19. Pěkné kalhoty

663 42 3
                                    

Torea se otáčela v černých společenských kalhotách před zrcadlem. Byli to kalhoty Bertanei, Torea je vytáhla ze skříně protože si sem žádné náhradní oblečení nebrala a nemohla chodit v té polité sukni. Necítila se v těch kalhotech dobře. Přešla ke stolu. Připadala si v nich jako Bertanea. Ozvalo se zaťukání a vešla Bertanea. Měla na sobě tytéž kalhoty, akorát pečlivě nažehlené. "Takže?"

"Tady to je.." Řekla nejistě Torea a vytáhla z desek papír. "Je tam všech jedenáct podpisů." Dala jí to do ruky. Bertanea si to zamyšleně prohlížela. "Kde je tvůj?" Stáhla obočí. Torea polkla. "Prosím?"

"Kde je tvůj podpis?" Naštvaně řekla Bertanea.

"Má to být ode mě podepsané?" Zeptala se hloupě. Bertanea se po ní koukla, dala papír na stůl. "Piš."

Torea vzala propisku a podepsala se. V tutéž chvíli se rozlétli dveře a dovnitř vletěl Regi Ceiter. Bertanea stáhla obočí. "Co zde dělá muž?" Vyprskla. Regi povytáhl obočí. "Odsuzujete mě za to že nemám vagínu?" Nevěděl proč, ale bleskl pohledem po Toree, jestli jí rozesmál. Odvrátila hlavu, ale nebylo poznat že se směje. "Prosim?" Stáhla Bertanea obočí. "Chtěl jsem říct pardon." Oznámil Regi a zacouval ven.

"No to není možné!" Vybuchla Bertanea hned co za ním zapadli dveře. "Vidíte to jak se ti chlapy chovají? To abych zařídila nový ústav pro muže." Plánovala Bertanea. Torea radši neřekla nic, aby Bertanea nepoznala že se směje.

"Co je to zač a co tady dělal?" Zeptala se Bertanea. "Jmenuje se Regi Ceiter." Řekla Torea. "Ceiter?" Opáčila Bertanea, příjmení jí hned nadskočilo v hlavě. "No jasně, Ceiterová..  Ceiterová Retny!" Došlo jí to. Torea kývla a čekala na reakci. Bertanea spokojeně kývla. "Takže... Ceiter se tu už v životě neobjeví a zavolej mi Retny!" Rozhodla. Torea polkla. "Jistě..." Odkráčela ke dveřím a vykoukla ven. "Marry?" Řekla velitelce skupiny 2 která zrovna stála poblíž. "Sežeň mi prosímtě Retny." Požádala ale Marry zavrtěla hlavou. "Retny teď odešla se svým bratrem, vrátí se prý večer." Informovala ji. Torea zaklela. "Máš na ní mobil?"

"Od Bertanei přišlo nařízení že mobily nesmíme používat." Odpověděla Marry. Torea zavřela oči a pak je zas otevřela. "Díky." Vrátila se zpátky do kanceláře. "Retny tu bohužel není." Řekla. Bertanea povytáhla obočí. "Jak je možné že tady není? Má tu být 24 hodin denně." Zchladila ji Bertanea. "Jistě. Ale měla naléhaví problém a tak sem ji pustila."

"A proto si musela odejít, aby si zjistila že si ji pustila, ano Toreo, dobrej pokus..  Takže Retny si bez dovolení odchází..  Zato její skupina nebude ráda." Ušklíbne se Bertanea.

"Bertaneo!" Torea se zvedla. Bertanea se na ni koukla. "Ano?"

"Prosím..."

#

"Nesmíš si to takhle brát." Řekla Deu. Seděla vedle Melide, které právě přišla zpráva o smrti její matky. Melide si utřela slzy. "Je to máma!"

"Říkala si že tě mlátila... Celý život na tebe kašlala!" Přispěla se svou troškou do mlýna i Rostie.

"No jasný ale furt je to máma!"

"Chceš slyšet můj názor?" Zapojila se Melany.

"Ne!" Vyprskla Melide.

"Dobrá volba." Kývla Melany.

Dveře se rozlétli a v nich stál chlap v masce. Držel zakrvácenou dýku.

"To mi chybělo.." Šeptla Melide, které bylo jasné, že je to jen další psychické násilí.

Armea vyskočila na nohy a postavila se před chlapa. "Stop! Zastavte to! Celes se zhroutila!"

"To je mu jedno." Za chlapem vešla Bertanea.

Zhasli světla.

"Co to děláte?!" Vypískla Deu.

"Jste ubohý!" Vykřikla Dony.

"Ona umře!" Neovládla svůj jindy klidný hlas Armea.

"Kdo umře?" Ozval se Torei hlas ze strany, z které šlo světlo.

"Uhni!" Chlap s dýkou odstrčil Armeu na stěnu, bouchla se do hlavy a sjela po stěně dolů.

"Bertaneo to je šílenství!" Zaječela Torea.

"Dokud nepřijde Retny, neskončím!"

"Umírá tam holka, jde jí o čas!"

"Joo, Retny taky jde o čas!"

"Netluče jí srdce." Ozvala se Borne.

"Je čas smrti." Zachroptěl muž s dýkou. Někdo zaječel. Byla moc velká tma. "Bertaneo!" Řekla pevně Torea. Bertanea se k ní otočila. "Marníš čas. Je pozdě." Mluvila někam za Toreino rameno. Torea se otočila a uviděla Retny.

"Co se tady děje?!" Nasraně vykřikla Retny.

"Umřela ti další ze skupiny. Už třetí.. Ťik ťak. Ťik ťak. To už se odpočítává čas té další, která umře.." Protivně sladkým hlasem promluvila Bertanea.

"Ne.." Retny ji odstrčila a vešla do ložnice. Rozsvítila. Odstrčila chlápka s dýkou který měl zřejmě pouze navodit příjemnou atmosféru a přešla k místu kde se Borne Treyová skláněla nad mrtvou dívkou. Celes. "Ach bože ne..." Zašeptala Retny a opřela se hlavou o chladivou zeď. Bertanea se zasmála chladným smíchem. Torea se na ni koukla s nenávistným pohledem. Bertanea se na ni ušklíbla. "Pěkné kalhoty. Nejsou moje?"

&
Veselé Vánoce! Právě teď začíná Štědrý den :33 :D snad kapitola není moc depresivní :D

Neprávem zajatí [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat