I hate you Lucas! [l.h.]

23.část

23
Kimberly's pov.
"Pořad jsi ten paličatý Luke," zasmála jsem se.
"Já vím, ale i tak mě máš ráda," usmál se.
"To mám, a hodně," odpověděla jsem.
"Kdy už půjdu domů?" zeptal se.
"Před třemi dny jsi měl nehodu, hned tě nepustí," řekla jsem.
"Já už chci být s tebou," zakňučel.
"Vždyť jsi se mnou," pousmála jsem se.
"Já vím, ale doma je doma," odpověděl.
"Chápu," řekla jsem.
"Musíš vážně dneska jet?" zeptal se.
"Musím, nenechají mě tu s tebou přes noc," naznala jsem.
"To se nějak zařídí," usmál se.
"Kéž by zlato," pohladila jsem ho po tváři.
"Potřebuju tě tu," odpověděl.
"Já zítra přijedu, slibuju," řekla jsem.
"To budu rád," usmál se.
"Ještě aby jsi nadával," zazubila jsem se.
"Děkuju," řekl.
"Měla bych tě představit rodičům," zamyslela jsem se.
"To ne, nechci aby jsi mysleli, že chodíš s mrzákem," odpověděl.
"Ty a mrzák?" nadzdvihla jsem obočí.
"Jo," řekl.
"Nechodila bych s mrzákem," naznala jsem.
"Tak to jsem výjimečný," zazubil se.
"Jsi," usmála jsem se a dala jsem mu pusu na čelo.
"Ty se bojíš mi dát pusu?" zeptal se.
"Chci být opatrná, nechci na tebe tlačit," řekla jsem.
"Chápu," usmál se.
+++
"Jsem tady," přišel Ashton.
"Neměla jsem volat?" nadzdvihla jsem obočí.
"Jo, asi jo," odpověděl a sedl si na křeslo v rohu nadstandardního pokoje.
"Myslím, že už pojedeme," usmála jsem se.
"Ještě chvíli prosím," zaškemral.
"Zítra přijedu, slibuju," odpověděla jsem.
"Máš školu Kim," řekl Ashton.
"Já vím," usmála jsem se.
"Tak to nejezdi, musíš se učit," odpověděl Luke.
"Já přijedu zlato," řekla jsem.
"Jsi úžasná," zazubil se.
"Nene," naznala jsem.
"Jo," odpověděl.
"Jo, je úžasná, teď už pojedeme Kim," řekl uraženě Ashton.
"Tak pa, zítra," dala jsem mu pusu na čelo.
"Pa," pohladil mě po tváři. Ještě jsem mu věnovala úsměv, než jsem odešla z pokoje.
+++
"Co se stalo?" zeptala jsem se.
"Nic," pousmál se Ashton.
"Tak kde máš Suzi?" naznala jsem.
"V Melbourne, u otce," odpověděl.
"Takže jsi s ní nemluvil?" nadzdvihla jsem obočí.
"Ne, a asi už vůbec nebudu," bouchl rukou do stolu.
"Ashtone, všechno bude v pohodě," objala jsem ho.
"Bojím se, že ne," řekl.
"Notak, bude to lepší zlato," usmála jsem se.
"Ještě že mám tebe ségra," odpověděl.
"Všechno se urovná, slibuju," řekla jsem.
"Jak to chceš udělat Kim? Máš vlastní vztah, ten je důležitý," usmál se.
"Jenže ten můj vztah je v pohodě a ten tvůj se rozpadá," naznala jsem.
"Kim, nedělej si s tím hlavu, já to sám zvládnu," odpověděl.
"Nejsi sám, máš mě, Luka a rodinu," usmála jsem se. Zvonil mi mobil.
"Děkuju," objal mě.
"Haló?" mobil jsem konečně vzala.
"Kim, potřebuju pomoct," řekla Suzi.
"Kde jsi Suzi?" zeptala jsem se.
"V parku, kousek od vaší vily, já šla jsem se Ashovi omluvit a nekoukala jsem na cestu, zakopla jsem a nemůžu vstát, strašně mě to bolí," plakala.
"Jo, hned tam budeme," řekla jsem.
"Kim? Jak budeme?" zeptala se.
"Půjde se mnou Ashton, nehodlám jít sama, teď večer," objasnila jsem.
"Já, nevím jestli ho chci vidět," řekla.
"Třeba si to urovnáte, nevím co se mezi vámi stalo, ale bude to v pořádku," obouvala jsem si boty a mávla jsem na Ashe ať jde se mnou.
"Já se bojím, co když se pohádáme ještě víc," odpověděla.
"Zlato, bude to v pořádku," s Ashem jsme mířili směr park.
"Kimberly, kam mě to táhneš?" zmatkoval.
"Co když ne?" vyhrkla.
"Už jdeme, zatím pa," tipla jsem hovor.
"Dočkám se odpovědi?" zeptal se Ashton.
"Napravuju ti vztah," řekla jsem.

Jsem totálně uhnaná z tenisu, ale teď hodlám psát, abych vám mohla zítra přidat část :)
Děkuju za přečtení, co myslíte, že se mezi Ashem a Suzi stalo? :O
Mám vás ráda <3