✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨Pohled Bokuta:
S doznívajícím smíchem jsem mu pomohl na nohy a pak se vydal pryč.
Odpoledne bude trénink, takže počítám s tím, že mi to tam Akaashi pěkně natře jestli příjde.
Pohled Keijiho:
Stál jsem na nohou a sledoval Bokutové záda. Netroufal jsem ho zastavit ani vyjít hned po něm. Potřeboval jsem si srovnat myšlenky.
Zapřel jsem se dlaněmi o umyvadlo a svěsil hlavu. Mám rád Arisu, rád s ní trávím čas, mám rád její vůni.
A najednou tu byl on. Jeho vůně, jeho doznání, které jsem nechtěl jen vypustit z hlavy. Nemohu. Ale co teď? Nemůžu se ani poradit s Arisu. Tohle by se ji nelíbilo a upřímně ani mě se tohle nelíbí. Musím to vyřešit sám a rychle.Pohled Bokuta:
Stále jsem měl před očima ty Akaashiho překvapené modré oči.
Bylo po vyučování a já chystal tělocvičnu na trénink. Doufám, že se mi teď Akaashi nebude chtít vyhýbat.
Zrovna jsem napínal síť, když se v tělocvičně objevil Akaashi. Hned mi pomohl a já mu věnoval úsměv.
"Já myslel, že dneska nepříjdeš." Řekl jsem a hned toho litoval. To bych asi nepřežil trénink. "To bych ti dal záminku, proč mě seřvat za apsenci." Pronesl a odběhl pro koš s míčemi do nářaďovny.Pohled Keijiho:
Uvažoval jsem jestli mám jít dneska na trénink ale to bych potom schytal od Bokuta. Takže jsem raději šel s odhodlání, že to nějak přežiju.
Vstoupil jsem do tělocvičny a hned si všiml, jak Bokuto připravuje síť. Šel jsem mu pomoct.
"Já myslel, že dneska nepříjdeš." Pronesl. To tak a pak bych to schytal. "To bych ti pak dal záminku, mě seřvat za apsenci." Prohlásil jsem klidným hlasem a šel pro míče do nářaďovny.
Pohled Bokuta:
Šel jsem za ním. Už chtěl vytáhnout koš, když jsem se mu postavil do cesty. Zvedl ke mě své oči. "Tentokrát bych tě omluvil. Akaashi, vím, že to co jsem ti řekl je těžké a doufám, že se mi nebudeš snažit vyhýbat." Řekl jsem vážným tónem. Napřímil se a chvíli na mě tiše koukal. "Nechci se ti vyhýbat i když bych teď mohl." Pronesl s lehkým úsměvem.
"Nechci ublížit ani tobě ani Arisu." Dodal tichým hlasem. "Já ji taky nechci ublížit." Pronesl jsem i když mám pocit, že si už dala dvě a dvě dohromady.Pak se nahrnuli i ostatní z našeho týmu a s příchodem našeho trenéra, trénink začal.
Pohled Keijiho:
Trénink probíhal relativně dobře. Dokonce jsem nebyl ani proti, když mě Bokuto požádal o pomoc při úklidu tělocvičny. Bylo to docela fajn, do doby než jsme se ocitli oba v šatně.
Najednou jsem znerzvózněl, po tom co mi řekl, se člověk nemůže divit.
Bokuto se klidně převlíkal a já stál raději k němu zády a snažil jsem se na něj nekoukat ale bylo to těžké i tak jsem se na chvíli jen po očku na něj podíval a hned jsem odvrátil pohled od něj.Vždycky měl bezchybnou postavu. Jeho vypracovanou postavu by mu mohl závidět lec který kluk. Ježiši, na co to myslím? Optal jsem se ve své hlavě.
Pohled Bokuta:
Všiml jsem si, že se Akaashi ani nezačal převlékat. Zrovna jsem si chtěl přetáhnout přes hlavu triko, když si všimnu jeho nehybné postavy otočenou ke mě zády. "Ty se dneska nebudeš převlíkat?" Optal jsem se pobaveně.
Mlčel a ani se neotočil. Triko jsem položil na lavičku a přistoupil k němu ze zadu. "Hey, co se děje?" Zeptal jsem se starostlivě. Opatrně jsem ho otočil tváři ke mě. Měl načervenalé tváře, což mu moc slušelo a zavřené víčka.
"Potom, co vím, je tohle těžké." Pronesl Akaashi polohlasem a otevřel oči. Pohlédl na mě. V jeho očích jsem viděl totální zmatek. "Vím, že je to těžké. Věř mi, že i pro mě je to těžké ale ať se rozhodneš jakkoliv, vždy tě jak já tak Ari podpoříme." Řekl jsem vážným hlasem. Akaashi zvedl koutky úst do mírného úsměvu.
"Teď mám na mysli to převlékání, Bokuto." Pronesl Akaashi s úsměvem, začal jsem se červenat. "A ty mi to moc neulehčuješ." Dodal a natáhl se pro mé triko.
Podal mi ho a já musel být rudý. Rychle jsem si natáhl triko. No více se ztrapnit nedovedu.Pohled Keijiho:
Potom jsem se rychle převlékl a i s Bokutem jsme z tělocvičny. Stále jsem měl před očima polonahého Bokuta s červenajícími tvářemi.
Musím se s někým o tom všem poradit.*A teď malá prosba na vás, sluníčka.
Jak by se měl podle vás zachovat Akaashi? Zlomit Arisu srdce a začít chodit s Bokutem nebo naopak.*
