✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨
V baru, kam jsme s Akaashim dorazili, seděl Bokuto u stolu obklopen holkama. Došli jsme k nim a pozdravili je.
"Kde jsou ostatní?" Zeptala jsem se, když se usadíme s Akaashim ke stolu. "Kuroo a Kenma jsou na cestě a Yaku a Lev se omluvili, že nepříjdou, což mi nedáva smysl, že oba najednou." Zamyslel se Bokuto a my se s Akaashim na sebe podívali. Jen my jsme věděli, která bije.
"Hey, proč mám takový pocit, že víte něco, co já ne." Ozval se Bokuto. "Protože je to pravda ale nic ti neřekneme." Přitákal Akaashi s úsměvem.
"Ahoj, lidičky." Ozvalo se u našeho stolu známý hlas, který patřil Kuroovi ale dorazil bez Kenmy. "Ahoj, Kenma s tebou nešel?" Zeptala jsem se a podívala se na Kuroa.
"Ne a vypadá to, že dnes večer ani nedorazí." Odpověděl Kuroo. "Kuroo! Co jsi zase provedl?!" Zeptala jsem se rozlobeně. "Tentokrát za nic nemohu. Přísahám." Obhajoval se Kuroo a máchal rukama kolem sebe. "Moment, proč se čertíš na Kuroa. To Kenma je ten co nedovolí Kuroovi aby mu pomohl." Ozval se Bokuto. "Kenma má k tomu své důvody." Oznámila jsem Bokutovi. "A ty znáš ty jeho důvody?" Zeptal se Bokuto. "Znám ale opět ti nic neřeknu." Řekla jsem a vytáhla mobil.
"Já už ty jeho důvody taky znám." Pronesl Kuroo a mě málem spadl mobil na zem. Vzhlédla jsem zaskočeně na Kuroa a ten se lišácky usmál. "On už ti to řekl?" Zeptala jsem se překvapeně. "Jo, šel s pravdou ven a dokonce dobrovolně. A tak mě napadá, že i vy byste mohli s pravdou ven." Pronesl Kuroo a měřil si mě a Akaashiho pohledem.
"Tak počkat s jakou pravdou by měli jít oni ven?" Zeptala se Anda a těkala pohledem z Kuroa na mě a zase zpět. "To je dobrá otázka?" Přidal se Bokuto, stočil pohled na nás dva a založil si ruce na prsou. I Miu se na mě nechápavě dívala.
"Dlužíme vám pořádné vysvětlení." Začal Akaashi a propalovala Kuroa pohledem. Nebýt přítomných a toho stolu, tak bych po něm skočila a uškrtila ho ale to by mě zase potom uškrtil Kenma.
"Mluvte." Vyzval nás Bokuto a nezněl dvakrát přátelsky. Sklopila jsem oči a zhluboka se nadechla. Pak se zase podívala na Bokuta. Cítila jsem jak mi Akaashi uchopil za ruku.
"Ten vztah byl do dnešního odpoledne jen divadlo." Pronesla jsem a zase se podívala na Kuroa. Vypadal zaskočeně. "Počkej, takže teď spolu oficiálně chodíte?" Zeptal se Kuroo nadšeně. Já i Akaashi jsme kývli na souhlas.
"Moment, to nechápu. Jak jako divadlo?!" Ozval se Bokuto. "Boku, všichni známe tvou povahu. Když se pro něco nadchneš, jdeš za tím hlava ne hlava. Byl jsi tím dohazováním té holky Akaashimu tak posedlý, že bys nebral v potaz ani tu skutečnost, že Akaashi nemá zájem." Vysvětlila jsem mu a usmála se na něj vřele. "Aha. Je pravda, že jsem byl trochu víc nadšený z této role." Uznal a sklopil zrak. "Trochu víc?" Rypnul si Kuroo s úsměvem. Zpražila jsem ho pohledem. "Omlouvám se ti, Akaashi." Pronesl Bokuto smutně. "Neomlouvej se. Díky tobě mám dívku, kterou jsem chtěl." Řekl Akaashi s úsměvem a líbnul naše spojené ruce. "I přes to všechno, tě máme rádi. Jsi ten nejlepší kamarád." Pronesla jsem a Bokuto se na mě podíval. "Pojď sem, ty naše přerostlá sovičko." Řekla jsem s úsměvem a stáhla ho do objetí, které mi hned opětoval.
"Tak jo a bylo to divadlo ještě před zápasem?" Zeptala se Gina zvědavě. My jsme si vyměnili pohledy. "Ano až po zápase jsme oficiálně ve vztahu." Odpověděl Akaashi a já jen kývla. "Takže ty jsi nechala ty holky ať na tebe hážou špínu před naší školou a pak jsi nastoupila na ten zápas i když to bylo jen divadlo. Ty kráso, to je úlet." Shrnula to Anda. "To je ale nechtěla jsem potopit Akaashiho." Přiznala jsem a koukla na něj.
✨ To be continued…✨
