Ztraceni v moři

24. V nemilosti Sidonie

Alice mezitím přiběhla s Edem v závěsu.
"Ségra!" Vykřikl Ed: "Co se jí stalo?" Přisedl si k ní na kraj postele a chytil jí za ruku.
"Alice, prosím Tě," řekla Sidonie přísně: "neslyšíš malou? Postarej se o ni, pro Boha."
Alice byla v šoku a nezmohla se na slovo, nicméně přikývla a šla rychle uklidnit plačící Eriku. Vytáhla jí z postýlky a odnesla dolů, aby se o ní postarala. Ed se zatím snažil sestru probrat.
"Sid," řekl opatrně. Jeho otec zatím běžel pro nějaký alkohol a babička nervózně postávala u Sidiny postele s nebesy. Sid pomalu otevřela oči, nad sebou spatřila Eda, za ním stála babička. Pomalu se posadila a nechala si Edem pomoci: "Jsi ok?" Strachoval se brácha a Sid jen přikývla.
"Měla jsem noční můru a asi jsem omdlela z vyčerpání," řekla křehkým hlasem. Eduardem přiběhl do pokoje.
"Mám ten..." chtěl říct alkohol, nicméně když viděl Sid, jeho pohled se z vystrašeného změnil na pohled úlevy a štěstí. Položil alkohol na noční stolek a Ed ho pustil na jeho místo, aby si dceru zkontroloval.
"Jsi v pořádku, holčičko?" Eduard se k ní posadil a objal ji.
"Neboj, tati, asi mi jen klesl tlak. S mým psychickým stavem to nemá co dělat. Víš, že v poslední době jsem neměla skoro žádné problémy."
"To se ale teď může změnit," skočil do toho Ed a sestra ho následně zpražila zlostným pohledem: "Pššššt..."
"Počkat... O co jde?" Zpozorněla Sidonie a očima těkala mezi vnoučaty: "No tak... Koukejte zpívat."
Eduard se podíval zmateně na matku a pak zpět na Sid, vůbec nechápal, o co tu jde. Sid si vyměnila s bráchou pohled a rezignovaně si povzdechla.
"Prostě," začala vysvětlovat a snažila se vyhnout pohledu jak otce, tak babičky: "došlo k tomu, že máme v pavilonu nového chovatele hadů a..."
"Jééžiš, zase jde o práci? Život není jen o tom Tvým výzkumu, Sid. Nemůžeš začít trochu žít?" Přerušila jí babička, nicméně tou větou nedopálila jen vnučku, ale i vnuka. Ed si nespokojeně odfrkl. Nesnášel, když babička někoho nenechala domluvit a už vůbec, když jim kecala do jejich životů. A tak se rozhodl dovysvětlit to za sestru: "Je to Adam Hruška, babi."
Sidonie okamžitě vzteky zrudla: "No to nemyslíš vážně, Sid..."
"Babi, já za to nemůžu. Ředitelka na tom trvala. Navíc... bohužel je fakt, že potřebuju někoho s jeho schopnostmi a zkušenostmi a ukázalo se, že nikdo jinej takovej v Dvoře Králové prostě neni,..." Sid vztekle rozhazovala rukama a snažila se babičce vysvětlit, že ho profesně potřebuje. Věděla, že je Adam v její nemilosti od doby, co odešel a opustil Sid i jejich dceru a také věděla, že to babička jen tak neskousne, ale musela se o to pokusit. Pravda totiž byla, že Adama jako chovatele pro svou práci prostě potřebovala a to bylo něco, co nemohla popřít ani Sid, ani Sidonie.
"No dobře, vím, že máš problémy se sehnáním někoho spolehlivého, ale zrovna on? Opovaž se jen pomyslet na to, že byste se dali zase dohromady..." Sidonie zvedla přísně ukazováček a Sid jen protočila panenkami: "a k Eričce nesmí ani na deset kroků, jinak budeme mít my dvě problém, jasný?"
"Babi, tohle není nutný. Své podmínky pro jeho přijetí jsem Roklové sdělila a zcela korespondují s tím, co právě říkáš. Jasně jsem stanovila, že k Erice nesmí, také jsem dala jasně najevo, že já jsem šéf, takže pokud by mu to mělo vadit, ví, kde jsou dveře a také jsem jí řekla, aby ho upozornila na to, že náš vztah bude čistě pracovní. Spokojená?"
"Jsem hrdá, ale hlavně se toho drž... Jasný?" Ukončila debatu Sidonie a její vnučka jen přikývla.
"Měla by sis odpočinout," vložil se do hovoru Eduard, Sid ale zakroutila hlavou.
"Ne, já budu dobrá, navíc do pavilonu opravdu musím. Dnes Haďák nastupuje a já to tam chci mít pod kontrolou. Musím mu hned na začátku dát jasně najevo, kde je jeho místo a to se musí udělat hned první den. Nemůžu si vyskakovat jako šéfová a hned první den jeho nástupu nepřijít."
"Sid má pravdu," přerušila je Sidonie: "tomu člověku musí být stanoveny hranice hned v zárodku."
"Ale buď na sebe opatrná, ségra," řekl Ed, Sid se na něj usmála a přikývla. Bratr jí políbil na tvář: "Musím jet do školy, kdyby cokoli, tak volejte. Ahoj tati, měj se babi," rozloučil se a odešel ze Sidina pokoje. Ta se pomalu zvedla z postele a zatímco si mnula oči, zamířila k postýlce. Zjistila ale, že je prázdná.
"Kde je Rika?" Zeptala se, Sidonie jí ale hned uklidnila: "Máma se o ní postarala, buď klidná, jdi se připravit do práce a přijď na snídani, času máš ještě dost a bez snídaně Tě dneska z domu nepustím."
Eduard přikývl na souhlas a i s matkou odešli z jejího pokoje. Sid se posadila na okna, rukama se podpírala kolébky malé Eriky a pár minut odpočívala. Pak se šla převléct do sportovního, vběhla nahoru do nejvyššího patra domu, kde měli takovou menší tělocvičnu, zaběhala si na pásu, udělala si pár cviků, aby protáhla svaly a dala si půl hoďky jógy. Když už cítila, že je dostatečně protažená a zrelaxovaná, šla si dát sprchu a připravit se do práce.