Neprávem zajatí [DOKONČENO]

33. Život vyprchal

Byla absolutně vyděšená. Byla si jistá, že je tu už několik dní. Nemohla ven. Pořád čekala na nějakou spásnou cestu ven. Měla strašnou žízeň, hlad a strach.

Šílený strach.

Nechtěla umřít.

#

"Dobré ráno pane Ceitere." Pozdravila mile mladá sestřička. Regi se pousmál. "Dobré ráno." Kývl. Sestřička se usmála a položila na stolek vedle postele snídani. Regi se jí mezitím zaujatě díval do výstřihu. Když zvedla hlavu, zvedl k ní oči.

"Dobrou chuť." Popřála sladkým hláskem. Otočila se a srovnávala prostěradlo na posteli vedle. Tentokrát Regi zkoukl její zadek. "Dík." Odpověděl a dal si tácek na nohy. Sestřička se na něj koukla, znovu se usmála a pak se rozešla ke dveřím. Najednou se zastavila a ještě se otočila. "Pane Ceitere já..." Začala.

"Regi. Říkejte mi Regi." Řekl a ona se potěšeně usmála.

"Dobře Regi, jsem Kyra." Představila se. Regi kývl a usmál se. "Copak jsi chtěla Kyro?" Zeptal se.

"No vlastně... Jsem se chtěla zeptat..." Začala a Regi s úsměvem povytáhl obočí.

"Jak si přišel k tomu zranění?"

#

"Co je zas tohle?" Vyštěkla Melany útočně. Bertanea se sladce usmála. "To je můj trest. Pro vás." Sledovala ji. Melany si prohlédla stísněnou klec, připevněnou provazem, kolébající se ve vzduchu nad vodou. "Ne, to neuděláte." Pokusila se její rozhodnutí zvrátit.

"Nemáte slídit." Okřikla ji Bertanea. "A půjdeš první." Dodala důležitě.

"Já?" Podivila se Melany.

"Jo. Štveš mě už delší dobu."

"Já?" Zopakovala Melany. "Ste si mě s někym spletla." Zhodnotila. Bertanee začala docházet trpělivost, luskla prsty a objevili se dva její poskoci. Ti chytli protestující Melany a bez okolků ji posadili do sedačky, která vjela až do klece. Tam se otevřel horní poklop a sedačka vyjela nahoru už bez Melany. Poklop se zavřel a Melany byla v kleci. "A teď... Co?" Zeptala se nejistě Melany.

Bertanea luskla.

#

Bylo jasné, že dveře se za chvíli vypáčí. Ještě chvíli a... Cvak. Dveře se otevřely a Retny vyšla na chodbu. Co teď? Nenapadlo jí nic jiného než jít do Toreiný kanceláře. Šla strašně pomalu, celé tělo jí bolelo. Bylo jí jasné, co teď Bertanea potřebovala udělat. Když si přečetla ten článek tak pochopila že jsou nebezpečné a že nemají ještě takový strach. A tak se rozhodla je odbourat. Toree zabila dceru, čímž ji odbourala dostatečně. A Retny nechala zmlácenou v zamčené kanceláři.

Konečně se Retny dobelhala do té kanceláře. Byla prázdná. Retny to nepřekvapilo, i když Toree říkala ať se vrátí. Buď tu nebyla, a nebo tu někde je, ale zavřená. Retny z toho měla nervy v prdeli, že tu někde chodí Bertanea... Možná právě za dveřma? Retny se prudce otočila. Nikde nic.

Hlavně klid.

Šla se kouknout i na chodbu, ale i tam bylo ticho. Hlavně tma. Bertanea zavřela někam všechny skupiny i s velitelama.
Jsem tu sama.

Rychle se stáhla zpět do kanceláře. Vzala mobil a vytočila Bonety.

"Haló? Tady Retny Ceiterová. Víte co jste tím vaším úžasným článkem provedla? Bertanea zabila Toree její dceru. Doufám, že jste spokojená."

"Dceru? Ale... Teda..." Koktala Bonety. "Já už nevím čemu mám věřit." Vypadlo z ní nakonec.

"Nevěříte mi že Torey dcera je mrtvá?" Vyjela naštvaně Retny, ale Bonety to už položila. V tu chvíli se někde za dveřma ozvaly kroky.

#

Bonety položila hovor a koukla se na Evelyn. "Jsem z toho ještě víc zmatená. Ony ty dvě asi přece jen měly pravdu." Řekla a povzdychla si. Evelyn se zvedla a koukla se z okna. "Bonnie, hlavně to nepiš do novin. Ta Bertanea vypadá jako pěkná psychopatka, zabije tě za to!"

"Já vím... Tak blbá zas nejsem." Kývla Bonety.

#

Nemohl jsem uvěřit vlastním uším. Na chvíli, na malinkou chviličku jsem uvěřil, že Kyra je skvělá holka, ale to její chování bylo jen pro to, aby se v tom zase mohla šťourat. Prudce jsem položil tácek na stůl, až to byla velká rána. Škubla sebou a mě to bylo jedno. Všimla si mého výrazu.

"Ale ne, tak to není!" Vyhrkla hned a já se na ni koukl tím nejhnusnějším pohledem, na jaký jsem se zmohl.

"Tak jak to teda je?!" Zeptal jsem se útočně. Kyra sklopila hlavu a já se chvíli bál že kvůli mě bude ta nádherná holka plakat. Ale ona hlavu zase zvedla. "Za to můžou ostatní sestřičky. Řekly mi že se musim zeptat já protože jsem nejmladší a že to na tebe bude platit. Tak jsem..."

"...se zeptala." Dopověděl Regi. "Prostě jen tak?"

Kyra mlčela. Pak kývla. "Vlastně ano. Kdybych se nezeptala měla bych na sesterně peklo." Vysvětlovala.

"Tak jdi." Poručil Regi. Nechápavě si ho prohlédla. "Jdi na sesternu. Teď tam žádné peklo mít nebudeš."

Kyra kývla a se smutným výrazem ve tváři odešla.

"Zasloužíš si to." Řekl Regi směrem ke dveřím, u kterých nikdo nestál.

"Kyro." Dopověděl a najednou zatoužil, aby tu pořád byla.

#

Evelyn seděla v autě a pozorovala kliniku. Přemýšlela o tom, jak Bonety říkala že Torea a Retny měly pravdu. Chtěla to zjistit a tak vyskočila z auta. Vrazila přímo do nějakého chlápka středního věku. Vykulila oči. "Jack Merlon! Co vy tu děláte?" Zeptala se.

"Mám s touhle klinikou mnoho co dočinění." Vysvětlil. "A vy jste Evelyn Moterová? Jedna z nadějných mladých právníků?"

"Tak to je to nejlepší, co o mně kdo kdy řekl." Potěšeně se usmála.

"Jdeme dovnitř?" Zeptal se Jack a Evelyn kývla.

#

Pět minut poté, co Kyra odešla, Regimu zazvonil mobil. Zvedl ho, byla to Retny.

"Retny?"

"Pomoc Regi... Tady... Někdo je... Za dveřma slyším kroky." Šeptala Retny, jak nejtišeji mohla. Regi se otřásl, a to si to jenom představil. "Retny.. Retny slyšíš mě?"

"Jo.."

"Schovej se někam." Poradil.

"Do... Dobře." Pípla Retny a ukončila hovor.

#

Retny položila hovor. Byla naprosto připosraná. Už nechtěla aby jí Bertanea mlátila. A hodlala pro to udělat vše. Rozhlédla se, kam by se mohla schovat. Moc dobrých míst tu nebylo. V tu chvíli se dveře rozlétly.

#

Borne seděla na zemi a pokoušel se najít nějakou cestu ven. Chtěla brečet, ale měla v sobě tak málo tekutin, že ani to nešlo. Byla ztracená. Obrazně i doslova. Nebyla cesta ven. Byla tam už několik dní. Ztěžka se hýbala. Nemohla jít. Přicházel konec, věděla to. Tu zoufalou bezmoc, kterou měla celé ty dny, vystřídal klid a čekání na slastnou smrt. Opřela se o stěnu a hned na to se svezla na zem.

Život vyprchal.

&

Tak je tu další kapitolka! Co myslíte, co hodlá Bertanea dělat s tou klecí? Názory na Kyru? :O A názory na to že umřela už pátá dívka? :'( :O Kdo je za dveřma? :O
No trochu moc otázek :D doufám že jste si užili, snažila jsem se zahrnout všechny do kapitoly (nejsou tam akorát Torea a pět dívek, ale tak Torea je v nemocnici a ty holky tam v té scéně s Bertaneou byly, akorát nemluvily :D) Děkuju za 3700 shlédnutí a 150 votes, hodně to pro mě znamená. Nejvíc super jsou samozřejmě komentáře! Za ty děkuju 2x :D Další kapitola, pokud nebude dneska nebo zítra (což asi ne) tak bude až na konci příštího týdne, nebo v pondělí dalšího týdne (nebo v úterý, ve středu, ve čtvrtek...) ne uznejte že to fakt nejde, když je to takhle všude rozjetý, dát kapitolu už zítra :D no sem se zas vykecala, tak radši čau čau! :D