Hora zašel na JIPku v pátek před tréninkem, takže velmi brzy z rána. Bylo teplíčko, 77 fahrenheitů přibližně. Byla hodinka nekřesťanská, ale on považoval tyto záležitosti za neodkladné. Jaké štěstí, že na JIPce už to žilo – Spánek zrovna krmil Cestovatele další dávkou bylinek. Tím, že měl už i po rovnání kyčle, tak musel brát snad ještě větší dávky léků na bolest. Plyšáková ho ale ujistila, že tahle bolest kyčle brzy pomine, a on se bude moci začít zvedat. Teď mu hrozí akorát tak proleženiny. Rip.
,,Ahoj," pozdravil Hora vrstevníky. Ti k němu zvedli zrak, a Spánek ho obdařil letmým úsměvem. I Cestovatel se pokusil, ale stále mu nebylo nejlépe. Dnes je to týden od té tragické nehody, která mu změnila život k horšímu. Takový fakt by sebral úsměv z tváře asi každému. ,,Promiňte, že jsem tu tak brzy, ale chtěl jsem s vámi mluvit."
,,Co se děje?" ptal se Spánek a Cestovatel zastříhal ušima. Hned mysleli na to, jestli se nestal nějaký průser.
Hora se posadil. ,,No, včera jsme byli s hlídkou na vrakovišti, a od orelbělohlavých jsme se dozvěděli, že u nich kojot zase zaútočil," informoval. To Cestovatele probralo.
,,A Telka mi to chtěl říct kdy? Nebo nechtěl?" zamračil se Cestovatel. Strašně ho vytáčelo, že týpek je doslova a do písmene z party vyštípal, nebo se tak přinejmenším choval. Jistě, třeba měl v plánu mu to říct až dnes, ale jak ho znal, tak o tom dost pochyboval.
Chlupatý vrstevník pokrčil rameny. ,,To já nevím. Ale má v plánu kojotovi vyprášit kožich, a já nevím, co si mám o tom myslet," mňoukl. Ano, kvůli tomu přeci přišel – nevěděl, jaký si na tuhle situaci udělat názor. No, z obličeje Cestovatele bylo jasné, jaký ten názor asi bude. ,,Nějak se mi do toho nechce, ale co ten slib?"
,,Cože? Se posral, né? Ať sem okamžitě přijde!" odfrkl si Cestovatel. Jaká smůla, že si pro něj nemohl dojít osobně! Hned by ho konfrontoval, co za pičoviny zas vymejšlí! Jasný, nějaký takový plán existoval na začátku toho, co si slib dávali, ale teď je úplně jiná situace, která realizaci nedovoluje!
Hora se zvedl na nohy. ,,Tak já pro něj dojdu, jo?" ptal se ještě pro jistotu s pohledem upřeným na Spánka. Ten si povzdechl a přikývl. Nebyl z toho nadšený, protože Cestovatel by se neměl rozrušovat! Kvůli splašeným vrstevníků to však ani nebylo možné. Hora se po Spánkovo tichém souhlas tedy odporoučel směr mučednické doupě. No, jen jestli vůbec Telka přijde, he?
,,To je debil. Jak mám být v klidu a odpočívat, když mi za zády plánuje takový kokotiny?" pronesl Cestovatel nasraně. Spánek zakroutil hlavou. No, taky to neponímal, ale jeho džob byl teď tady. Neměl čas si mysl zahlcovat ještě sračkama z těch pseudohlídek.
,,Hlavně klid. Znáš Telku," mňoukl jen. On když si Telka něco usmyslí, tak je jak splašenej. Kdyby se Cestovateli podařilo s ním promluvit, bylo by to fajn, ale nezaručilo by to nějaký výsledek. Nadále už nic kocouři neřekli, jen čekali, jestli Hora úspěšně přivede Telku. Sledovali z JIPky tábor, a čekali.
Nějakou tu minutu dvě to trvalo, ale k podivení všech se Hora vrátil s Telkou. Ten se už z dálky tvářil otráveně, ale to nebylo žádnou novinkou. RBF je zkrátka a jednoduše už součástí jeho imidž. ,,Co je?" ptal se hned při příchodu ke Spánkovi a Cestovateli. Cestovatel ho hned sepsul pohledem.
,,To mi řekni ty! Plánuješ nějakej atentát na kojota, nebo co? Chápu to dobře?" ptal se ho hned. Telka švihl ocasem.
,,Neplánuju. Ten už je přece naplánovanej od úplnýho začátku, ne? Chci jen splnit celé znění našeho slibu," odpověděl mu. Cestovatel si odfrkl. Takovou dobu o slibu neslyšel ani piču, a najednou se to zas začne vytahovat?
ČTEŠ
Přímořskej klan: Stůj při mně
FanfictionPřináším vám další příběh z kroniky klanu Přímořského! Mezi klany se šíří velké nepokoje - kočky jsou terorizovány záhadným kojotem, který vraždí déle jak měsíc. Parta mučedníků z Přímořského klanu je rozhodnuta spojit své síly a přijít tomu na klou...