Neprávem zajatí [DOKONČENO]

32. Ztracená budoucnost

"Oni měli pravdu." Řekla Bonety do naprostého ticha. Evelyn upila kafe a olízla si rty. Bonety se k ní otočila. "Bertanea totiž vůbec není v Austrálii ale tam." Dodala. Evelyn se na ni koukla. "Co chceš dělat?" Zeptala se. "Chci zjistit pravdu." Odpověděla Bonety.

#

Melide se svezla na kus dřeva. "Jsem unavená." Řekla vyčerpaně. Armea se na ni koukla, ale pak pokračovala v odkopávání dřeva. Už pět hodin se tajně snažily najít Borne v tomhle bludišti. Ferraire lehce nakopávala jedno dřevo, spíše z nudy. Deu se snažila hledat, zatímco Melany sebou plácla na zem už před hodinou. Rostie se opírala o stěnu, a párkrát odkopla pár dřev.

"Ještě jsme nezjistily co se děje." Řekla Melany. Koukla se po všech, ale odpovědi se jí nedostalo. Většina ji ani nevnímala. Melany si povzdychla což znamenalo, že bude dalších pár hodin zase mlčet.

Byly spolu tak dlouho, že se znaly skrz na skrz. Znaly navzájem své úchylky, zvyky, hlášky a měly přehled v tom, jak kdo na co zareaguje. Lezly si na nervy, někdy až moc. Byla půlka března a už přestaly doufat že to někdy skončí. Jejich život se skládal z jednoho velkého pokoje s jedenácti postelemi a jejich neexistující budoucnost se ztrácela v nedohlednu. Nebylo cesty ven a ony si to uvědomovaly, možná až příliš. Rozpadlo se vše, v co kdy věřily. Jako by najednou žily nový život, ve kterém nebylo ani stopy po něčem známém. Jako by stály na opačném konci břehu. A to vše doprovázelo všechny ty zvláštní pocity. Úzkost a strach, co bude příště, kdo umře příště. A co bude dál. Někdy se stane, že si nemůžete vybrat. A to byla právě tahle situace.

#

Torea měla přeřezané žíly, protože smrtí své dcery ztratila svou budoucnost. Neměla pro co žít.

"Jak jí je?" Zeptal se Torey manžel záchranáře.

"Blbě." Odsekl stručně. Byl to ten mladý záchranář, který odvezl Regiho. Torey manžel protočil očima. "Něco konkrétnějšího?"

Mladý záchranář si ho prohlédl. "Bude v pohodě. A to už snad stačí ne?" Stáhl obočí. Torey manžel přikývl. "Fajn." Zbytek cesty záchrankou proběhl v tichu. Když zastavili u nemocnice, mladý záchranář si ho prohlédl. "Asi bude lepší když vypadnete." Řekl.

"Proč?!"

"Protože bude v pořádku." Protočil očima.

"Ne. Zůstanu tady." Řekl Torey manžel důležitě.

"Tak ne no, byl to jenom návrh!" Vyprskl záchranář.

"Poslyšte, jste pěkně protivný." Sdělil mu Torey manžel. Záchranář stáhl obočí. "Moc se mi nedivte." Odsekl.

#

Retny se probrala a pomalu zvedla hlavu. Bolelo jí celé tělo. "Ta..." Zmlkla a pokusila se vstát. Nešlo to. "Ta svině..." Řekla. Podařilo se jí posadit se. Dostala strach. Torey dcera je mrtvá, doufala že si sama Torea nic neudělala. Regi byl snad v bezpečí v nemocnici. Bonety si někde v klidu lítala, ani nevěděla jestli je její skupina v pohodě, nebo na ně Bertanea něco zkouší. Bertanea byla bůh ví kde. Polkla. Nevěděla co má dělat. Pomalu vstala a kulhavě šla ke dveřím. Musela se zastavit a opřít o stěnu, když se jí zamotala hlava. Nadechla se a vydechla. Potřebovala chvíli klidu, ale musela zjistit situaci. Dostala se až ke dveřím. Stiskla kliku, ale bylo zamčeno. Znovu se svezla na zem. Projela jí úzkost. Netušila co se děje. Nevěděla nic.

#

"Co to tady děláte?!" Vlítla Bertanea do chodby, kde holky hledaly Borne. Melide se vyděsila a vykřikla, Rostie sebou trhla a Melany zvedla hlavu. Armea a Deu pustily kusy dřeva co držely v ruce.

"Hovno." Odpověděla Ferraire a nakopla kus dřeva. Bertanea jí dala pěstí. Ferraire se svezla na zem.

"A to jste jako proč udělala?!" Vyprskla Melide.

"Sklapněte." Řekla Bertanea důležitě. "Ještě jednou se zeptám... Co tady slídíte?!"

"Ještě jednou odpovím." Opáčila Ferraire. "Hovno."

Bertanea ji nakopla do obličeje. "Drž hubu!"

"Nervičky nervičky." Ušklíbla se Melany.

"Kde je Retny?" Přestalo to Rostie bavit.

"V prdeli." Odsekla Bertanea. "O to nejde. Co tu děláte?!"

"Ho..." Začala Ferraire, ale Bertanea ji opět kopla do obličeje.

"Hledáme Borne." Přiznala Deu. "Je tu někde zazděná a nemůže ven."

"To je sice velice smutné," začala Bertanea, ale v tu chvíli jí zazvonil mobil. Zvedla ho. "Prosim? V nemocnici?" Chvíli Bertanea poslouchala a pak položila hovor. Zamyšleně se po nich podívala. "Jděte do ložnice, vyřídím si to s vámi jindy." Poručila. "Vypadněte!" Zařvala když se neměly k odchodu. Skutečně začaly odcházet. Znovu zazvonil mobil. Zvedla ho.

"Paní Styffotnová, jak je možné že jste v klinice, když máte být v Austrálii?" Ozval se hlas Bonety Moterové. Bertanea se zarazila a dostala strach. Ne, to se přece nemohlo stát! Její dokonalý plán se nemůže takhle zhroutit. Zabít Bonety! Zabij jí! Bilo jí v hlavě na poplach. Potřásla hlavou, aby si ji pročistila. Napadl jí lepší plán. "Torea je v nemocnici s podřezanými žílami. Přijela jsem zpátky a vrátila jsem se do funkce, než se uzdraví." Řekla a snažila se mluvit co nejklidněji.

"Jo.. Aha." Řekla Bonety zamyšleně a Bertanee bylo jasné, že bude okamžitě volat do nemocnice aby si to ověřila. Jen si volej, slečno Šťouralová! Je to pravda. Aspoň poloviční.

"Ještě něco?" Zeptala se Bertanea posměšně.

"Ne... Nic." Řekla zaražená Bonety a položila hovor.

Bertanea se zasmála. Musela jí teď udělat hodně velkej zmatek v hlavě.

Tak je tu zase nová kapitola! Budu se teď snažit zase přidávat častěji, ale nejdu přes mrtvoly :D když to nepude tak to prostě nepude :D jinak v pátek nevyšel oznam, vyjde tenhle pátek a pokud oznam nečtete, tak začátkem března vyjdou 3 nové knížky, o čem budou atd. se dozvíte v posledních oznamech. K Neprávem zajatým - Bertanee stále všechno vychází, tak bůh ví, jak to všechno dopadne.
Hlavně strašně moc děkuju za přes 3000 shlédnutí a přes 100 votes, jste zlatí! <3