zeptala jsem se. „Zítra jdeme do rádia a kluci tam nebudou. Takže celkem změna." řekla „Ne...!" zakřičela Yeong „Klidni!" Okřikla ji Ji-Min která stála vedle ní.
„Dobře" odpověděla jsem a vydala se zpátky do pokoje.

Celý den se vlastně nic nedělo. Jenom jsme jeli s Ari pro ten notebook ale to nebylo nijak extra zajímavý. Ari celou dobu nadávala na úplně random věci. Doma nikdo nebyl takže jsme se tam ani nezdržely. No prostě obyčejný den.

Pondělí

O půl sedmé ráno mi zazvonil budík. Probudila jsme se a vypla ho. Unaveně jsem se zvedla z postele s tím že jdu do koupelny ale v koupelně už byla Ari takže jsem to vzdala protože ta je tam vždycky strašně dlouho. Šla jsem teda zpátky do pokoje se obléct. Vzala jsem si černý uplý crop-top a černé tepláky. Na to jsem si dala černou rozepínací mikinu.
Hned jak jsem uslyšela dveře od koupelny vyběhla jsem z pokoje aby mi ji už nikdo nezabral. „Dobré ráno" pozdravila jsem Ari.

Vyčistila jsem si zuby, opláchla obličej a spokojeně jsem si to zamířila do kuchyně. Pozdravila jsem holky a šla si dát svoji snídani. Když jsem dojedla, šla jsem opět do pokoje.
V pokoji jsem si dala na obličej krémy a trochu se namalovala.

Když už jsme byli všechny připravené obuly jsme si boty a šly jsme. Já si obula moje oblíbené conversky.

Trenérka už nás tam čekala. Protáhly jsme se a opakovali jsme si naše sestavy (nebo jak to nazvat). Celkem nezáživný.

Když jsme přišli zpátky do bytu celkem jsme se lekly.

———————————————————
Annyeong<33 안녕
Je tady další kapitola.
Doufám že se vám líbí protože mně ten příběh zatím přijde až moc cringe💀

Sorry, I love you [stray kids] Kde žijí příběhy. Začni objevovat