38. Nemůžu ji opustit

419 37 0
                                    

"Za tohle zaplatí." Bertanea nervózne poťukávala nehtem o desku stolu. Těch několik sloužících, kteří za tu dobu nebyli zmrzačeni postáváli v bezpečné vzdálenosti od ní a nervózně polykali. Bertanea si toho byla dobře vědoma.
"Řekla jsem že je máte najít... Tak proč tady tak stojíte?" Vyprskla.
"Někdo už je šel hledat." Odpověděl jeden z odvážnějších sloužících.
"No a co Parkubare? Prostě jsem řekla že je najdete a chci pro to udělat vše!" Neodpustila si oslovit ho tím trapným jménem. Parkubar zčervenal až ke kořínkům vlasů. Pár sloužících se tomu tiše zasmálo.
Většina sloužících odešlo s Parkubarem v čele. Zůstali tam asi tři.
"Výborně." Usmála se Bertanea. "Už sem vám pověděla svůj plán?"
#
"Super. A co teď?" Bonety si sedla.
"Ani si nesedej. Musíme jít dál. Nechci pomyslet na to co udělá, až nás najde." Rozhlížela se Retny.
"Bojíte se jí? Ta ženská je sama slabá." Zavrtěla hlavou Kyra.
"Ta slabá ženská už zabila několik lidí a hodlá zabít další, a nás včetně!" Vykřikla Retny. Neměla ráda lidi, kteří dělají chytrý, ale nic o tom neví.
"Můžem se třeba schovat v ostatních skupinách, a až Bertanea přeruší hledání, půjdeme najít Evelyn a ty dívky." Navrhl pan Merlon.
"Bertanea někam odvezla všechny skupiny." Povzdychla si Retny.
"Jdeme je najít hned." Rozhodl Regi.
#
"Ona je... ona je vážně mrtvá!" Vykřikla Evelyn.
"Všimla jste si brzo." Ozvala se Melany, ale nikdo ji neposlouchal.
"Holky, musíme se dostat ven, jinak nás to udusí. Tam je východ!" Snažila se ostatní překřičet Melide.
"Jo jdeme!" Rozhodla Rostie. Všechny se rozešly k východu až na Armeu, která seděla na zemi a držela Deu v náručí. Melide se před dveřma ohlédla.
"Armeo?" Přišla k ní blíž. Neodpověděla.
"Armeo tady nemůžes zůstat." Snažila se jí to Melide vysvětlit.
"Zemřela mi v náruči." Zašeptala Armea. Melide si k ní sedla.
"Nemůžu ji tady nechat." Vysvětlila Armea.
"Ty tady nemůžeš zůstat." Zašeptala Melide.
"Nech mě tady Melide." Zašeptala Armea.
"To je sebevražda." Vydechla Melide.
"Já ji teď opustit nemůžu." Odpověděla Armea. Melide se pomalu zvedla, otočila se a začala odcházet. Ve dveřich se ještě otočila na Armeu.
"Armeo?"
"No?"
"Mám tě ráda."
Armea se jen pousmála.
#
Retny, Regi, Kyra, Bonety a pan Merlon se tiše plížili klinikou. Prošli kolem nějakých dveří.
"Takže můj plán." Uslyšeli za dveřma Bertainin hlas.
"Počkejte." Zastavila je Retny. "Tohle si chci poslechnout."
Všichni přitiskli ke dveřím ucho.
#
"Takže můj plán." Řekla Bertanea "Charlotte, podrbej mě malinko na zádech. Tam ne, trochu níž... to je ono! No a teď k tomu plánu. Už jsem ti povídala o klinice pro muže kterou hodlám založit?" Zeptala se Bertanea.
"Ne." Odpoveděla nejspíš Charlotte.
"Ne? Jaktože ne? Tak to ti ten můj plán řeknu až za chvíli, nejdřív ti vyložím ten nápad s klinikou pro muže. Takže. Pro tvou informaci, ta budova se už staví. Do roka by měla být postavená. Je to perfektní budova, vybudovaná přesně podle mích představ. Chápeš to? Jsou tam velikánské sklepy, do kterých je budu moc zavírat. Chápeš to ty hloupá? Ta budova bude naprosto dokonalá! Tentokrát se vykašlu na nějakou Toreu, ať si jde třeba lízat svoje hovno, mě je to fuk. Zkrátka nebude mít tu čest být ředitelkou. Já budu ředitelka! Budu jim tam osobně provádět ty nechutnosti. Velitelky skupin budu mít pevně pod svou kontrolou. Žádná privilegia! Ti kluci se budou mít strašně, to vám říkám. Tady u holek se mi to díky špatné disciplíny velitelek moc nepovedlo, teď mi zbývá leda je všechny pozabíjet. Žádná Retny, žádná Torea, ty dvě mi jen komplikují život! Ve finále mě budou prosit abych je zaměstnala, protože už budou dokonale zmagořený. Ti kluci budou vyděšený jak šťeňata, to vám povídám. A tentokrát vyhraju já! A teď už k tomu velkému plánu, který chystám s holkama..."
#
"Není tady prostor." Snažila se Rostie probourat nějakými trosky.
"Co to k*rva..." Stihla říct Melany, když se ty trosky sesypaly na zem.
"Dop*dele!" Zavrčela Rostie.
"Klid, dostanem se odsud." Uklidňovala je Evelyn.
"No to vážně nevim!" Vykřikla již značně nervózní Melide.
"Tady to každou chvilku spadne." Zabrblala Ferraire.
"Počkejte tady!" Vyhrkla najednou Melide a rozběhla se cestou zpátky. Po pěti minutách vběhla do dveří které ani ne před chvílí opustily.
"Vstávej! Jdeme!" Vyhrkla Melide.
"Už sem ti to řekla. Neopustím ji." Odpověděla Armea.
"A já ti říkám že já neopustím tebe!"
&
TAK JE TU DALŠÍ KAPITOLA! DOUFÁM ŽE JSTE ZATÍM SPOKOJENÍ S MÍM PSANÍM, NEJSEM SI BOHUŽEL ÚPLNĚ JISTÁ :D KAŽDOPÁDNĚ DO KONCE ZBÝVÁ ASI 10-15 KAPITOL! NEVĚŘILA BYCH ŽE SE DOSTANU TAK DALEKO! :D NO, NENÍ TO ODE MĚ PĚKNÉ, ŽE VÁS NAPÍNÁM S TÍM PLÁNEM BERTANEI, ALE ROZHODLA JSEM SE ŽE TO NECHÁM NA PŘÍŠTÍ KAPITOLU. SNAD VÁS NENUDIL JEJÍ POMĚRNĚ DLOUHÝ MONOLOG :D DĚKUJU MOC ZA 6900 SHLÉDNUTÍ! PIŠTE NÁZORY, BUDU MOC RÁDA!

Neprávem zajatí [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat