30: tichá voda břehy mele

38 5 7
                                    

Pondělí, přesná půlka měsíce července. Spánek se definitivně odstěhoval na zdrávku, kde mu Čumáček dle dohody vyklidil pelech. On mu tam tedy všechny ty cetky nechal, ale vyměnil mu mech. Až se Spánek vrátí z hlídky, na jejíž počátek nyní čeká, rozhodně se zbaví těch nůžek. Jen pomyšlení na to, že tam na něj v tichosti čekají, ho děsilo. Teď čekal s Cestovatelem za doupětem mučedníků na Horu, aby mohli započít tradiční hlídku. Blbé pro Spánka na jeho novém učilišti je, že teď si na každou absenci musí vymýšlet patřičnou výhovorku. Dnes stačilo pouhé 'chci se rozloučit s vrstevníky', ale co to bude příště?

S Cestovatelem mezi sebou nyní vedli menší NPC talk, který se zdál být trošinku awkward. Mluvili o té Woodyho konspiračce, ale jak v sobě neměli šantu nebo durman, ta tématika vůbec nepůsobila reálně. Pokud to však byla nová Woodyho hyperfixace, dobře pro něj. Aspoň furt nemyslel na to, kde jakou učitelku sbalí. Na výběr jich stejně moc neměl, hah.

Po malé chvíli čekání se Hora konečně ukázal, netvářil se však vůbec nadšeně. A ani zdravě. ,,Co se děje?" ptal se Cestovatel, když ho tak viděl.

Hora hodil po vrstevnících omluvný pohled. ,,Promiňte, dnes to asi nedám," mňoukl na úvod. ,,Byli jsme s učitelem krást na benzince – Fosforeskující Chlup to dělá docela často –, a málem nás tam chytili. Chlup totiž při útěku narazil do automatických dveří, a nechal se takřka chytit dvounožcem!" Vyprávěl dramaticky. A bylo to dramatické, Spánek i Cestovatel se tvářili docela zděšeně.

,,A je v pořádku? A ty?" ptal se hnedle Spánek. Hora na to přikývl.

,,Chlup se nakonec z benzínky nějak dostal. Jde ale o to, že já se tam přitom v odpadcích tak trochu přežral – zrovna tam někdo vyhodil pořádnou nálož hranolek," přiznal Hora a zastyděl se. No jo, týpek byl vždy tak trochu větší jedlík, takže toto nikoho asi nepřekvapilo. A nikdo ho za to ani nehejtil. Žádný bodyshaming! ,,No a prostě mi není dobře."

Cestovatel by ani žádné takové vysvětlení slyšet nepotřeboval, neboť viděl, že týpkovi prostě není dobře. Nemusel se mu zpovídat! Ale cenil, že to udělal, ovšem. ,,Úplně v klidu, odpočiň si. My to zvládnem sami, hm?" otočil se na Spánka. Ten přikývl.

,,Chceš nějakou voňatku na ten žaludek?" ptal se ho Spánek. Hora skoro okamžitě zakroutil hlavou.

,,Děkuju, ale myslím, že kdybych si teď dal jakoukoli bylinku, asi vrhnu," zakabonil se Hora. ,,Dávejte pozor, půjdu si lehnout."

,,Kdyby sis to rozmyslel, tak zajdi za Plyšákovou, jo?" trval na svém Spánek. Hora se pousmál a přikývl, pak se zadním vchodem odporoučel zpět do doupěte mučedníků. No, tak holt půjdou dnes bez Hory. Což úplně nevadilo, heh.

,,Kam půjdeme?" tázal se pak Cestovatele. Pomalu zapomínal, kdo kde hlídkoval naposledy.

Cestovatel zapřemýšlel. Ten myslel jen na to, jaká skvělá příležitost se teď naskytla ke sblížení se se Spánkem bez toho, aniž by byl pod vlivem omamných látek. To je tedy výzva! Vytasí nějakou supr čupr balící techniku, a bude! Ano, rozhodl se, že si vezme rady Uličky k srdci. ,,Umh, planina nad vanou? Jako směr na vyhlídku," navrhl, nikoli rozhodl. Ale věřil, že toto místo bude dobré.

Spánek zapřemýšlel, jestli náhodou na tomto místě nebyli při hlídce naposledy, ale jelikož už se mu to všechno motalo, přikývl. ,,Tak pojďme," zavelel s úsměvem a vyběhl vstříc arizonské přírodě. Cestovatel ho hned doběhl, aby šel vedle něj. Měsíce dnes svítila jen polovina, ale nebyl příliš vidět. Na obloze byly mraky, a zdálo se, že později večer bude možná i pršet. To nezní moc cool. Naštěstí letní deštíky nikoho nezabíjí. Jen občas.

Přímořskej klan: Stůj při mněKde žijí příběhy. Začni objevovat