25
O týden později:
Luke's pov."Kim! Kim!" křikl jsem když se mi vybavyly další a další vzpomínky. Ať už byly z mého dětství s dvěma nesnesitelnýmy bratry nebo z těch časů, kdy jsem byl s Kim.
"Ano, zlato?" přiletěla za mnou od plotny do obýváku.
"Myslím, že už konečně vím, kdo vlastně jsem," pousmál jsem se.
"To je skvělý!" objala mě.
"A texty písniček si taky pamatuješ?" zeptal se Ashton.
"Něco málo, ale kdyby jsi mi je ukázal, už bych asi věděl," odpověděl jsem. Byl jsem nadšený, že už skoro všechno vím.
"Ashtone? Kdy jedeš se Suzi k rodičům?" zeptala se Kim.
"Za týden v sobotu, proč?" křikl zpátky.
"Jen jsem si říkala, že bychom to vzali hromadně," naznala.
"Nevím, jestli jsem už na to připravený," ozval jsem se.
"Naše rodiče znáš Luku, tak kde je problém?" křikl Ashton z kuchyně.
"Nevím, jestli jsem pro Kim podle vašich rodičů dost dobrý," řekl jsem.
"I kdyby jsi nebyl, nevyměním tě," uvelebila se v mé náruči a spolu jsme sledovali Želvy Ninja, nic lepšího v té televizi nebylo.
"Jsem rád, že mám tak silnou přítelkyni, divím se, že jsi přetrpěla tu mou amnésii," pousmál jsem se.
"Řekli jsme si, že spolu všechno zvládneme, ať už to bude v dobrém nebo ve zlém, pořad budeme spolu," odpověděla.
"Miluju tě, Kim, děkuju za všechno," opatrně jsem jí políbil. Od té nehody jsem jí znovu ještě nepolíbil a teď to byla nejlepší příležitost.
"Taky tě miluju," usmála se.
"Takže půjdete s námi?" křikl Ash.
"Myslím, že jo," odpověděla Kim.
"Okay, ségra, zavolej Suzi a oběd," řekl Ashton.
"Suzi! Ashton vařil oběd! Pojď si dát!" křikla Kim.
"Hele, kde jsou Calum a Michael?" zeptal jsem se.
"U svých rodin, nechtěla jsem je mít na očích," odpověděla.
"Oh, dobře," pousmál jsem se.
"Jsou to blbečkové," řekla.
"Kimberly!" okřikl jí Ashton.
"Co? Je to pravda a kdybych je měla na očích, tak bych musela vybuchnout," objala mě.
"Co jsi vařil, zlato?" dobelhala se do kuchyně Suzi. To víte schody s berlemi a s vyhozeným kotníkem, taky by mi to asi trvalo.Kimberly's pov.
"Zítra bychom si mohli udělat perfektní rande," naznal po chvíli Luke.
"To je dobrý nápad," řekla jsem.
"Tak domluveno," usmál se a políbil mě. Konečně jsem cítila štěstí a doufala jsem, že už bude konečně všechno v pořádku.
"Necumlejte se tam a pojďte se taky najíst!" křikl Ashton.
"Tak pojď princezno," usmál se Luke a přemístili jsme se do kuchyně.
"Kung pao, dobrou chuť," řekl Ashton.
"Od kdy jsi začal vařit tak dobře?" zeptala jsem se.
"Od té doby, co tady ti blbečci začali každej den žrát pizzu," odpověděl Ash.
"Je to výborný," zahuhňal Luke s plnou pusou.
"Nojo, jsi můj úžasný starší brácha," usmála jsem se.
"Ty nebudeš?" zeptal se Ash.
"Budu, mám strašný hlad," naznala jsem.
"A budeš úžasný táta," řekla Suzi.
"Doufám, že ano," odpověděl Ash.
Sklopila jsem zrak, až teď mi došlo, že jsem zabila nevinné dítě, neměla jsem to dělat, jenže zničilo by mi to život. A Luke by mě s dítětem nechtěl. Jenže teď už je na vše pozdě.
"Promiňte," odběhla jsem do svého pokoje, sedla jsem si na zem a začala jsem plakat.
"Kim, co se děje?" objal mě Luke.
"Já zabila nevinného člověka," řekla jsem.
"Bylo to to nejlepší, co jsme mohli oba udělat zlato," pošeptal.
"Jenže, co když to bude mít následky, doktor říkal, že klidně potom už nebudu moct mít dítě," odpověděla jsem.
"Kim, všechno bude v pořádku, zvládneme to," pohladil mě po tváři.
"Jenže co když už to potom nepůjde," řekla jsem.
"I kdyby to nešlo, pořád jsou další možnosti jak mít dítě a navíc máme spoustu času zlato," usmál se.
"Děkuju, za všechno," pošeptala jsem.
"Kim, zasloužíš si to nejlepší, i když nemyslím si, že jsem já to nejlepší, ale doufám, že zase nejsem tak nejhorší," odpověděl.
"Jsi to nejlepší," setřela jsem si slzy.Takže ode dneška by měly být díly každý den a do konce školního roku by měl být příběh dopsaný :3
Každopádně si leťte přečíst Letters To Luke a jestli chcete vědět víc o tom, co se chystá, tak si hoďte do knihovny Random info.
Děkuju za všechno, jste boží ♡ ily
ČTEŠ
I hate you Lucas! [l.h.]
Fanfiction"Co oči?" zeptal se. Zamyslela jsem se. Nikdy jsem si jeho oči nevšímala. Nevím jaké jsou. A ani to vědět nechci, i když Calum mě donutil přemýšlet. Jsou modré nebo hnědé? Ještě jsem neměla tu čest ho víc pozorovat. Prostě namyšlený podprůměr. "Neví...