Sorry, I love you [stray kids]

-15-

Březen 2021-čtvrtek

Tak týden minimálně jsem proležela v horečkách. Teď už je to lepší. Pořád sice ležím ale už mi není tak blbě. A když už musím ležet rozhodla jsem se že se podívám na Owari no Seraph (pozn. autorky: moc dobrý anime:) doporučuju).

Někdo zaťukal na dveře. „Dále" řekla jsem a dveře se otevřeli a dovnitř vběhl Lix. Rychle za sebou zavřel a na obličeji se mu vytvořil nekalý úsměv. „Čau Lixi. Co se stalo že se tak tváříš?" Usmála jsem se. „Uvidíš" rychle doběhl za mnou k posteli a na deku položil nákupní tašku. „Podívej se." Řekl a já se podívala do tašky. Byli tam dva donuty a ještě nějaké jídlo. „Vím že si říkala že máš výjimečně na něco chuť ale že ti Ari nechce nic dovolit tak jsem ti to propašoval." Vítězně se usmál. „Děkuju moc" řekla jsem s radostí a objala ho.

Hned jsem se pustila do donutu. „Chceš taky?" Zeptala jsem se s plnou pusou a ukázala na ten druhej. Felix se jen zasmál a zakroutil hlavou že nechce. „A na co se díváš?" zeptal se když si všiml notebooku. „Na anime." „To vidím ale na jaký?" „Owari no Seraph." „Může se dívat s tebou?". Vážení v tuto chvíli mé srdce vyskočilo na měsíc a zpátky. Kluk který se mi líbí a chce se se mnou dívat na anime. To je splněným sen! „Jasně." Řekla jsem s úsměvem.

Chtěl si jít pro židli ale já se na postely posunula ke zdi a naznačila mu aby si lehl vedle mě. Chvíli se na mě překvapeně díval ale pak si lehl. Já to zapnula a dívali jsme se.

Já si po hádce sama se sebou opřela hlavu o Felixovo rameno. Čekala jsem jakoukoliv reakci ale rozhodně ne že by si o tu moji hlavu opřel svoji.

A já jsem pak usnula. Jak taky jinak že?

~Han pov.~

Přišli jsme z tréninku a rozhodli jsme se že půjdeme za holkama. Felix už tam šel předem protože chtěl Livi propašovat nějaké jídlo nebo co.

Chan zaklepal na dveře a otevřela nám Ari. „Jdeme na ná.." začal jsem a Ari mi skočila do řeči. „Jo je mi to jasný" odstoupila od dveří. My vešli dovnitř a sedli si na gauč. „Zajdu pro ty dva" řekl jsem a zvedl se.

Zaklepal jsem na dveře ale nikdo neodpovídal tak jsem prostě otevřel. Zabolelo mě když jsem je viděl jak vedle sebe leží a spí. Livi měla položenou hlavu na Lixově rameni. Byli spolu roztomilí (Hlavně Livi byla roztomilá... teda co?!) ale prostě to bolelo je takhle vidět. Upřímně se mi chtělo brečet ale to nesmím.

Nechám je spát nebo budu svině? Pomyslel jsem si. „Budíček!" Zařval jsem a oba sebou trhli (samozřejmě jsem si je před tím vyfotil). „Co je?" zeptala se Liv. Byla roztomilá.

~Livi pov.~

„Co se stalo?" Zeptala jsem se ospale. „Nic. Jenom jsme s klukama přišli na návštěvu tak nebudete spát ne?" Řekl s úsměvem Han. „Bože" zasmál se Felix. „No tak se zvedejte! Jdeme do obýváku." Pousmál se Han a odešel.

Já si sedla a otočila se na Felixe který pořád ležel. „Slyšel jsi? Jdeme do obýváku." „Nikam nejdu." Odpověděl a zakryl si hlavu peřinou. Já si stoupla na postel a peřinu z něho zkusila strhnout. Jenže Felix je silnější, zatáhl a strhl zpátky peřinu i se mnou. „Myslím že ta peřina je dost velká aby mě zakryla ty si na mě lehat nemusíš." Zasmál se. „Ty seš blbej!" Bouchla jsem ho a chtěla vstát a odejít ale Felix mě chytl. „Ale být tady můžeš." Řekl a já se začala červenat. „Jdeme." Rychle jsem se zvedla a odešla.

„Ahoj" pozdravila jsem když jsem vešla do obýváku. Sedla jsem si do křesla a přišel i Felix. Dlouho jsme si všichni povídali a pak kluci odešli.

„Přemýšlela jsem že když teď nic nedělám tak že bych mohla jet navštívit mámu. Chtěla bych ji vidět než odjedeme na turné ale nevím kdy bych to pak stíhala protože toho pak bude moc." Řekla jsem mojí myšlenku kterou mám v hlavě už od včerejška. „Jo to by si mohla. Akorát ti budeme volat ohledně choreografii." Řekla Ari.

__________________________
Annyeong!
Další kapitola je tady!!! (Jeej)
A mám otázku. Nevíte jestli budou SKZ i v Česku? A jestli jo tak kde se dají koupit lístky?