Přímořskej klan: Stůj při mně

1: shromáždění

Ten měsíc připadlo shromáždění na dvacátý druhý den. Fahrenheitů to neukázalo víc jak 82, takže se dal den povážit za jeden z lepších. To je však krajně nedůležité, protože všechny kočky zde žijící byly na místní teploty samozřejmě zvyklé. Za svitu měsíce navíc bylo o pár stupňů méně, ale nic drastického. Kočky shromážděné u Samařiny studny měly i přesto husinu až na prdeli. Ve vzduchu se nesly obavy z budoucnosti.

Ticho vládlo několika posledním minutám setkání. Velitelé čtyř klanů se právě radili mezi sebou. Situace byla do nebe volající, a žádala si spolupráci všech. Kojot, který se na území klanů objevil půl druhého měsíce zpátky, už mezi nimi dokázal nadělat řádnou paseku. Na kontě měl dnešním dnem už čtvrtou oběť. Zajímavé bylo, že vražda kojotovi vyšla vždy na nov, první a poslední čtvrť, a úplněk. Nikdo nevěděl, jestli je to náhoda, nebo nějaký vzorec. Doposud totiž nikoho ani nenapadlo, že i kojoti můžou mít vyšší IQ, a mít třeba i nějaké vzorce chování. Mají snad také klany??

,,Myslíš, že začnou jednat dřív, než ten čokl vyvraždí polovinu kočičí populace? Nebo budou jen přiblble kroutit hlavama nad tím, jaká je to šlamastyka?" To šeptem promluvil učedník Přímořského klanu, Televizní Kanál, ke svému vrstevníkovi, Smilnému Cestovateli. Byli na dnešním shromáždění jedinými zástupci přímořské mládeže. Velitel si totiž dával dobrý pozor, aby je na veřejnosti nereprezentoval nějaký pablb.

Cestovatel pokrčil rameny. ,,Co já vím. Jen tak na něj naběhnout nemůžou, protože nikdo neví, kde se dlouhodobě skrývá." Tělo se pokaždé objevilo samozřejmě jinde, a stopy po kojotovi jako by někdo velmi rychle zahladil. Možná sám kojot, pokud si připustíme myšlenku, že je tedy stejně inteligentní bytostí, jako zdejší kočky.

,,I hovno! Se musejí víc snažit!" nechal se Televizní Kanál trochu unést emocemi. Pár koček, které seděli nejblíž, se po něm otočilo.

,,Neřvi tu tak!" sykl Cestovatel. ,,Však jim to můžeš říct sám, teď máš prostor. Nejspíš se ale dokážou rozhodnout nejlépe i bez tvých rad," protočil ještě mírně očima.

,,Takže říkáš, že bys to udělal jinak? Jen povídej, přeháněj, pane Einstein," Televizní Kanál vrstevníka popíchl a přimhouřil oči. S Cestovatelem to téměř nehnulo, byl na charakter kamaráda, kterému se přezdívalo Telka, zvyklý. Otázkou bylo, jak dlouho mu rozjívené kecy bude trpět.

,,Určitě bych se jako magor z fleku nevrhnul hledat kojota, o kterém vím jen jednu informaci – že mu nedělá problém zabít několik koček měsíčně. Přísně bych zakázal noční vycházení mimo tábor, a nadále bych sledoval stopy – chlupy, pachy, a všechno tohle. Další dotazy?" odpověděl mu Cestovatel. Oba byli premianti třídy, ale jejich smýšlení se značně lišilo.

,,Takže bys jen seděl na prdeli a všemu přihlížel, je mi to jasný," uchechtl se Telka pod vousky. Na to už Cestovatel tiše zavrčel, ale neměl už prostor k tomu co říct, protože se na Samařinu studnu opět vrátili velitelé všech klanů. Hořící Keř-Měsíc, velitel Přímořského klan; Klíčový Svěděk-Měsíc, velitel Dobytčího klanu; Tvoje Máma-Hvězda, velitelka Hříšného klanu; a Řidič Kamionu-Měsíc, velitel Orelbělohlavého klanu. Samařina studna byla velká dost na to, aby se tam všichni důstojně vešli. Kdysi tam prý zahučela nějaká člověčí nána, a od tý doby je to tady svatý. To se ale jenom tak říká.

,,Prosím vás všechny o pozornost," promluvil Klíčový Svěděk-Měsíc, vcelku mladý mourovatý kocour. Přítomné kočky nastražily okamžitě slechy. ,,S ostatními veliteli jsme se dohodli, že se zde budeme potkávat každý čtvrt měsíc, abychom si vyměnili informace ohledně kojota. Pro všechny bude platit zákaz vycházení o samotě – odteď budou válečníci opouštět tábor minimálně ve dvojicích, nejlépe ve trojicích. Po setmění už se nikdo prohánět po planinách nebude. Každý den se při hlídce budou nahlašovat všechny podezřelé nálezy nebo aktivity. Jakmile zmapujeme, co, kde a jak kojot dělá, tak budeme jednat. V lepším případě se třeba jen potřeboval nažrat, a všechno tohle byla náhoda, ehm." Na konci proslovu se nervózně uchechtl. No, to jsou tedy vtípečky. Cestovatel však po tomto musel Telku obdařit trochu škodolibým úšklebkem. Ten si odfrkl hnedle jak si toho všiml.