Přímořskej klan: Stůj při mně

5: Spánek má krizi

Úterý, tři dny do nálezu dalšího kočičího těla. Spánek byl na tréninku v duně se svým učitelem, Americkým Snem. Americký Sen byl pro něj vhodným učitelem, neboť neměl žádné extremistické názory, a ani žádné nevhodné výcvikové nehody. Chtěl po něm jen základní věci, které tedy mnohdy ani nezvládal. Třeba teď se měl připravit na jeho nejméně oblíbenou disciplínu – trénink boje. Nesnášel to z celého srdce, a kdyby mohl, tak okamžitě uteče. Moc dobře ale věděl, že útěkem nic nevyřeší. Musí se postavit čelem i k situacím, které mu nedělají dobře. Jen je to mnohdy opravdu těžké.

Třeba včera za ním přišla Nehoda, že se zranila, a jestli jí rány nevydesinfikuje. Spánek samozřejmě souhlasil, protože se považoval za doktora jejich bandy. Hrozně by ho bavilo být doktorem celkově, ale nevěděl, jak by se na to máma tvářila. A jak by se na to tvářil zbytek party? Navíc taková profese je plná zodpovědnosti! Je na něco takového připravený? Nebyl si jist. Svým vrstevníkům ale vždy hrozně rád pomůže, takže když ho Nehoda požádala, neotálel. Zahltila ho přitom informacemi, které ho příliš nezajímaly, ale tvářil se, že jo, aby jí nějak neurazil. Nejhorší ale bylo to, co udělala, když s ošetřením skončil – jako poděkování, prý, ho blízla na tvář. Spánkovi z toho ještě teď vstávaly chlupy na zátylku. Bylo mu to dost nepříjemné, ale opět neřekl ani půl slova, jen zůstal v křeči sedět. A teď ho navíc začal děsit i fakt, že mu to bylo nepříjemné. Díky overthinkování si zkrátka stále zaplňoval mysl nepříjemnýma myšlenkama. 

Bylo pro něj těžké se soustředit na aktuální situaci, ale Americký Sen už to vyžadoval. Zakašlal, aby se Spánek probral k akci, a ten se tedy vynasnažil. Jeho učitel čekal na nějaký výpad, kterým na něj Spánek zaútočil, ale on nezvládl vymyslet, který manévr bude nejlepší. Skočil tedy do strany a pak po učiteli, přímo mu do boku. Jeho akce byla pomalá, takže měl Americký Sen spoustu času na reakci. Uskočil a dal zadní nohou svému učni snožku. To ho samozřejmě hned položilo. Spánek si div ne vyrazil dech. Připadal si jak poleno.

,,Soustřeď se! Je to jako učit se řídit auto! Děláme to stejné pořád dokola a dokola, tak jakto, že si to pořád nepamatuješ?" zabědoval Americký Sen nad svým neschopným učněm. Ten zůstal s povzdechem ležet na zemi.

,,Já nevím. Nedokážu se soustředit," zamumlal Spánek do hlíny.

,,Zvedni se. O co jde? Stalo se něco?" ptal se automaticky Sen, ale už předem věděl, že z učně nic nevytáhne. Kéž by mu někdo pohlédl do hlavy a prolustroval všechny ty myšlenky! Spolupráce by s ním pak byla mnohem jednodušší, né že ne.

Spánek se tedy na povel zvedl a pohlédl omluvně na svého učitele. ,,Jen mě to prostě nebaví. Nerad se s někým mlátím," přiznal.

,,Ale to se naučit musíš, kvůli sebeobraně! Já tě nebudu nutit do věcí, který vyloženě dělat nechceš, ale jestli chceš odmaturovat, tak některé věci budeš muset překousnout. Nebo změň obor, jak už ti říkám asi podesáté, ale odpovědi se od tebe nikdy nedočkám, hm? Trochu spolupráce, prosím!" žadonil Sen. Někdy si se svým učněm opravdu nevěděl rady, ale nemínil to vzdát. Potřebuje ale vidět nějakou snahu a chuť!

,,Mhm." Klasická Spánkova odpověď s pohledem upřeným stranou. Bylo pro něj důležité být svým kamarádům nablízku, a to by jako učeň zdrávky úplně nebyl. Přišel by jistě o tolik informací! A hlavně jako válečník si bude připadat jako plnohodnotný člen klanu. Doktoři mají samé nesmyslné zákazy! Tím se tedy v duchu chlácholil, ale v hloubi duše mu bylo jasné, že přesně to chce dělat. Jen se k tomu odhodlat, no.

,,Hele, já jsem ke klanu přišel s tím, že mám sen, velkej sen, přímo americkej sen! Proto jsem taky dostal tohle jméno, že jo. Víš, o čem ten sen je? Bejt bohatej, zajištěnej a mít dokonalou rodinu. Pořád po tom toužim a tak si za tim jdu, protože kdybych se nesnažil si ten sen splnit, tak bych umřel. Byl bych tu úplně zbytečně! Vlastně bych tu vůbec nemusel být, protože Dítě Kukuřice mě tu stejně za chvíli podřízne krk. Jeden si musí za svým snem jít, ať už pro to udělá cokoliv! Tak co je tvůj sen?" Americký Sen se nevzdával a byl rozhodnut ze svého učně pro tentokrát něco vytáhnou.

,,Nevím," zamrmlal Spánek. Věděl, ale nemyslel si, že je připraven na to si to připustit.

,,A co víš? Dostane z tebe někdo vůbec nějakou odpověď? Budeš muset trochu víc spolupracovat, jinak se můžeme rozloučit. Věř, já ti chci pomoct, ale nevím jak. Lov ti jakš takš jde, hlídka taky, ale ten boj je totálně marnej. Jestli chceš přežít první roky života, musíš se snažit!" Americký Sen naléhal.

,,Dobře, tak já to zkusím. Zkusím se ještě víc snažit," povzdechl si Spánek a konečně se podíval učiteli do očí. Nechtěl to vzdát, když už je v půlce výcviku, ale občas neviděl jiné východisko. Starosti o jeho budoucnost mu tak hrozně zaplňovaly hlavu, až bylo někdy neuvěřitelné, jak ho někdy pod tou tíhou bolela. A do toho ještě další pocity, které ani zařadit neuměl. Život týnejdžra je těžký.

,,Tak ještě jednou, naposledy. Zapomeň na všechny zbytečnosti, soustřeď se, že mi chceš dát do tlamy, ok? Nesmíš být předvídatelný a ani nesmíš moc dlouho otálet." Americký Sen odstoupil od Spánka a dal mu tím prostor se opětovně připravit. Ten se nadechl a byl připraven ze sebe vydat nějaký výkon. Aspoň maličký.

Poslední nádech a vyskočil vstříc svému učiteli, tentokrát udělal klasický tríček, že se díval na místo, na které původně nezaútočil. Zaútočil mu na nohy, což bylo aspoň trochu nečekané. Chytl svého učitele za nohu a chtěl mu zkazit balanc, aby upadl na zem. To se mu skoro podařilo! Americký Sen zavrávoral, ale jelikož ho Spánek nedržel moc pevně, tak se zvládl na nohách udržet. Chtěl však, aby se jeho učeň aspoň trochu předvedl, takže mu dal prostor změnit taktiku. Spánek toho využil tak, že namísto nohy mu skousl rameno, a nadále se snažil svého učitele shodit k zemi, což se nedařilo.

,,Pro to, abys mě shodil, musíš mít buď větší sílu, nebo mě překvapit mnohem dřív," povzdechl si Americký Sen, přičemž ho Spánek ještě držel za rameno. Po těchto slovech ho ale pustil a opět obdařil učitele omluvným pohledem.

,,Aha," řekl jen. Nevadil mu tenhle neúspěch z jednoho důvodu – už nechtěl pokračovat, a aspoň se zdálo, že se trochu snažil. Po takovém náročném tréninku by se nejraději zachumlal do pelechu a prospal celý zbytek dne. Dnes je ale čeká zase další učednická hlídka, takže se spánku oddat nemohl. Achjo. Jediné pozitivum bylo, že na tu hlídku půjde zase s Cestovatelem a Horou, dvěma vrstevníky, které měl nejraději.

,,Víš co? Příští  týden poprosím Dítě Kukuřice, aby tě vzal s ním a Televizním Kanálem na trénink. Oni tě trochu otrkají a něco tě snad naučí. V boji jsou fakt dobří," rozhodl Americký Sen. Hned, jak to řekl, polil Spánka neuvěřitelný strach. Slyšel, co je Dítě Kukuřice za týpka, a vůbec ho netoužil poznat! Navíc Televizní Kanál měl schopnosti někde trochu jinde, a jistě ho taky nebude moc šetřit. Tohle bylo něco, po čem opravdu netoužil. Už teď cítil, jak se mu roztřásla kolena, a to ještě o nic nejde. Neměl nejmenší tušení, jak se s touhle situací popere. Až Dítě Kukuřice uvidí, jaké jeho (ne)schopnosti v boji jsou, tak se jistě dočká pořádné dávky toxicity. Spánek už teď přemýšlel, jestli nemá raději skočit před auto.

,,Super," řekl Spánek zcela nepřítomně. To je super na hovno. Tak je to. ,,Teď už můžu jít?" Nejdůležitější otázka ze všech. Už žádné mučení, prosím!

Sen si povzdechl. ,,No jo, jdi," zakroutil hlavou a na učně se pousmál. Myslel to s ním dobře, ale vážně už nevěděl, co s ním. Týpek chce odmaturovat z válečnictví, ale nezdá se, že by se vůbec snažil toho dosáhnout. Zajímá ho zdravotnictví, ale je přesvědčen, že jako válečník bude užitečnější. Jaká to hloupá domněnka! Jestli mu někdo nepromluví do duše, tak ho spolkne tvrdá realita, která se mu nebude vůbec líbit...