27. Naše hodnoty

706 41 1
                                    

O dva dny později Bertanea vzdala hledání v mlze s tím, že Retny, Melany a Dony už asi dávno utekly. Rozhodla se tedy, že je náležitě potrestá. A náležité potrestání si žádá dokonalý plán. A dokonalý plán právě Bertanea hodlala sestavit. Tvářila se velice pyšně, když si začala dělat poznámky do svého už beztak přeplněného sešitu plný jejích různých forem psychického násilí. Usmívala se jako sluníčko. Když obloha potemněla, poručila si kafe. Po chvíli ho spokojeně usrkávala a prohlížela si hotovou práci. Pomyslela si, že skupina 7 bude mít zítra perný den. Bertanea ještě dlouhou dobu posedávala a přemýšlela nad detaily. Udělala si přitom ještě pár poznámek. Pak se odebrala spát naprosto spokojená, za skvěle odvedenou práci.

Další den se vzbudila brzy, nesmírně nedočkavá. Zvedla se z postele. "Chachá!" Zařvala. Byl to její ranní pokřik. Zatleskala a dovnitř vešlo asi 5 poskoků. "Udělejte mi snídani, napusťte mi vanu a připravte do mučících místností věci podle těchto pokynů!" Hodila po nich nějakým seznamem. Dotyčný se na to podíval. "Pasti na myši?" Povytáhl obočí. "On do toho někdo strčí nohu." Vysvětlila Bertanea. On kývl a začal odcházet, u toho si pročítal její pokyny a když zašel za roh, neopustil si zavrtění hlavou. Bertanea si promnula ruce. "Odpoledne to vypukne!" Zaječela mocně.

#

"Co... co je?" Zeptala se rozespale Ferraire. Retny za nima přišla a Ferraire byla jediná, kdo ještě spal. Jak typické. "Bertanea něco chystá." Řekla Retny. "Tak ať." Protočila Ferraire očima a znovu zavřela oči. "Ale tohle bude zas o něco horší než posledně." Upozornila je Retny. "I pro mě?" Zeptala se Borne, která si, řekněme, docela zvykla na svojí protekci. Retny povytáhla obočí, ale rychle ten výraz zamaskovala. "Samozřejmě." Řekla. Co se týče Borne, Retny si ji moc neoblíbila právě z tohohle důvodu. Borne se snažila mít už od začátku protekci a tím, že se jí to podařilo jen dělala dusno u nich v ložnici. Ještě horší atmosféru než ona zvládla udělat jenom Melany, ale Melany... no byla prostě Melany. Rostie si něco zamumlala, a štěstím bylo, že tomu nikdo nerozuměl. Melany si povzdychla. "Bertanea si fakt nedá pokoj. To nemůže být chvíli klid?" Povytáhla obočí. "Klid jste měli dva dny." Odsekla Retny. "Já měla podstatně horší dva dny. Ten první sem přišla jedna hodně divná právnička, a ten druhej sem s ní byla nucena telefonovat."

"To sice ano, ale na vás nikdo nezkouší psychické násilí každých sedm dnů." Řekla Melide.

"Věř mi, že tohle bylo mnohem horší." Opáčila Retny. "No nic. Tak bych vám řekla asi to, aby jste nepropadali panice. To co se bude dít vás určitě nezabije, protože Bertanea vás nebude chtít zabít všechny najednou. Dokonce myslím, že není úplně šťastná že už na začátku března je tu tolik úmrtí. Takže třeba to ani nebude tak hrozné, i když Bertanea se tvářila jako že bude." Pokrčila rameny.

"To to už konečně nemůže někdo zarazit?!" Zeptala se Melide.

"No, ta právnička by se o to mohla pokusit, ale já jí teda vůbec nevěřím. Ale Torea je z ní v sedmém nebi."

"Torea." Uchichtly se Rostie a Melany zároveň. Retny mlaskla.

"A co těch 10 let? Tak dlouho tu nebudeme, doufám." Řešila Armea důležité věci.

"Pod se něco nezmění, tak bohužel." Pokrčila Retny rameny.

"Něco se přece musí změnit. Nějak se to určitě dostane ven." Vrtěla hlavou Melide.

"Modlete se." Kývla Retny a pokrčila rameny.

#

"Bertaneo, prosím, neblázni." Požádala zoufale Torea, před kterou ležel Bertanein plán psychického násilí.

Neprávem zajatí [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat