Neprávem zajatí [DOKONČENO]

15. Kvůli vám

Klidně tu spát je jako tančit na tenkém ledě... Když už myslíte že je klid, stane se zas další podraz. Naivně si myslet že jednou přijde konec... Ano, přijde, ale trochu jinný než jste čekali. Nemá smysl zůstávat a doufat... V tuhle dobu už o tom nevím a jsem svobodná. Je blbost se ptát kde se stala chyba protože nikdy se nedozvíte celou pravdu, nebo ji ani správně nepochopíte. Je to složité a nekonečné a kdo zůstane, nebude hrdina, ale jen ten chudák, co to včas neukončil. A.D.

Armea přečetla kousek papíru nahlas a koukla se na ostatní. Všechny byly bledé a vypadaly, že se co nevidět pozvrací. Koukaly na Ance, která ležela na zemi v kaluži krve s nožem v hrudi.

"Pa... Pane bože.." Koktala Borne a se skelným výrazem sledovala Ance.

Melide se po všech podívala, pak se zvedla a vyběhla ven. Zůstalo po ní zvonivé ticho.

Dveře Retnyniny kanceláře se rozlétly. Melide vběhla dovnitř. "Ance je mrtvá!" Zařvala Melide a Retny zděšeně zvedla hlavu.

"Ance je mrtvá kvůli vám vy... Vy... Vražedkyně!" Smetla jí všechny papíry ze stolu. Retny vydechla. "Nebudeš mě tady takhle obviňovat rozumíš?! Co se stalo?"

"Probodla se.. Vy jste ji zabila s tim vašim úžasnym nápadem..."

"Já tu pracovala dřív než začalo tohle zavírání!" Řvala Retny.

"A to vám to ani předtim nebylo trapný?! Koukat každej den na... Na ty ztýraný lidi..."

"Budeš už zticha?!"

"Už jsem byla zticha moc dlouho! Tohle... Není život pokud jste si nevšimla. A že jste vyklepaná z jedný ženský... To je mi fakt těžce jedno."

"Sklapni sakra!" Retny se zvedla. "Jdu to oznámit Toree..."

"Jestli chcete můžete si jí stěžovat jak sem drzá, s ní si totiž taky ráda promluvim!" Odsekla Melide.

"Ne, to jí říkat fakt nebudu." Vyštěkla Retny. "Jdi říct holkám ať jdou radši ven než..." Pokrčila rameny a vyšla ven. Melide se otočila a šla zpátky do ložnice.

"Takže? Ance Doulettová? Další mrtvá?" Torea začala něci zapisovat na papír.

"Holky maj pravdu... Můžeme za to my." Ozvala se Retny.

"Ne Retny... Říkej si Bertanea. Bertanea za to může."

"Jako vážně?" Retny se v hlavě přehrávala slova Melide. Torea se na ni otočila. "Co?"

"Jako vážně jsme vyklepaný z jedný ženský? Dávno sem je měla nechat jít. Vykašlat se na Bertaneu..."

"Retny, sakra! Chápeš že mám dceru?! Cokoli uděláš proti Bertanee, odnesu to já a moje dcera."

"Naposled to odnesla moje skupina." Odfrkla si Retny.

"Retny, prosímtě..."

"Pochop Toreo, že je začátek února a já mám z 11 holek 9. Tímhle tempem tu rok nevydrží ani jedna." Propalovala Toreu pohledem. Ta chytla telefon. "Zavolám Douletteovým..."

"COŽE si jí řekla?!" Vykulila Borne oči. Stály venku za budovou a Melide se s nimi podělila o svůj rozhovor s Retny. Vyfukovaly sraženou páru a trochu se třásly v klasickém únorovém počasí.

"Pravdu! Že je to kvůli ní a že bych se na jejím místě ani nedokázala kouknout do zrcadla, stručně řečeno."

"Chápeš že je to jediná osoba co nám může pomoc utéct?"

"A jak utéct Borne? Jak si to představuješ? Zvlášť teď, když tu kolem pořád slídí Bertanea?" Prohlédla si ji Melide.

"Támhle jde." Upozornila Deu. Nastalo ticho.

"Omlouvám se.." Začala Retny.

"Za co?!" Přimhouřila Melany oči.

"No... Za všechno." Sklopila Retny hlavu.

"To ale nestačí." Pokrčila Melide rameny.

"Já vím..." Kývla Retny a koukla ke vchodu. "Teď musím jít... Douletteovi." Vysvětlila a rozběhla se otevřít hlavní bránu.

Retny cvakla bránu a ta se otevřela. Dovnitř vběhl chlap s pistolí v ruce a začal kolem sebe střílet.

"Uklidněte se!" Vykřikla Retny a povalila ho.

"Zabili... Jste... Mi... Dceru!" Se zaryčením se po Retny ohnal a tvrdě ji bouchl do obličeje. Retny spadla a chytla si hlavu. "Teď tě zabiju, ať na vlastní kůži víš co si udělala!" Nabil pistoli. V tu chvíli spatřil, jak se jedna z devíti holek rozběhla neohroženě k němu.

"Ne! Ona za to nemůže!" Udýchaná zelenooká blondýna si stoupla před Retny.

"Kdo si?" Pan Doulette jí namířil do obličeje.

"Jsem jedna z holek co jsou tady zavřené a byla sem s Ance ve skupině. A Retny... Za to nemohla."

"Treyová jdi radši pryč." Ozvala se ze země Retny.

"Ne." Řekla dívka. Hrdlo měla stažené strachem. Pan Doulette zastrčil pistol do kapsy a padl na kolena. Rozbrečel se. Retny pomalu vstala a držela se za hlavu. Trochu zaraženě a překvapeně se koukla na Borne. "Děkuju. Zachránila si mi život."

"Maličkost." Mávla Borne rukou a otočila se. Ďábelsky se usmála. Doufala, že díky tomuto incidentu se jí dostanou nějaká ta privilegia.