Neprávem zajatí [DOKONČENO]

46. Pošta doručena

"Panebože!" Zaječela Melany, když z poklopu začala pomalu padat mouka.
Dopadla první zrníčka.
"Musíme pryč!" Vykřikla Melide a následně se rozkašlala.
"A jak, ty chytrá?" Povytáhla obočí Ferraire, jejíž temné vlasy byly pokryté slabým nánosem mouky.
"Nějak to půjde!" Akční Melide chytla mříže a začala s nimi lomcovat. Docílila leda toho, že se na ní vysypala mouka ve velkém množství. Spadla na zem. Kašlala, moc. Mouka na ní začala padat a pokrývat celé její tělo. Chvíli to vypadalo opravdu zoufale.
Melany mezitím propadla hysterii. Bouchla sebou o stěnu a rukama si zakrývala hlavu.
"Tohle není legrace!" Rostie popadla mrtvou Deu.
"Ne!" Vykřikla Armea.
"Armeo! Ona je mrtvá! Jestli s ní nevylomíme ty mříže, budeme mrtvé i my." Překřičela ji Rostie. Rozběhla se a vší silou Deu natlačila na mříže.
Lebka křupla, a mouka se ještě víc rozsypala.
"Dostaňte mě ven!" Zakřičela zoufale Melany. Melide se zatím pokoušela vstát. Čím dál větší hromada mouky jí to ovšem znemožňovala. "Pomozte mi, prosím!" Vyhrkla Melide. Armea k ní natáhla ruku a Melide se jí chytla. Armea se jí pokusila zvednout, ale Melide byla díky mouce těžká, takže Armeu strhla k sobě. Rostie mezitím bouchala s Deu o mříže jako šílenec. Melany běhala po mouce a pokoušela se nedusit se.
"Pomozte nám!" Vykřikla Melide, která byla už naprosto zoufalá. Celé tělo měla pokryté moukou a pokoušela se dostat mouku z obličeje. Armea, která měla v mouce zatím jen celé nohy, se snažila ještě vymotat. Ferraire přiskočila, chytla Armeu a vytáhla ji. Melide si však svůj osud zpečetila ve chvíli, kdy se pokusila vytáhnout ruku z mouky. Veškerou mouku si plácla na obličej a zabořila se ještě víc do mouky.
"Melide!" Vykřikla Armea a pokusila se mouku z Melide odhrabat.
Ferraire se rozběhla proti mřížím a vykopla je. Rostie, držící Deu, předvedla poker face.
První se ven rozběhla Melany. Vyběhla po schodech nahoru a začala ze sebe šíleně sklepávat mouku. Chtěla pryč, prostě pryč.
Ferraire chytla Armeu a pokoušela se jí odtáhnout od Melide.
"Pust mě!" Vykřikla Armea.
"Nemůžeš tu zůstat!" Opáčila Ferraire.
"Nemůžu jí tady nechat!" Křičela Armea.
"Udusila se chápeš to?!" Řvala Ferraire. Chytla vzpouzející se Armeu a odtáhla ji ven. Poslední Rostie vyšla hned za nimi. Zdemolovanou Deu tam bezcitně nechala. Utíkaly nahoru šílenou rychlostí.
Tam se potkaly s Melany.
"Jste všechny?" Zeptala se, už celkem uklidněná.
"Melide..." Armea polkla. V očích se jí leskly slzy. Rostie ji objala. Přestože by to nikdy jindy neudělala, stále na ni doléhala hrůza z několika posledních minut. Ferraire se posadila. Lehce se třásla. V jednu chvíli měla sama pocit, že vydechuje naposled. Ještě teď na to myslela.
"Si v pohodě?" Zeptala se Rostie a sedla si vedle Ferraire. Ferraire povytáhla obočí. To, že se jí Rostie na to zeptala, ji překvapilo natolik, že zapomněla odpovědět.
"Co ti je?" Zeptala se Rostie.
"Nic." Zavrtěla Ferraire hlavou.
"Zkusíme zmizet." Navrhla Melany.
"Já už nikam nechci." Zašeptala Armea.
"Pojďte." Rostie chytla Ferraire a Armeu a začala odcházet. Melany šla za nimi. Dostaly se konečně na chodbu a pokoušely se zapomenout na to, co se stalo.
"Ježiš!" Rostie je chytla a ukázala ven z okna. Na zahradě se honosil tank, s Bertaneou v něm.
"Panebože." Armeu to vrátilo do reality.
#
"Tady je koupelna." Regi držel Kyru za ruku a druhou rukou stiskl kliku do koupelny. Vešel dovnitř. "Sedni si." Ukázal na lavici u umyvadla. Kyra se pomalu posadila. "Umyju ti ty rány." Oznámil. Vzal nějaký ručník a dal ho pod kohoutek. Pustil vodu. Kyra si ho prohlížela. Vodu vypnul a ručníkem jí pomalu otíral ránu na obličeji. Muselo jí to bolet, ale jen párkrát zamrkala. Ručník odložil. "Kyro, řekni něco." Zašeptal. Posadil se na zem a zvedl hlavu, aby se jí díval do očí.
"Au." Odpověděla.
"To je všechno co mi chceš říct?" Zeptal se.
"Ne." Odpověděla. Regi mlčel. Nechal ji, ať si utřídí myšlenky. Dívala se z malého okénka, které v koupelně bylo.
"Co to je?" Zeptala se potichu. Regi se zvedl a podíval se taky. "Doprdele. To je ten tank!" Otočil se a vyběhl z koupelny. "Regi!" Kyra se zvedla. Regi byl ale už pryč.
Vyběhl ven na zahradu s rázně běžel k Bertanee. Jakmile ho spatřila, pokusila se na něj natočit hlaveň tanku.
"Přestaňte s tím!" Zavrčel a doběhl k ní. "Výrobce - Šéfka? Agentura WER?" Povytáhl obočí.
"Ten tank jsem si dnes vyzvedla na poště. Rozbombím vás!" Oznámila slavnostě.
"Jistě." Přitakal Regi. Bertanea si ho prohlédla.
"Nacvičuješ striptýz?" Zeptala se. Teprve teď si uvědomil, že má na sobě jen trenky.
"Ne." Zabrblal a protočil očima.
"Nechám tě tu venku zmrznout. Charlotte? Zamkni kliniku." Poručila. Charlotte odběhla splnit příkaz.
"Ne to nejde! Kyra..." Začal Regi.
"Ta chytrá je dokonce vevnitř, no to je nadělení. Mimochodem, zmínila se, že se důvěrně seznámila s Gerardem?"
Regi chtěl po Bertanee skočit, ale hojný počet sloužících mu v tom zabránili. Bertaneu to nesmírně pobavilo.
"Rozjímej." Doporučila. Otočila tank a odjížděla na druhý konec zahrady.
#
Retny seděla před nemocnicí na lavičce. Připadala si nepřirozeně volná. Byla rozhodnutá, že se tam vrátí, kvůli holkám. Nemohla by jim to teď udělat. Byla zděšená, když jí došlo, že jsou tam s Bertaneou sami. Proti své vůli spoléhala na Kyru, že je ochrání. Doufala, že Regi, Bonety, Evelyn a pan Merlon jsou v pořádku.
Ven vyšel Harry, ten záchranář. Posadil se vedle ní na lavičku.
"Jak to vypadá?" Otočila se k němu.
"Dobře." Usmál se na ni. "Bude brzy schopná opustit nemocnici. Už máme připravený vozíček pro ni, bude se mít dobře, je silná." Kývl. Retny se pousmála. "Děkuju." Pousmála se.
"Není zač." Odpověděl Harry a chytl ji za ruku.

&
Děkuju všem moc za krásné komentáře u minulé kapitoly, udělaly mi velkou radost <3 přesáhli jsme 100 komentářů, což je neskutečný :O
Dále děkuju za 700 (za 4 votey 800) voteů, je to taktéž neuvěřitelné :O
A konečně za 13 740 shlédnutí. Upřímně nechápu, jak je možné že ty stovky takovou rychlostí šplhaj.
Zkrátka, jste boží! <3 snad vám to vrátím toutu kapitolou a pokusím se, aby další byla delší, než obvykle. Část by měla vyjít v neděli jako cena útěchy za nastávající pondělí, ale možná se překonám i na sobotu :D i když v sobotu jsem happy a depresivní nálada se mnou necloumá.
Dneska to bude bez věnování, pokud ho ale chcete, napište si o něj do komentářů. Zbývá mi místo pro 4 lidi (včetně téhle kapitoly.) Pak mám vymyšlené malé překvapení :)
Snad nevadí jak jsem se zase rozkecala #ainekrypel