I hate you Lucas! [l.h.]

36.část

36

"Luku, jseš si jistý, že jsme tu správně, na oslavu je tu nějaké moc velké ticho," řekla jsem.
"Jsem si jistý, sám jsem to tu rezervoval Kim," pousmál se.
"Tak jdeme," naznala jsem.
"Počkej na mě," odpověděl.
"Proč?" zeptala jsem se.
"Chci tě mít u sebe," řekl.
"Doma ti to nestačilo?" pousmála jsem se.
"Nikdy se tě nemůžu dostatečně nabažit a nikdy mě neomrzíš," políbil mě.
"No jen aby Hemmings," řekla jsem.
"Neutahuj si z mého přijímení, za chvíli je budeš mít taky," zazubil se.
"Promiň, nemyslela jsem to blbě," sklopila jsem zrak.
"Však já vím Kim," propletl si se mnou prsty.
"Mám se bát?" zeptala jsem se.
"Ne," pousmál se Luke a vzápětí narazil hlavou do rámu dveří.

Začala jsem se strašně smát.

"Vidíš, jsi žirafa," snažila jsem se uklidnit.
"Kim, nech toho," odpověděl a držel si hlavu.
"Promiň, ale je to strašně vtipný," zasmála jsem se.
"Já vím, že jsem nemehlo," řekl Luke.
"Jsi nemehlo, ale pořád tě miluju," pohladila jsem ho po tváři.

"Všechno nejlepší Kim!" klikli všichni, když jsme otevřeli dveře a vešli do místnosti.
"To je krásný, děkuju, děkuju vám všem," pousmála jsem se.
"Něco si přej," přišla Suzi s dortem.

Chtěla jsem jen, abychom byli s Lukem společně štastní a aby nás nikdo nerozdělil.

"Jde se pařit!" křikl Ashton a zapnul hudbu.

S Lukem jsme šli do části místnosti, kde bylo celkem ticho.

"Jdu nám pro něco k pití," pousmál se Luke a odešel.

"Kimberly Irwin," ozval se za mnou hlas, byl to Alex, ten Alex, kterého jsem už dva roky neviděla, můj kamarád ze školy.
"Alex Hensley, co ty tu děláš?" nevěřila jsem svým očím.
"Máš dvacet, to jsem si nemohl nechat ujít," pousmál se.
"Jsem ráda, že jsi tu," objala jsem ho.
"Tak co, jak jde život?" zeptal se.
"Skvělý, víš, za měsíc se vdávám," pousmála jsem se.
"No teda, to je novinka," vykulil oči.
"Jo, já vím," řekla jsem.
"Hádám že s Lukem," pousmál se.
"Jo," odpověděla jsem.
"Jsem rád, že jsi šťastná Kim," řekl.
"Děkuju, co ty?" zeptala jsem se.
"Jo, mám přítele, Dereka, už jsme spolu rok, je úžasný," pousmál se.
"To je skvělý," řekla jsem.
"Hele, já si jdu taky trochu zatancovat, ještě se uvidíme," odpověděl.
"Pa a díky, že jsi přijel," usmála jsem se.
"Není zač," řekl.

"Kim, tady jsi," přiletěla Suzi.
"Co se děje?" zeptala jsem se.
"Vy jste si s Lukem něco udělali?" nadzdvihla jedno obočí.
"Proč se ptáš?" nechápala jsem.
"Sedí na baru a leje do sebe jednoho panáka za druhým," odpověděla.
"Asi nás viděl s Alexem, už je takovej, žárlivej," pousmála jsem se.
"Tak leť za ním oslavenkyně," pobídla mě.

Zvedla jsem se a šla jsem k baru, kde seděl. Chvíli mi to trvalo, protože jsem každého pozdravila a poděkovala jsem, že přišli.

"Luku, co ti je?" zeptala jsem se.
"Nic, co by bylo," odsekl.
"Alex je gay, kdyby tě to zajímalo," usmála jsem se.
"Cože?" zvedl hlavu.
"Je na kluky Luku," řekla jsem.
"Promiň, já, jsem debil, vážně promiň," odpověděl.
"V pohodě, jen doufám, že mě nenecháš když si tak žárlivý," naznala jsem.
"Jestli mě nenecháš dřív," objal mě.
"To ne, miluju tě," pohladila jsem ho po tváři.
"I já tebe," začal mě vášnivě líbat.
"Luku, nech toho," řekla jsem.
"Mají tu pokoj speciálně pro nás," pousmál se.
"Doma máme svůj pokoj," naznala jsem.
"Já vím, ale to bude trvat, než se tam dostaneme," políbil mě.
"Luku," pošeptala jsem.
"Strašně moc tě chci Kim," odpověděl.
"Hemmingsi, počkej," řekla jsem.
"Utečeme spolu, domů?" zeptal se.
"Myslíš, že můžeme utéct z mé vlastní oslavy," odpověděla jsem.
"Můžeme," pohladil mě po tváři.
"Tak pojď," řekla jsem.

"Nejdřív si dáme panáka," pousmál se.
"Luku, ty už máš sám dost," odpověděla jsem.
"Nemám, pojď," sedl si ještě k baru a objednal nám pár panáků, kterými mě nalil.
"Tak myslím, že jdeme," řekla jsem a pomalu jsme po svých došli domů, kde jsme prožili krásnou noc.

Děkuju vám za přečtení! ♥ už jen 3 poslední části :') aweh.. :') přečtěte se prosím pěkně Believe me a Letters to Luke děkuju!! ♡