Ráno jsem mamce vyklopila naší lest na Bokuta a ona se jen zasmála. Mě moc do smíchu nebylo. Začínala jsem totiž uvažovat nad tím jestli to je dobrý nápad.
Máma chodí do práce na dvě směny. Ranní a odpolední. Každý týden má jednu směnu a tento týden má odpolední. Včera byla doma, protože si vzala volno. Čerpala starou dovolenou.
Vyšla jsem do školy a hned před domem na mě čekali kluci. Yaku, Lev, Kenma a Kuroo. Protočila jsem panenky.
"Ahoooj." Pozdravil mě Lev s úsměvem na tvaři. Byl totiž první kdo mě zmerčil.
"No nazdar. Proč jste tady?" Zeptala jsem se když jsem došla k nim. "To víš. Šli jsme kolem a tak jsme se rozhodli na tebe počkat a doprovodit tě do školy." Odpověděl Kuroo a promnul si zátylek. "Hele víš, že ti na tohle neskočím. Takže pravdu." Řekla jsem přísně ale byla jsem ráda, že mě nečeká patnácti minutová chůze do školy jen s mými myšlenkami.
"Za to můžu já. Tak nějak jsem navrhl včera na chatu, že bychom si mohli přivstát a dělat ti společnost při cestě do školy a kluci se toho chytli." Přiznal se Kenma.
Přistoupila jsem k němu a vřele ho objala. Skoprněl ale rychle se vzpamatoval a objal mě nazpátek. "Ale já chci taky?" Pronesl zklamaně Kuroo.
Nakonec jsem objala všechny čtyři a pak jsme se společně vydali do školy.
"Arisu, ty to s Akaashim myslíš vážně?" Zeptal se mě Lev a podíval se na mě. Já stočila pohled na Leva a pak na Kuroa a Kenmu. "To podstatné, proč to dělám jste vynechali schválně?" Zeptala jsem se. Ti dva se nevinně usmáli. "No nic. Předpokládám, že to byl důvod i tvého hovoru, Yaku." Spíš jsem podotkla než se zeptala. Yaku jen kývl.
"Dobře. To co vám teď řeknu nesmíte nikde vyzradit, hlavně ne Bokutovi." Ujistila jsem se, že budou mlčet. Yaku a Lev se na sebe koukli a kývli na souhlas. "Tak jo. Já a Akaashi to jen na Bokuta hrajeme. Bokuto si totiž usmyslel, že podstrčí Akaashimu holku, kterou nechce. No a kluci přišli s tímhle nápadem. Jelikož já neměla jiný nápad a docela nás tlačil čas, tak jsem na to kývla a Akaashi taky." Vysvětlila jsem jim a kluci se na mě dívali s otevřenou pusou. "No páni a Akaashi třeba neřekl Bokutovi, že nemá zájem o tu holku?" Zeptal se Lev. "Když si náš Bokuto vezme něco do hlavy, tak si to horko těžko nechá vymluvit." Ozval se Kuroo. "Jo, to je fakt. Pamatuji si jak chtěl vás dva dát dohromady a dopadlo to tím stylem, že jste se ty a Bokuto poštěkali a pak jste spolu týden nemluvili." Vzpomněl si Yaku.
"A proč tě Akaashi přejmenoval na společném chatu, když je to jen divadlo." Pronesl zamyšleně Lev. "Aby to vypadalo věrohodně, ty chytráku." Pronesl Kenma a zakroutil nad Levem hlavu ale mě to zarazilo.
Zbytek cesty jsem byla potichu. Přemýšlela jsem nad tím divadlem co hrajeme s Akaashim. Ano je logické, že mě Akaashi přejmenoval na společném chatu, protože tak jak řekl Kenma, jsme potřebovali aby to vážně vypadalo věrohodně. Bokuto je sice střevo ale není hlupák ale stále mám pochybnosti jestli dělám správnou věc.
Stáli jsme před školou, když mi zazvonil mobil. Podívala jsem se na displej a mírně se usmála. "Ale ale že by to byl Akaashi?" Zeptal se mě s úsměvem Lev. Zašklebila jsem se na něj a popošla trochu dál od kluků. Přijala jsem hovor.
Me:
"Ahoj."
Akaashi:
"Ahoj, doufám, že ti nevadí ta přesdívka na chatu."
Me:
"Doslechla jsem se o ní ale ještě jsem neměla čas se kouknout."
Akaashi:
"Tak až se koukneš, tak mi dej vědět a copak děláš odpoledne?"
Me:
"Mám trénink."
Akaashi:
"Hraješ volejbal?"
Me:
"Ale ne. Chodím do tanečního kroužku."
Akaashi:
"Páni, moje holka je tanečnice."
Řekl, já cítila jak se červenám a usmála jsem se.
Me:
"Ano, ano. Je poblíž, že."
Akaashi:
"Právě."
Me:
"Tak ho pozdravuj a měj se. Už musím jít. Ahoj."
Akaashi:
"Ty taky, pa."
A oba jsme zavěsili. Všimla jsem si těch zvědavých pohledů kluků. "Nic vám neřeknu." Prohodila jsem a razila si cestu do budovy.
✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨
