Přímořskej klan: Stůj při mně

9: klub rváčů

Místo, kde se učedníci mučedníci o půlnoci sešli, bylo dost podobné dalším místům na planinách, no, odlišovala ho jedna maličkost – stála tam stará vana. Nikdo neví, proč tam byla, ale jasné bylo, že jí tam dal nějaký člověčinec. Těm nikdo do hlavy nevidí, takže není možné ani tipovat, proč je ta vana tak daleko od lidského obydlí. Někdo se jí nejspíš jen potřeboval zbavit na dost random místě. Dobře však pro učedníky – toto místo nebylo dvakrát hojné na kořist, takže se nemuseli bát, že by sem třeba někdo náhodou zavítal. Ostražití museli být stále, ale jelikož už bylo tak pozdě, a všichni v táboře se stejně jen zajímali o smrt Abrazivního Článka, který zahynul úplně na druhé straně území, nemuseli se bát nevítaného hosta.

,,Takže – udělal bych to takhle: hlídky budeme dělat pořád každý den, ale klub bude dvakrát týdně, hm? Zítra hlavně zhlédneme stopy na místě vraždy Článka, ale nemyslim si, že na něco přijdem," řka Telka. Stál s ostatními v kroužku u vany.

,,Dneska je pátek, takže bych dal pátek a úterý," navrhl Cestovatel ponořený do myšlenek ohledně celé téhle akce. Zase další hřešení proti válečnické bibli, ale můžou za to? Ne, oni chtějí jen pomoct klanu. A taky pomoct sobě, aby se nemuseli strachovat o vlastní životy. Tenhle klub jim pomůže. Strašně se těší, až si dá do držky s Telkou. A že na to nebude čekat dlouho.

,,To by šlo." Odkývla to Nehoda a s ní i ostatní. Někteří méně nadšeně než jiní, ale nikdo neměl nic proti. Nikdo zkrátka nechtěl trhat partu i za cenu, že s tím nesouhlasí.

,,Fajn. Dal bych vždycky jenom jednu rvačku, každé jedno shledání. Ať nejsme všichni totálně zrasovaný a odrovnaný, jo? Protivníka si budem losovat, třeba začne ten nejstarší a dvojici si vylosuje roztočením tohoto úžasného šutru," vzal Telka do pacek kámen, který trochu připomínal pazourek. Jeden konec měl zúžený, a připomínal tak šipku. Ano, to by šlo, to dává smysl. Taková flaška, ale s pozměněnými pravidly. ,,Pravidla jsou klasika: nesmíte o klubu s nikým mluvit! Ale to je vám nejspíš jasné. To je pravidlo číslo jedna."

,,A dál?" ptal se Woody s našpicovanými slechy. Tohle ho očividně dost zajímalo. Telka ale jako by si najednou nemohl vzpomenout, jaká další pravidla v tom filmu byla. Odmlčel se na dobrých několik desítek vteřin. Trapas.

,,Tak i když je to klub rváčů 'na život a na smrt', pořád je nám všem jasný, že se nemůžeme tak docela zabít, že? Musíte poznat, kdy má váš protivník už dost, a ve správný moment přestat, jinak si můžeme dost ošklivě ublížit," doplnil ho Cestovatel. Nerad by tu řešil nějaká vážná zranění. To by v klanu asi dost blbě vysvětlovali. ,,Vocaď pocaď."

Všichni tak nějak pokývali na souhlas. Spánkovi se to vůbec nezamlouvalo. Opravdu jsou ochotní si tu všichni dát dobrovolně do držky? Netěšil se, až na něj přijde řada, ale pořád to pro něj bylo lepší než představa, že bude muset brzy trénovat pod taktovkou Dítěte Kukuřice. Doufal, že si vylosuje třeba Zkrocenou Horu, který se zdál být v boji průměrný. Nebo třeba Cestovatele. Naivně si totiž myslel, že by ho mohl šetřit. ,,Já nás samozřejmě když tak ošetřím, ať nechodíme za Plyšákovou," nabídl se. Nebylo ale třeba to říkat, protože s tím skoro každý počítal. 

,,Díky," pousmál se na něj letmo Cestovatel. ,,Všichni tedy se vším souhlasí?" Nechtěl by poslouchat za týden nebo dva nějaké stížnosti. Když to teď odkývnou, tak už na stížnosti nebude prostor, a to je hlavní. Samozřejmě se mohou během chodu klubu objevit nějaké podněty k řešení, ale na to dojde až nějaké takové nastanou. Teď se zdálo, že nikdo žádný problém nemá, protože všichni jen tiše přikývli.

,,Oukéj, tak já bych teda začal!" Telka se konečně mohl radovat, že se jeho plán vyplnil. ,,Ale dneska bych vám to rád předvedl s Nehodou – jak to má vypadat, co se smí a co ne, ať víte. Příště už si budeš losovat ty, hm?" Nezapomněl šťouchnout do Cestovatele. Ano, ten by měl logicky začínat, když je nejstarší, ale nechá TVmu ochotně prostor. Jen ať se jim tu zas předvede, nechť se pak před uložením ku spánku může poplácat po zádech. O nic jiného mu beztak nejde.