✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨
Od toho rozhovoru s tetou v kavárně se vrátil Kenma domů a tetě došlo, že je mnohem víc šťastnější i když to moc najevo nedával ale matka pozná na dítěti změnu chování.
Uběhly dva týdny a my jsme s naší taneční partou měli vystoupení, při kterém jsme se umístili na první místo a postupujeme do mezinárodní soutěže.
Trenérka byla tak dojatá, že i brečela.
Teď stojím s holkama z naší školy v nekomské tělocvičně a sledujeme zápas Nekomy proti Fukurōdany.
"Teď ty zápasy nenavidím. Nevím komu mám fandit?" Pronesla jsem zoufale.
"To já mám jasno." Dodala Miu vítězně. Koukla jsem se na ni. Vedle Bokuta jen zářila.
"Co ten tady chce?" Ozvala se Anda a sledovala vchod na prostor, kde jsou lavičky. Podívala jsem se jejím směrem a spatřila toho největšího otravu na světě.
Oikawa Tooru nás zahlédl a s úsměvem si to k nám začal kráčet. "Mno, ten je možná volný, Ando." Zažertovala jsem s úsměvem. Anda se na mě vražedně podívala. "Zrovna o tenhle kus nemám zájem." Oznámila mi opovrženě a s jistou dávkou nechutí zkřivila svou tvář.
"Yohoo dámy, jak se máte?" Optal se s úsměvem Oikawa, když k nám došel. "Před tvým příchodem nebo po tvém příchodu." Poznamenala jsem bez toho abych se na něj podívala. "Jsi milejší než loni, Arisu." Pronesl Oikawa.
"Co po nas chceš?" Zeptala se Gina. "Nic, jen jsem zahlédl známé tváře, tak jsem se rozhodl pozdravit vás." Odpověděl Oikawa.
"Fajn, pozdravil jsi, takže bys mohl pokračovat v lovu dívčích srdcí dál. Tady neuspěješ." Oznámila ho Anda.
Všichni jsme znaly Oikawu a věděly moc dobře po čem tak prahne. Je to typický lámač srdcí.
Loni to zkoušel na Ginu a když neuspěl tak na Andu.
"To je od vás kruté." Pronesl Oikawa.
"Jo. Bod pro Fukurōdany." Zajásala Miu. Všichni jsme otočily své pohledy na hřiště. "Hm. Moc velký náskok nemají a vsadím boty, že si to Kuroo nenechá líbit." Poznamenala Anda a já souhlasně přikývla. Zvolal si kluky k sobě na poradu.
Nekoma prohrávala o dva body. Pro někoho nic moc ale pro Kuroa to bylo hodně.
"Jo. Vypadá dost podrážděně." Pronesl Oikawa.
Kuroo se chystal podávat a propaloval Bokuta, který se na něho skrz síť usmíval. My, co jsme ty dva znaly, tak jsme věděly, že to tak nemyslí. Jen má bojového ducha.
Podání bylo skvělé ale vychytal to libero od Fukurōdany a nahrál Keijimu. "Ajeje, Bokuto se chystá na další smeč." Pronesla jsem.
Keiji vážně nahrál Bokutovi a ten chtěl zasmečovat ale Yaku to vybral a poslal to Levovi. Lev nahrál míč Kenmovi a ten ho mavnutím ruky poslal za síť a byl z toho vítězný bod.
Chystaly jsme se jít před tělocvičnu, počkat na kluky venku.
Chvíli jsme si povídaly, než se k nám přidali kluci z Nekomy.
"Viděly jste Yakua?" Zeptal se nás nadšeně Lev s úsměvem. Byl na svého přítele pyšný.
Yaku byl taky pyšný na sebe.
"Ano viděly. Celý zápas jste hráli skvěle." Pochválila jsem je a oba je objala. "I když nechápu, jak můžeš vybýrat ty Bokutovi smeče. Ještě teď mi z toho brní ruce." Pronesl Yaku.
"No to víš. Teď jsi to schytal v plné palbě." Poplácal Yakua po rameni Bokuto a na tváři měl úsměv. Rovnou objal Miu a políbili se.
"Kde je Keiji?" Zeptala jsem se, když nevyšel s Bokutem. "S Kuroem domlouvají Oikawovi, že tady neuspěje." Odpověděl.
"To jsme se mu taky snažily vysvětlit." Dodala Anda.
Po deseti minutách jsme byli v plném počtu a já se tiskla v Keijiho náruči.
Pak jsme šli do parku si sednout.
✨ To by continued...✨
