Na chodbě to ještě stále žilo. Studenti stáli a povídali si mezi sebou nebo procházeli po chodbě.
Došla jsem k oknu naproti třídy a rukama se zapřela o parapet. Sledovala jsem dění před školou.
Najednou jsem ucítila jemné poklepání na rameni. Leknutím jsem poskočila a otočila se na danou osobu. "Promiň, nechtěl jsem tě vylekat." Omlouval se hned Kuroo a měl vážný pohled. "Tak to nedělej." Poznamenala jsem. "Co je s tebou?" Zeptala jsem se. Povzdechl si a opřel se zády o parapet. "Dělá mi starosti Kenma. Ty nevíš co s ním je?" Zeptal se Kuroo. "Vím ale nemůžu o tom s tebou mluvit, promiň." Řekla jsem mu a dívala se dál na školní dvorek. "Jak dopadl Lev?" Pokusila jsem se o jiné téma. Kuroo se hned pousmál. "Na to jak je vysoký, je nemotorný." Poznamenal Kuroo. "Před Yakuem stejně neměl šanci." Dodala jsem s úsměvem.
Chvíli jsme si povídali, než jsme se rozešli do tříd.
Začala přestávka na oběd a tedy můj čas dozvědět se něco víc o rozhovoru mezi Kenmou a Akaashim.
Kenma na mě čekal, což bylo fajn. Alespoň ho nemusím vláčet do svačinárny a přemlouvat abych z něj něco vytáhla.
Sedli jsme si s Kenmou do svačinárny dál od lidí.
"Tak spusť." Pobídla jsem Kenmu. Ten si jen povzdechl. "Tak jo. Pamatuješ jak jsi ho políbila?" Zeptal se Kenma. Kývla jsem na souhlas a trochu se začervenala při té vzpomínce. "Tak od toho polibku uvažuje Akaashi, že to divadlo nebyl zrovna dobrý nápad." Začal mluvit Kenma a prohlížel si mě. "A mám pocit, že i tobě se ten nápad teď nezamlouvá." Dodal. "Tak trochu." Potvrdila jsem mu to. "Tak se dejte dohromady na ostro." Navrhl Kenma. "To není tak jednoduché. Víš sám dobře proč se od vztahů držím dál." Pronesla jsem smutně. "To vím ale Akaashi takový není." Pronesl Kenma. "Opravdu má o tebe zájem a podle mě, by ti snesl modré z nebe. Arisu, Akaashi je hodný kluk, nikdy by ti neublížil." Přemlouval mě Kenma a já si skousla spodní ret. "Slib mi, že budeš o tom přemýšlet, Ari." Naléhal Kenma a když na někoho Kenma naléhá, tak je to vážné. Kývla jsem na souhlas a přátelsky ho objala. Objetí mi opětoval.
"Já chci taky." Ozval se známý hlas a ucítila jsem jak nás objímaly něčí paže. Kenma musel být rudý až na zadku. Pootočila jsem hlavu. "Chceš nás rozdrtit, Kuroo?" Zeptala jsem se s mírně zvednutými koustky nahoru. Kuroo něco zamrčel a pustil nás. Otočila jsem hlavu na Kenmu, který měl zabořenou hlavu do mého ramene. "Dobrý?" Zeptala jsem se. Kývl na souhlas a já se teda odtáhla.
U stolu jsme seděli všichni. "Tak co, Leve, rozdýchal jsi tu nakládačku od Yakua?" Zeptala jsem se ho a ten se trochu začervenal. Yaku se vítězoslavně na něj podíval a založil si ruce na prsou. Lev stočil pohled na Yakua a zašklebil se. "Moc si nemysli. Schválně jsem tě nechal vyhrát, jinak mám dost síly na to abych tě porazil." Pronesl Lev.
My se začali hlasitě smát až na Yakua, ten se začal mračit. "Očividně jsi dostal málo." Poznamenal Yaku a stočil pohled na nás. "Co je tady k smíchu?!" Zeptal se rozlobeně Yaku. "Vy dva." Odpověděl mu Kuroo.
Po obědě jsme se vydali zpátky do tříd. "Lidi co děláte o víkendu?" Zeptal se Yaku. "Nevím jak vy, pánové, ale já už něco na víkend mám." Oznámila jsem. "Hele, zdá se mi to nebo jste se s Akaashim vložili nějak víc do toho divadýlka." Pronesl Lev a vítězoslavně se usmál. "Ne, jen si to chceme pojistit. Bokuto není slepej a ani blbej." Odvětila jsem.
"Takže?" Zeptal se Kuroo. "Takže já a Akaashi jdeme na procházku, kde uděláme pár fotek a pak se chystáme do kina s Bokutem a Miu." Řekla jsem jim.
"Moment, Miu chodí s Bokutem? Odkdy?" Vyhrkl Yaku. "Od včerejšího večera." Odpověděla jsem s úsměvem. "Chudák Miu." Pronesl Kenma a já se usmála.
✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨
