Neprávem zajatí [DOKONČENO]

44. Jen bolest

"Přišla jsem sem. Přeprala jsem Bertaneu. Dostala jsem svoje přátele ven a teď mě mají zabít páprdové jako vy?" Povytáhla Kyra obočí.

"Tihle páprdové jsou profesionální zabijáci." Oznámil ten, co držel pistoli. Byl vysoký. Jeho hlas byl chraplavý, skoro mu nešlo rozumnět. Kyra sjela pohledem na toho druhého, který jí matně někoho připomínal.

"Ale než tě zabiju, chci si s tebou užít." Ušklíbl se ten první a pistoli si zastrčí za pásek. Začal se přibližovat.

"Zapomeň! To mě radši hned zabij!" Vykřikla Kyra.

"Smůla. Mám to povolené." Ušklíbl se.

"Gerarde..." Promluvil ten druhý.

"Drž hubu. Prostě jí vymrdám, nic s tím neuděláš!" Zařval ten první, tedy Gerard.

"Prosím cokoli, ale tohle ne." Kyře přeskočil hlas.

"Máš strach? Si snad panna?" Gerard vyprskl a dotkl se jejího ramene.

"Nechmatej na mě!" Zaječela Kyra a pohledem hledala podporu u toho druhého.

"Na něj moc nekoukej. Kdyby neměl tu svou hrdost, vyšukal by tě taky." Zasmál se Gerard. Chytl ji za zadek. Kyra se otřásla.

"Prosím." Zašeptala. Gerard se zasmál a přisál se jí na krk.

"Nech ji být!" Zařval ten druhý.

"Drž hubu!" Zařval Gerard.

"Hovado!" Zařval ten druhý a nasraně odešel. Kyra se vyděsila. Je tu sama s Gerardem. Gerard se pousmál. "Už se těším koťátko." Zachraplal tím svým chraplákem. Znovu se otřásla. "Prosím ne." Šeptala. Snažila se zadržet slzy. On ji chytl za zápěstí. "Neboj, bude se ti to líbit." Řekl jí do ucha a následně ji do nemj mírně kousl. Kyra ho silně nakopla do rozkroku. Zařval a pustil její zápěstí a Kyra uskočila někam pryč. Co nejdál od něj. Po čtyřech se pokoušela dostat ke dveřím. Chytla kliku a...

"Tady budeš!" Chytl ji za boky a tahal ji zpátky. Rozedřela se jí kolena. Bezmocně sebou škubala. "Tohle si neměla! Budeš mě poslouchat rozumíš?!" Zaječel.

"Ne!" Odplazila se z jeho sevření ke stěně.

"Fajn." Řekl Gerard a odepnul si pásek od kalhot.

"Ne, prosím!" Kyra se snažila co nejvíc přistisknout ke stěně.

"Myslíš si, že tě teď ošukám? Takovou radost ti neudělám. Za necelých deset minut mě budeš prosit, abych ho už do tebe strčil!" Pomalu si vzal pásek do ruky. "Zlobivé holčičky si zaslouží trest." Napřáhnul se a flákl ji páskem přes hlavu a kolena, ke kterým se tiskla, naprosto neskutečnou silou. Kyra bolestně vykřikla a zakryla si rukama hlavu. Mlátil ji dál a dál. Čím dál silněji. Rány neustávaly. Ruce jí strašně štípaly, myslela, že umře bolestí. Bylo to nekonečné týrání. Další a další rány. Po rukách jí stékala krev. Rozbrečela se. Veškerá hrdost a vzdor, s kterým sem přišla, z ní Gerard vymlátil.

Uběhlo strašně moc času, než přestal. Na kolenách se jí v riflích udělala díra. Kolena a dlaně měla celé od krve. Stejně jako čelo a celý obličej. Byla opřená o stěnu, napůl v bezvědomí. Bolelo jí naprosto vše. Toužila po smrti. Byla to ta nejhorší bolest, jakou mohla zažít.

Zkrvavený pásek odhodil kamsi do rohu. Klekl si k ní a přitáhl po zemi blíž k sobě. Tiché zakňourání byl jediný odpor, na jaký se zmohla. "Zkus říct, že sis to nezasloužila." Zazněl ten jeho odporný hlas. Oči se jí zalily slzami. Nezvládala se ani pohnout. Rozepnul jí knoflík od kalhot a pomalu jí je svlékal. Tím pohybem jí opět rozedíral kolena. Sykla bolestí. Chtěla být kdekoliv jinde, jen ne tady. Chtěla být klidně i mrtvá.

#

"Kterou končetinu bys chtěla uříznout?" Zopakovala Bertanea, když Torea neodpovídala. Torea se na ní dívala absolutně vyděšeně.

"Já s tebou mluvím!" Upozornila Bertanea. "Jakou končetinu bys chtěla uříznout?!" Ptala se. Přiblížila se k ní se sekerou v ruce.

"Žádnou." Toree se zatřásl hlas.

"Tuhle možnost nevedeme." Odpověděla Bertanea. Torea mlčela. "Takže si mám vybrat já?" Ušklíbla se Bertanea. Torea nepřestávala doufat, že je to jen špatný vtip. Bertanea stála nad ní. "Co?!" Dožadovala se odpovědi. Torea jen vrtěla hlavou, oči se jí začaly zalévat slzami. Bertanea jí vlepila facku. "Neřvi, nikdo ti nic nedělá!" Zaječela jí do ucha. Torea se zatřásla.

"Zatím." Dodala Bertanea.

"Prosím, nechte mě." Slzy jí už stékaly po tváři. Bertanea jí vlepila další facku.

Torea se opřela o stěnu a už neřekla ani slovo. Bertanea chytla pouta a spoutala jí ruce za zády. "Tak..." Usmála se. "A teď teprve budeš mít důvod řvát." Vzala do ruky sekeru. "Prosím ne." Zachraplala Torea. Slzy na tváři jí skoro vyschly.

Bertanea dala sekeru nad hlavu. "Na tuhle chvíli čekám celý život." Zašeptala Bertanea. Torea se s ní pokusila navázat alespoň oční kontakt. Bertanea byla ale soustředěná pouze na čin, který hodlala spáchat. Švihla rukou sekera dopadla. První se ozvalo křupnutí kosti, bolestný výkřik okamžik potom. Slzy Toree stékaly volně a nekontrolovaně. Brečela, moc. Bertanea se napřáhla a sekla znovu. Torea znovu vykřikla neskutečně bolestným hlasem. Všude byla krev a Bertanea pomalu ustupovala od Torey pryč. Sekeru opřela vedle dveří. Šklebila se.

Dovnitř vrazil Regi a rozhlédl se. Naprosto šokovaně si prohlédl Toreu. Za ním hned Retny. Podívala se na Toreu a hned se otočila na Bertaneu. Nedokázala cokoli říct. Další vešel pan Merlon. "Pane bože!" Sedl si k Toree. Ta jen brečela. Další tam vletěla Evelyn. "Zavolám záchranku, jinak vykrvácí!" Vykřikla Evelyn. Retny se na ni otočila. Pak vešla Bonety. "Co se stalo?!" Vyhrkla.

"Usekla jí obě nohy." Retny měla v očích slzy. Otočila se na Bertaneu, ale ta se někam vytratila. "Reg..." Zarazila se uprostřed věty, protože ho taky neviděla. Pak viděla, jak zachází do dveří vedle.

&

Chtěla jsem poděkovat všem, kteří NZ přidávají do svých reading listů, je vás opravdu hodně. Zároveň velký dík patří každému, kdo voteuje a za každý komentář jsem šťastná <3

Číslo shlédnutí se vyšplhalo na 11 440. Je to neuvěřitelné číslo.

Věnování dostane @pberankova , za nádherné komentáře. Určitě se koukněte na její profil, Číslo 1865 mohu doporučit!

Chci se jen tak ze zvědavosti zeptat, kdo je z NZ vaše oblíbená postava a proč? :D