červen 2021-úterý
Když nebyl nikdo doma sebrala jsem si věci, napsala dopis že se omlouvám ale že odjíždím a zavolala jsem si taxi. I když se slzami v očích jsem nasedla do taxíku a odjela jsem. V autě jsem si pustila písničky a sledovala dění za oknem.
Holky mají zrovna trénink takže bude lehký se propašovat domů bez nějakých debilních otázek.
Konečně jsme dojeli před budovu. Zaplatila jsem řidiči a vzala si věci. Rychle jsem proběhla přes chodby ale nepodařilo se mi projít bez povšimnutí. Kluci z Xdinary Heroes zrovna šli na oběd takže mě samozřejmě všichni viděli. „Ahoj Livi" pozdravil Gun-il „Čau kluci" odpověděla jsem. „Nemáš být teď náhodou u rodiny?" Zeptal se Jun Han. „Jo no. Říkala jsi že za nimi jedeš na týden. A odjela si včera." Dodal Jooyeon. „Z určitých důvodů jsem musela dojet dřív. Ale prosím nikomu nic neříkejte." „Proč?" Zeptal se O.de. „Nikdo neví že jsem tady. A taky to nikdo vědět nemusí takže zdrhám. Čau" zamávala jsem se zmizela v útrobách našeho dormu.
Dala jsem si věci do pokoje a lehla si na postel. Vzala jsem si noťas, že se podívám na nějaký anime a ono ne. Zazvonil mi mobil a když jsem se podívala kdo mi volá málem jsem vyskočila metr do vzduchu. Volal mi JYP. On mě chce vyhodit nebo proč volá mně? Pomyslela jsem si. JYP mi totiž normálně nevolá. „Dobrý den" řekla jsem do telefonu a z něho se ozvalo. „Ahoj Olivie. Potřebuju s tebou mluvit. Takže přijdi do mé kanceláře." „Ale já jsem pryč..." „Viděl jsem tě přijet." „Aha... Hned přijdu." Řekla jsem a on zavěsil.
Co po mě ten starej blázen chce?!Oblékla jsem si mikinu, nasadila kapuci a vyšla z bytu. Snažila jsem se rychle a nepozorovaně proběhnout.
Zaklepala jsem na dveře a zevnitř se ozvalo „Dále". „Posaď se prosím." Pokynul rukou k židli naproti němu. Já si sedla a nervózně se usmála. Jestli mě teď vyhodí tak nemám kam jít. Olivie bude bezdomovec. Krása. Pomyslela jsem si a najednou JYP promluvil. „Chtěl bych s tebou nazpívat duet." Usmál se a já se na něho podívala jak kdyby jsme právě viděla svoji mrtvou prababičku.
„C-co?" Řekla jsem překvapeně. „Máš pěkný hlas a myslím že by naše hlasy k sobě celkem šly." Odpověděl sebevědomě. Livi nesměj se! Žádnej smích! Zakazovala jsem si v mysli. „To zní sice moc dobře ale my teď máme moc práce s albem. A začínáme se pomalu připravovat na MAMA 2021." „Nemyslím hned teď samozřejmě. Až přijedete z tour." „Děkuji za nabídku. Já si to promyslím a dám vám vědět. Teď už musím jít. Nashledanou." „Nashledanou" odpověděl a já se rychle vytratila.
Sice jsem chtěla být až do večera sama ale tohle sama nerozdýchám. Běžela jsem do tělocvičny kde zrovna byli holky. Vběhla jsem tam a zařvala „Holky to neuvěříte!". Všichni se na mě podívali. I kluci z BTS na který jsem úplně zapomněla že tady mají být. „Livi?" Řekl Tae. „Co tady děláš?" Zeptala se Ari. „Přijela jsem dřív." „Jak to? Vždyť ses tam tak těšila." Řekl Jimin. „To je jedno." Odpověděla jsem trochu sklesle. „No ale zpátky k tomu co sem vám chtěla říct. JYP se mnou chce nazpívat písničku." „Co?!" Křikli všichni. „Říkal že se naše hlasy budou k sobě strašně hodit.".
Holky se začali smát a kluci pak taky.Ještě tak půl hodiny jsme to řešili a pak jsme se rozhodli že půjdeme trénovat. Na hlavní písničku alba kde zpívám refrén s Kookim máme zvedačku. Upřímně nevím jak budeme zvládat zpívat a ještě dělat zvedačku ale nevadí.
„Liv a Kook si teď zkusí tu zvedačku a my ostatní budeme kolem aby se Liv nezabila." Řekl RM. „Fajn. To zvládneme." Řekla jsem a rozběhla se. Jungkook mě chytl za pas a vyšvihl do vzduchu. Samozřejmě jsem hodila hubu. Tae s Jiminem mě naštěstí chytli takže jsem nespadla na zem. „Díky kluci" poděkovala jsem a šla na své místo. Zase jsem se rozběhla Jk mě zase chytl ale ujela mu ruka a já opět spadla. Takhle se to opakovalo ještě asi 10x.
„Ty vole, já se na to fakt už vyseru! Kdo tu zkurvenou choreografii vymýšlel?!" Nadávala jsem přes celou budovu. „To jsem byla já. Promiň" řekla Hana. „Fajn! Naposledy!" Řekla jsem a rozběhla se. Jungkook mě chytil a opět vyšvihl do vzduchu. A s překvapením nás všech jsem nespadla. Pak mě pomalu dal zase na zem. „Jo!" Zařvala jsem a objala ho. „Konečně" řekl a obětí mi vrátil. „Au" sykla jsem bolestí protože mě Jungkook objal moc a zmáčkl mi žebro které jsem si narazila. „Promiň" usmál se.
__________________________
Annyeong<3
Omlouvám se že teď nic nevyšlo ale poslední týden nebyl úplně nejlepší a neměla jsem nejmenší chuť psát.

ČTEŠ
Sorry, I love you [stray kids]
Fanfiction„Tohle nemůžeme!" „To je mi jedno." „Budou nás nesnášet." „Tak ať. Miluju tě a to se nezmění!" -- Také jste si vždy přáli být slavní. Já o tom snila už od mala. A můj sen se stal skutečností. Všechno bylo perfektní, zpívala jsem, tancovala jsem, u...