35. Smíření

809 35 4
                                    

Sid se na něj chvíli dívala úplně stejně jako on na ní. Vypadala uvolněně a popravdě se jí ulevilo, že ho tu vidí. Oční kontakt nakonec přerušila Sid, protože jí někdo vyrušil. Byl to jiný mladý muž, kterého Adam neznal, ale na jeho vkus se k ní choval až moc důvěrně. Dal jí ruku mezi lopatky a něco jí pošeptal do ucha. Sid přikývla a hezky se na něj usmála. Byl to její kamarád již od dětství, respektive jejich rodiny se znali. Ondra Rubeš, kterého Sid vždy brala jen jako kamaráda, si na ní popravdě potají myslel. Věděl ale jaké má psychické problémy, a že se stará sama o malé dítě, a to ho trochu odrazovalo, protože věděl, že se nevyplatí na ni tlačit a bál se, že když se jí vyzná, odmítne ho a to by mohlo poškodit jejich přátelství. Sid neměla o jeho citech ani ponětí a brala ho jako součást své rodiny. Adamovi se ten chlápek ale vůbec nelíbil. Sid Ondrovi vroucně položila ruku na paži a pak ho opustila. Odložila skleničku, kterou držela a šla směrem k Elišce s Anežkou, které měly u sebe Eriku. Adam zpozorněl a pomalými kroky spolu s Eduardem šel přímo k nim. Sid mezitím vzala holčičku do náručí a otočila se směrem k nim. Eliška s Anežkou se zvedly od stolu a stejně jako všichni na zahradě začaly sledovat dění. Sid políbila dceru na spánek a chvíli v této pozici zůstala, aby se na něj nemusela podívat. Když Eduard s Adamem dorazili až k nim, chvíli stáli a čekali, až Sid Adamovi dovolí vzít si holčičku do náručí. Vypadalo to ale, že se k tomu moc nemá. Až její otec prolomil ticho: "Sid?" 
Jeho dcera zvedla oči a podívala se na otce: "Jo... Já vím," řekla jen a pak přistoupila blíž k Adamovi, který zvedl ruce a pomalu si dceru přebíral: "Tak běž k tatínkovi, broučku," řekla jí Sid a pohladila jí po temeni hlavy, když už seděla Adamovi na ruce. 
"Děkuju, že si mi to umožnila, Sid," řekl jí Adam a usmál se na ní. Sid mu úsměv vrátila, přikývla a pak už se jen obrátila na otce: "Měli bychom začít grilovat, tati," řekla a spolu s otcem odešli ke grilu. Eduard ještě poplácal Adama po zádech: "Zatím si vedeš dobře, tak to neposer," řekl mu tak potichu, aby to slyšel jen on. Adam přikývl a pak se s dcerou posadil i s holkama ke stolu. Když se rozhlédl kolem, zjistil, že všichni ostatní hosté, kteří je celou dobu tiše pozorovali, najednou stočily pohledy jinam a začali se znovu mezi sebou bavit, čímž se po zahradě znovu rozezněl zvuk hlasů, cinkání skleniček nebo vrzání židlí, když se někteří usazovali. Sidonie Novotná seděla v čele stolu a o něčem se bavila s Rubešovými, občas ale stáčela pohled na Adama s Erikou, který se věnoval jen a jen dítěti. Byl z ní úplně hotový. Jeho děda si k nim později taky přisedl. Po chvíli se ale stalo, že se Sidoniin pohled setkal s Adamovým. Chvíli se na sebe dívali, až se po chvíli Sidonie usmála a pokývla hlavou na pozdrav. Adam věděl, že mu tím naznačuje, že je smířená se situací a že ho tím vlastně vítá. Úsměv jí oplatil a také pokýval hlavou. Sid to pozorovala od grilu, kde tátovi pomáhala s přípravou masa a nevěděla, co v ten moment cítí. Na jednu stranu byla ráda, že už nebude poslouchat od babičky řeči o tom, jaký je Adam zbabělec, a tak dál, na druhou se zase bála, že bude poslouchat jiné řeči typu: 'Dítě potřebuje matku i otce'. Nakonec ale uznala, že druhá varianta je asi lepší, protože projevy Sidoniiny nenávisti jí už lezly na nervy.
"Je dobře, že je tady," vytrhl jí z myšlenek táta, který měl na sobě zástěru a pokládal první kusy steaků na gril. Eduard si všiml jejího výrazu a věděl, že je z přítomnosti Adama nervózní.
"Já vím," přiznala Sid potichu: "je to jenom takový divný." 
"Ale není," odporoval jí: "a myslím, že je na čase, abychom si promluvili jako otec s dcerou."
"Teď na to není vhodná doba, tati," řekla Sid a připravovala na stolek stojící vedle grilu mísy se saláty a oblohami, ze kterých si budou hosté sami vybírat a nabírat na své talíře.
"Ale je," odpověděl Eduard: "protože, holčičko, je to na Tobě prostě vidět. A vidí to všichni. Všichni ti, co jsou tady a i ti, kteří tu nejsou. Naši přátelé, rodina, kolegové ze ZOO a myslím, že to je taky ten důvod, proč je máma tak smířená s tím, že je Adam tady. Nešlo jen o to, že jí Adam zachránil, když se v ZOO ztratila. Tvoje babička to ví jako my všichni." 
Sid se rozčíleně otočila na tátu, pokrčila rameny a pohodila rukama, aby dala najevo, že nechápe o čem mluví: "Netuším, co se mi snažíš říct. Co všichni vědí, co je vidět? Nechápu."
"Ale chápeš," odpověděl Eduard a obrátil steaky na druhou stranu. Přistoupil k ní a větu dokončil: "Miluješ ho."

Ztraceni v mořiKde žijí příběhy. Začni objevovat