Neprávem zajatí [DOKONČENO]

24. Trefili vás?

Torea pomalu upíjela kafe a u toho si četla Bertanein spis. Snažila se v něm už po stopadesáté najít nějakou vyjímku, ale naprosto bezvýsledně. Povzdychla si, zavrtěla hlavou a odložila ho. Přemýšlela, co udělá. Snad poprvé se nudila. Dřív byla zvyklá na to, že je sama v kanceláři a může si vypít kafe se svými myšlenkami. Byl to pro ni odpočinek. Ale poslední dny se pořád něco dělo a Torea si zvykla na společnost. Bertanea šla někoho týrat, velitelky skupin měli plné ruce práce, i když byl fakt, že skupina 7 byla momentálně bezprizorní. Regi Ceiter byl v nemocnici a Jack Merlon se před dvěma hodinami zbalil a odešel do práce. Zvedla se a rozhodla se zkontrolovat skupinu 7.

#

"Miluju když někdo vedle mě hraje piškvorky a nemá ani papír." Protočila očima Rostie. "Chceme se zabavit." Odpověděla Melide, kterà s Ferraire rozehrála piškvorky lihovkou na zemi. Borne si odfrkla a zvedla se. Začala přecházet po pokoji. Armea ji sledovala. Deu seděla na posteli. "Co myslíte že udělají Dony?" Zeptala se nakonec. "A Melany." Dodala s úšklebkem Rostie. "Všimli jste si toho klidu, když tu Melany není?" Zasmála se. Armea zavrtěla hlavou. "Měli bychom držet spolu." Upozornila. "Ale hovno." Zavrtěla hlavou Ferraire a Melide se zasmála. Borne zavrtěla hlavou.

"Borne, ty nebudeš vrtět hlavou. Máš povolený výcházky, tak toho nech." Odsekla Rostie. Pravdou bylo, že Rostie a Borne se vzájemně moc nemusely.

"Nech toho." Okřikla ji Borne.

"Ha, vyhrála jsem!" Prolomila ticho Ferraire. Armea, Borne a Rostie naráz obrátily oči vsloup. Melide nasraně odhodila svou lihovku. Deu nervózně poťukávala o kraj postele. Pomalu se otevřeli dveře a dovnitř vešla Torea. "Ahoj holky." Začala. Armea se zvedla. "Kde je Retny, Melany a Dony?!" Vyhrkla ihned.

"U Bertanei." Polkla Torea. "Bohužel, nemůžu s tim vůbec nic dělat. Bertanea si je sama odchytla, a já jsem přeci jen níž než Bertanea. Nemůžu udělat nic, vůbec nic."

"Co jim udělají?" Zeptala se Deu. Torea sevřela rty. "Nevím..."

"To není možné." Zavrtěla Melide hlavou. "Někdo se proti tomuhle přece musel postavit!" Upozornila.

"Byl tu jeden právník, a to pan Merlon -"

" Celestin otec - "

" a ten chtěl něco udělat ale bohužel..." Dokončila Torea.

"Ale bohužel co?" Povytáhla Borne obočí.

"Bertanea postřelila Regiho Ceitera, vlastně ohrozila na životě nás všechny." Odpověděla Torea.

"Regiho Ceitera?" Povytáhla obočí Melide. "Ale Melany..."

"Tacenová se do toho připletla a Bertanea ji někam zavřela spolu s Finterovou a Retny."

"No to snad ne." Zavrtěla Armea hlavou. Torea ale přikývla. "Právě že ano. A to je to nejhorší. Vaší skupině teď nemá kdo velet, a nemyslete si že je to dobře. Bůh ví, co na vás Bertanea bude chtít zkoušet."

"Co máme dělat?" Vydechla Borne

"Chovat se k ní slušně." Odpověděla Torea.

"Takže ty si za vodou Borne." Doplnila Rostie.

#

"Faith, přines mi ty zápisky. A Laro, ty mi přines oběd." Poručila Bertanea a dala si nohy na stůl. Přemýšlela, co by mohla tvořit. Vzala papír a tužku a začala kreslit budovu. Nadpis byl "Klinika pro muže." Bertanea si nedělala legraci když říkala, že tuto kliniku hodlá udělat. Vyžadovalo to ale úsilí a čas. A to obojí Bertanea měla.

#

"Budem se odsud muset dostat." Řekla Dony. Melany obrátila oči vsloup a Retny nereagovala. Dony přejela rukou po klice. "Někudy to přece jít musí." Tvrdohlavě si stála na svém. "To ano, ale kašli na to." Okřikla ji Melany. "Musíme se dostat ven!" Opakovala Dony.

"Vy máte nějaký plán?" Povytáhla Retny obočí.

"Ne." Odsekla Melany.

"Ale ano!" Okřikla ji Dony. "To musíme...
Představa Dony:
Cvak. "Jsme venku!" Vyhrkla jsem. Melany se otočila a povytáhla obočí. Tohle asi fakt nečekala.
"Tak musíme pryč." Řekla Retny a s námahou vstala.
"Ale musíte mi pomoc, mám prostřelenou nohu." Upozornila jsem. Retny kývla a koukla se na Melany.
"Jo, já jí pomůžu." Zabručela. Kývla jsem a přidržela se Melaninýho ramene. Pomalu jsme se dostali ven když...
"Tamhle jsou!" Zařvala odněkud Bertanea, ani jsem se nepokoušela specifikovat odkud. Snažila jsem se skákat po jedné noze co nejrychleji ale moc to nešlo. Zaběhli jsme za roh a tam se zastavili. "No... A teď kudy?" Zeptala se Melany. "Tudy!" Otevřela Retny nějaké špatně viditelné dveře. Vběhli jsme dovnitř a poznali známou chodbu končící dveřmi do ložnice skupiny 7. Byly jsme zachráněny!

"To nevyjde." Zavrtěla Melany hlavou.

"Ale vyjde, uvidíš že jo!" Přesvědčovala je Dony.

"Fajn." Řekla nakonec Retny. "Ale nejprv musíme vypáčit ty dveře."

#

Bertanea se procházela kolem svých mučících nástrojů. "Sem vládkyně! Jsem vůdkyně! Jsem královna, sem mocná!" Zůstala stát uprostřed místnosti s napřaženýma rukama. "Nikdo se mi nepostaví, nikdo se mi nevyrovná. Jmenuju se Bertanea!" Poslední větu vykřikla. Tvářila se mocně, důležitě a velkolepě. Tří osob, které vyklouzli z jejího vězení, si všimla pozdě. "AA utíkají, chyťte je!"

Asi deset poskoků spolu s Bertaneo která hledala po kapsách pistole se rozběhli za nima. Zároveň se před uprchlíky pustila mlha, zpoza které nebylo nic vidět.

Bertnea do té mlhy naslepo vystřelila.

#

Retny, Melany a Dony se najednou ocitli v šílené mlze. Neviděli na sebe a něco jim hučelo v uších. Ozval se výstřel. Retny sebou trhla a hledala Melany a Dony. V té mlze je nikde neviděla. "Trefili vás?!" Vykřikla.

Zůstalo bez odpovědi.

&
Tak máme tu další kapitolu! Prve jsem vám chtěla poděkovat, předevčírem tato story dosáhla 1000 shlédnutí, momentálně přes 1200 takže za to vám opravdu moc moc moc děkuju! <3 Druhá věc kterou chci aspoň stručně zmínit je, že jsem založila zvláštní "knížku" na všelijaká oznámení, aby sem to nemusela vpisovat mezi kapitoly, je to takové nepřehledné, takže kdyby jste chtěli, můžete se podívat na můj profil v mích pracích, nebo kdybych třeba pár dní nepřidala, určitě se můžete juknout tam jestli se něco neděje, jestli nestíhám nebo je to nějaký závažnější důvod, stopro to tam bude. No a to je asi vše, ještě jedno vám moc moc děkuju! :33 <3