Neprávem zajatí [DOKONČENO]

17. Co teď uděláš?

Retny se posadila ve své kanceláři, dokonale rozpálená. Hromádku nepřečtených papírů hodila na ty přečtené, aniž by se po nic podívala podruhé. Bertanein spis rovnou zahodila do koše. Nevěděla co, tak se zas zvedla a šla si uvařit kafe. Nevěděla, jestli je víc znechucená ze sebe, z Bertanei, z Torei nebo z tohohle celého. Nemohla to nijak posoudit. Čekala, až se jí dovaří voda a mezitím přemýšlela, jak to udělat, aby jí její skupina začala věřit, a mohla je tak lépe dostat ven. Uplynuly dva týdny od posledního "Bertaneiniho řádění" a to bylo zlověstně dlouho. Co přijde teď? Retny nad tím nechtěla moc přemýšlet. Zalila kafe a posadila se. Vytáhla z koše spis od Bertanei. Už nic horšího se přeci dozvědět nemůže. Otevřela ho a začala číst.

Mám zde nové připomínky ohledně skupin. Vymyslela jsem pár nových pravidel. Skupiny tu povinně zůstávájí rok, ty které se zblázní můžou po roce odejít. Zdravé zde musejí zůstat deset let. Skupiny se budou různě obnovovat. Dále by se měli zpřísnit tresty, dívky jsou zvyklé na příliš shovívavosti a chovají se moc uvolněně, nezdvořile, někdy až drze. S tím by se, jistě všechny souhlasíte, mělo něco dělat. Takhle to nelze nechat, musíme zpřísnit tresty, jejich volnost, a hlavně dále rozvíjet tresty psychického násilí. Potřebuje to pevnou ruku, a pokud si myslíte že je nezvládnete, není problém vás přiřadit k nim do nějaké skupiny, takže si vše dobře rozmyslete, než budete jednat. Bertanea S.

Retny párkrát zamrkala, jestli se jí to nezdá. To jako Bertanea myslí vážně? Chce je tu nechat deset let, nebo do doby kdy se nezblázněj? Zvedla se a začala přecházet po kanceláři. To tak nemůžu nechat, blesklo jí hlavou. Byla sama na sebe naštvaná, dřív by něco takového nedovolila. Dřív? Mluví jen o pár měsících... kam se poděla její tvrdohlavost, spravedlivost, její vzpurná povaha? Proč se připojila k těm ostatním, se staženými ocasy? Nakopla stůl. Tohle se nemělo stát!

#

"Vy jste blbky, vzbudili jste mě." Postěžovala si Ferraire.

"Tak promiň no."

Ferraire se rozhlédla. "Co to vůbec děláte?" Povytáhla obočí. "Stěhujeme skříň." Zafuněla Melide a posadila se. "No to jsem si asi všimla. Ale proč?" Čekala co z nich vypadne.

"Když budeme dělat rámus, někdo si vzpomene že existujem." Zasmála se Borne.

"Jste trapný." Zhodnotila Melany a zavrtěla hlavou. Rostie kývla. "To je pravda, nechte toho chvíli. Není lepší že je aspoň chvíli klid?" Zasmála se.

"No nevim." Pokrčila Deu rameny. "Lepší by bylo na sebe neupozorňovat." Koukla se po všech. Dony až moc nápadně obrátila oči vsloup.

"No co?" Vyjela Deu. "Ale nic."

"Měli byste toho nechat." Řekla roztřeseně Celes a koukla na Armeu. Ta jen potřásla hlavou.

"Ale notak Celes, co se může stát?" Usmála se na ni Rostie a znovu koukla na tu skříň.

"Prostě toho nechte." Rozhodla nekompromisně Melany. "Sakra! Už nemám baterku ani u MP3. Na čem si budu pouštět písničky?!"

"No tak zpívej." Ušklíbla se Melide. Melany se po ní koukla. "Tak na to vám z vysoka seru." Znovu se začala hrabat v kabelce. "Hlavně že tu troje sluchátka, kdyby tyhle přestali hrát. Ale k čemu mi to je když mám vybitou MP3 i mobil?!" Odhodila kabelku pryč.

Dony se prudce otočila. "Ty máš troje sluchátka a nic si neřekla?"

"Nikomu nic půjčovat nebudu." Prskla Melany. Dony se zamračila.

"V tom případě nespoléhej na to že ti pučim svojí MP3.." Ozvala se Armea a pohodlně si lehla na postel. Melany se otočila. "Cože?!"

"Ale nic." Zasmála se Armea.

"Ty máš MP3?!" Zeptala se Melany.

"Mám no." Kývla Armea hlavou. Na Melany bylo vidět pokušení. Armea se zasmála. "Tak co teď uděláš...?"

Část přidávám po delší době, přiznám se že se teď více věnuju knížce Trpící takže budu přidávat asi tak jednou týdně, možná 2x. O svátcích budu přidávat i častěji. Jinak se omlouvám, až na Bertanei spis je kapitola o ničem :/