Přímořskej klan: Stůj při mně

10: ošetření

Spánek se snažil jít po boku Nehody pro léčivo v tichosti, ale bohužel jeho společnice mu to příliš neusnadňovala. Věděl, že jít teď ve dvojici někam k lesíku je značně nebezpečné, ale když viděl, jak se ti dva debílci rozjebali na sračky, bylo ošetření nutné. Kdyby s nimi šel ještě někdo třetí, bylo by to nejlepší, ale osud to tak nechtěl. Osud Spánka trýznil Nehodou.

,,Je strašně super, že tě máme v partě, hele. Kdo by nás jinak ošetřoval?" povídala mu.

,,No, třeba Doktorka Plyšáková? Ta je oficiálním zdravotníkem klanu," namítl Spánek nechápavě. Občas by mohli kamarádi zvednout prdel a jít se nechat ošetřit k oficiálnímu lékaři. Vždyť on uměl jen desinfikovat rány a věděl, jaký bylinky vám pomůžou na bolest. To všechno navíc pochytil od samotné Plyšákové, když za ní čas od času zašel. Zajímalo ho, jestli by vrstevníci za ní zašli, pokud by se rozbili natolik, že by jim ani on nedokázal pomoct, nebo by radši zdechli.

,,Plyšáková je magor! A navíc jí by se to vysvětlovalo asi jak? By nás okamžitě nahlásila veliteli, a bylo by po srandě." Nehoda si v duchu klepala na čelo, jak jen to může Spánka napadnout? Je snad logické, že za ní nemůžou!

,,Vy už byste si něco vymysleli. Navíc je pravda, že Plyšáková má trochu zkreslené představy o realitě, takže uvěří kde čemu," pokrčil Spánek rameny. Ne, oni jsou prostě líní za ní jít! A pokud by jí to nechtěli vysvětlovat, třeba by je to naučilo nedělat kraviny, a to je přeci nejdůležitější. Když se nebudou mlátit a dělat zhovadilosti, nebudou vůbec potřebovat doktora. Je nutné řešit vznik problému, né problém samotný!

,,Takže tě otravuje nás léčit?" ptala se zrzavobílá učednice.

Spánek si povzdechl. ,,To jsem neřekl. Jen znám z léčitelství opravdové základy, a když by se stalo něco vážnějšího, tak vám stejně nepomůžu," zamrmlal. ,,Proto jsem taky přemýšlel, že bych zkusil změnit obor." Nechtělo se mu to říkat, ale už bylo opravdu potřeba si s tou myšlenkou začít pohrávat i naživo, né jen v hlavě. Bylo třeba si přiznat, co chce dělat.

Nehoda se div ne zalkla! ,,Změnit obor?! Teď? Vždyť už jsi skoro v půlce výcviku! Ty nechceš odmaturovat s náma?" To bylo neslýchané, aby Spánek takhle přetrhl partu! Musejí odmaturovat společně, však co si slíbili? Oni budou ti nejnej válečníci klanu!

,,No, nejspíš odmaturuju s váma a pak až půjdu na zdrávku." Spánek to chtěl nějak zakecat, když viděl, jak je z toho Nehoda paf. Přesně takových reakcí se bál! Vůbec si neuvědomoval, že on sám je strůjcem svých rozhodnutí a svých pocitů, a nikdo jiný mu do toho nemůže kecat. ,,Nerad bych prošvihl společné promoce." Ano, to byla pravda, ale když si vybavil, že ho čeká ještě další minimálně tři měsíce tréninku boje, tak se chtěl na místě ukončit.

,,To doufám! Být válečníkem je super! Jako léčitel by sis ani vrznout nemohl!" Super awkward Nehodin argument ze Spánka dostal uchechtnutí. I ona se značně ušklíbla. ,,Neboj, dělám si srandu. Způsob by se jistě našel," mrkla a loktem do Spánka šťouchla. Ten vnitřně křičel o pomoc. Proč jen ho osud vhodil do této situace?? Z čeho Nehoda usuzuje, že jeho životním cílem je si někde vrznout? Jestli je to její cíl, budiž, ale nemusí ho cpát ostatním! No comment raději.

,,Já–, myslím, že už jsme u lesíka," řekl raději Spánek a zrychlil krok. Lesík byl sice na dohled, ale ještě tak půl kiláku před nimi. On však chtěl rychle prchat před Nehodou, než se zde pokusí dosáhnout svého cíle. On toho odmítá být součástí!

,,Počkej!" zavolala na něj Nehoda, když před ní Spánek tak začal utíkat. Byla přesvědčená, že její balící technika je na top úrovni, a že to brzy přinese nějaké ovoce. Že na to Spánek vůbec nějak nereagoval jí nevadilo, ona v tom spíš viděla ještě posun vpřed! Byl pokrok, že s ní totiž prohodil dnes tolik slov! To se né každému poštěstí, a musí to něco znamenat!

Spánek se na Nehodu otočil, ale nezpomalil. ,,Pojď, nebo se ti ty rány zanítí," omluvil tím změnu tempa. Už to chtěl mít za sebou. Pro příště bude vědět, že ošetřovat Nehodu musí za dozoru jiných členů z party. To by si pak třeba nedovolila dělat takové trapné poznámky. Ach to trapné mládí.

Nehoda ho plně doběhla až na začátku lesíka. V noci to tu bylo trochu strašidelné, protože ty podivně tvarované stromy vám občas připomínaly dvounožce v podivných pózách. Támhle byl dvounožec máchající sekerou, tady zas dvounožec tančící u tyče. No, Nehoda by měla přestat koukat na benzínce na ty filmy. ,,Mám ti s něčím pomoct?" ptala se hned jak se probrala z těch halušek.

,,Umh, vem mi tady ten mech," ukázal Spánek packou na nějaké roští. Mech v těchto končinách byl opravdu hodně suchý, ale jak se pak namočí, funguje dobře. Kapesníčky z benzinky by asi posloužili lépe, no, kdo je má furt krást, že? Navíc by pak už rovnou mohli žít na benzince nebo u dvounožců, že?

,,Jasný," odsouhlasila Nehoda a nějaký ten mech popadla do tlamy. Pak následovala opětovně Spánka, který mířil do hlubin lesa. Tenhle lesík tedy moc hluboký není, všude je vidět na planinu. Žádný hvozd! Díky keřům a dlouhé trávě se tu ale dalo schovat, takže i soukromí tu bylo.

Spánek pak po chvíli s Nehodou v patách dorazil k skalce, v které Plyšáková schovávala ty zásoby alkáče. Ukradla je na benzínce, ovšem. Tu v okolí nic jiného nebylo, ale být tu takový supermarket, tak je jasné, že by se kradlo mnohem častěji. Možná by se dokonce založil takový obor – vykradač supermarketu. ,,Tak pojď," pronesl, když se ze skalky vrátil s lahví ginu. Nehoda zapískala jak kdyby stála u E55.

,,Tyvoe, dáme si??" Očka se jí rozzářila. Spánek se uchechtl.

,,Rozhodně ne. Nepiju, a navíc tě to může i zabít," poučil jí. Alkohol zabíjí! A hlavně ten za volantem, ale naštěstí zdejší kočky řídit neumí. Ještě to tak!

,,Pff, s tebou není žádná sranda!" zasmála se Nehoda. To jsem rád, myslel si však Spánek. Když se s ním Nehoda nebude bavit, přestane nejspíš dělat i ty kraviny. Teď si od ní ale vzal ten mech, aby ho mohl namočit tou zázračnou tekutinou. Jemu to fakt mega smrdělo, asi jako normální kočce, ale věděl, že někteří si v tom libují. Možná i Doktorka Plyšáková, a pak z toho měla ty svoje vidiny a halušky. No, zde je možné vše.

Jakmile měl mech namočený, začal na Nehodě hledat zranění. Přes tu krev to ale bylo fakt blbě vidět. ,,Kde tě to bolí?" ptal se jí, ale ona jen pokrčila rameny. Tím si o ní začal už tuplem myslet, že je magor, když ani necítila bolest. Náhodně jí teda mech přiložil na ksicht v oblasti nosy. A hle! nějakou reakci měla, protože sebou cukla.

,,Au!" Dokonce i zvuk vydala, výborně! Není psychouš! ,,Dneska jsme to s Telkou možná trochu přehnali," pronesla mezitím co jí Spánek desinfikoval rány. Ten se musel uchechtnout.

,,Jenom trochu?" Byl přesvědčen, že tohle už je trochu víc, ale ok. Nehoda se ušklíbla. Pořád zde očividně svítila nad ní kontrolka křičící 'jsem psycho!'. A její bratr na tom nejspíš nebude o moc lépe. Dobré bylo, že neměla nic zlomeného – ani ten nos –, spíš jen menší tržné rány a škrábance. Brzy s ní byl tedy Spánek hotový. ,,No, toť vše hele, víc toho nevidím, takže na to kouknu ještě ráno. Hlavně se umyj," poradil jí. Sice na území bylo dost těžké se někde umýt, ale ona to jistě zvládne. I kdyby si měli s Telkou vzájemně pomoct, ne?

,,A s tím mi nepomůžeš?" hodila po něm Nehoda lennýska. Spánek se nesnášel za to, jak si teď naběhl, a opět si představil sám sebe, jak skáče pod jedoucí auto. Jak má na tohle adekvátně reagovat?

,,No, musím jít ještě pomoct tvému bratrovi," pronesl a rychle si vzal všechny potřebné věci, aby před Nehodou unikl. Obličej sklonil k zemi, aby na jeho tváři náhodou nehledala nějakou reakci. Třeba by tam našla něco, co by považovala za nějaký tichý souhlas, a to si nemohl dovolit. Bude se asi muset naučit říkat slůvko 'ne', a nevymlouvat se ze všeho těmi nejdebilnějšími způsoby.

Nehoda se zdála, že tím útěkem Spánka není nějak dotčená, jen ho poklusem následovala. Samozřejmě, že musela zkusit to říct, i když věděla, že to nejspíš týpek odmítne. No, jelikož to přímo neodmítl, tak si dávala naděje, že to dopadne příště, a teď to nedopadlo jen kvůli tomu ošetřování bratra. Hahá! Jistě je na dobré cestě k tomu dostat co chce.