I hate you Lucas! [l.h.]

7.část

7
"Komu zvoní ten mobil?!" křikl Michael.
"Sakraa," běžela jsem přes celý dům až do svého pokoje, než jsem stačila přiběhnout mobil už byl v klidu.
"Co máš tak důležitého na práci, že se mi od posledního dne školy neozveš sama?" zasmála se na druhé straně moje asi nejlepší kamarádka Suzi.
"Promiň, nebyl čas, pořád něco řeším," odpověděla jsem.
"Však v pohodě, co Ashton, nezlobí tě?" zeptala se.
"Zlobí," naznala jsem.
"Co Luke? Pořád jste jako pes a kočka?" zasmála se.
"Ne, už naštěstí ne, kdybych se ještě hádala s Lukem, tak bych se tu zcvokla," pousmála jsem se.
"Já jen, nechtěla by jsi něco podniknout? Třeba nákupák nebo kino?" zeptala se.
"Nechceš spíš u nás pár dní přespat? Třeba by to Ashe obměkčilo, víš jak tě má rád," culila jsem se do zrcadla.
"Jo, ráda přijedu, jen nevím adresu, nic, jinak co je pro tebe pár dní?" řekla.
"Adresu ti napíšu, protože si jí nepamatuju a nevím, um týden?" navrhla jsem.
"Pět dní, víc ne Kim," odpověděla.
"Tak fajn, tak zítra po obědě tě čekáme," pousmála jsem se a zavěsila jsem.
+++
"Dlouho ti to trvalo," měl připomínku Ashton.
"Přijede Suzi, zítra," oznámila jsem.
"Cože? Jakto? To jsi mi nemohla říct sakra dřív?" zeptal se.
"Promiň, teď jsme se na tom domluvily, bude tu na pět dní," řekla jsem.
"Kimberly, notak, proč mi to děláš?" zakňučel.
"Vím jak jí máš rád, tak se neboj jí to říct, zvládneš to brácha," objala jsem ho.
"Mám jí rád, ale ona to nebude brát vážně, jste nejlepší kamarádky," odpověděl.
"Ashtone, neskutečně mě štveš," zakroutila jsem hlavou.
"Ty mě taky," usmál se.
"Zvládneš to, jen si věř, notak," řekla jsem.
"Fajn," odpověděl.
+++
"Kde jsi tak dlouho byla," usmíval se Luke ze sedačky.
"Volala mi kamarádka, tak jsme domlouvaly, že přijede," přisedla jsem si k němu.
"Tak to jo," odpověděl.
"Zítra je tu," pousmála jsem se.
"Zítra je velký den," pohladil mě po ramenou.
"Já vím," objala jsem ho.
"Nic se nezmění, jen si budeme muset dávat větší pozor," pousmál se.
"Miluju tě," řekla jsem.
"I já tebe, ale to už asi víš," opatrně mě políbil.
"Nechceš být přes noc u mě, kdyby náhodou byla bouřka," usmála jsem se.
"Nemůžu tě nechat samotnou," odpověděl.
"Děkuju," řekla jsem.
"To je samozřejmost," usmál se.
+++
Probudily mě polibky na tváři.
"Dobré ráno," pošeptala jsem.
"Dobré," usmál se.
"Kolik je hodin?" protřela jsem si oči.
"Jedenáct," odpověděl.
"Achjo, mně se nechce vstávat ani se s tebou hádat i když to bude jen na oko," zakroutila jsem hlavou.
"Notak, musíme, kvůli Ashtonovi, jinak nám nedá pokoj," odpověděl.
"Já vím," usmála jsem se.
"Klidně mi dej facku, aby tomu víc uvěřil," zazubil se Luke.
"To po mně nechtěj, nikdy bych tě neflákla," řekla jsem.
"Bude to těžší, než jsem si myslel," odpověděl.
"Promiň," objala jsem ho.
"Neomlouvej se," políbil mě.
+++
Calum objednal na oběd pizzy, které jsme nechali jednu krabici.
Byla skoro jedna a Suzi se měla ukázat každou chvíli. S Lukem jsme seděli v mém pokoji.
"Měli bychom už asi začít," řekl Luke
"Tak co jdeme na to?" zeptala jsem se.
"Jo jdeme," odpověděl. Políbili jsme se, ještě naposledy, než to vše začneme.
"Lucasi, jak si to sakra představuješ?! Kdo to doprdele byl?!" křičela jsem přes celý dům a šla jsem pomalu do kuchyně.
"Zlato já nevím o čem mluvíš," odpověděl šokovaně.
"Ty nevíš?! Hele víš co? Konec! Neměla jsem ti dávat žádnou druhou šanci! Jsi stejný jako ostatní!" snažila jsem se naštvat.
"Neměl jsem se ti za nic omlovat, jsi jen další trapná slečinka!" křikl.
"Víš co? Už nikdy na mě nemluv!" odsekla jsem.
"Jak si přeješ!" mrkl na mě a odkráčel.
Nazula jsem si boty a chtěla jsem jít pryč.
"Kim! Pojď za mnou," drtil mě Ashton v objetí.
"Ashi prosím, já tu nechci být, chci jít do parku si pročistit hlavu," řekla jsem.
"Musíš mi pomoci se Suzi," posmutnil.
"To s Lukem promiň, měl jsi pravdu," naznala jsem.
"Až se mi dostane pod ruce, tak ho zabiju," naštval se.
"To ne, prosím, nechci vypadat jako srab," odpověděla jsem.
"Kim, bude to v pohodě," pousmál se.
"Jo, já to zvládnu, jsem silná," řekla jsem.
"Jsi silná a já tě podržím," odpověděl.
"Zlato, ty se starej o svůj vztah, já už to nějak zvládnu," dala jsem mu pusu na tvář.
"Dobře," usmál se a akorát zazvonil zvonek.
"Tak co jdeš otevřít?" nadzdvihla jsem obočí.
"Zkusím to," řekl.
Zmizela jsem z předsíně a běžela jsem do kuchyně.

Jsem strašně proud jak silný jsem vybudovala vztah mezi Kim a Ashtonem:3 jinak DĚKUJU za strašně moc reads a votes!<3
Předběžně se ptám, chcete konec jako happyend nebo smrt jednoho z dvou hlavních hrdinů?? Blbá otázka vím, ale zajímal by mě VÁŠ názor. :)
Uvidíme se u dalšího dílu! ♡ ily.