28.část

501 54 2
                                    

28
O dva týdny později.

Vzbudila jsem se v hotelu, kde se vše připravovalo na svatbu. Na mé posteli ležel papír.
'Dobré ráno zlato, musel jsem za Ashtonem, ještě se uvidíme.
PS1 hned jak se vzbudíš, máš letět do pokoje Suzi naproti Tvůj Lukey.
PS2 miluju tě <3'
Ani jsem se neobtěžovala převlékat, jen jsem si umyla obličej a vyčistila jsem si zuby. Hned jsem šla k Suzi.
"Děkuju, že budeš můj svědek," objala mě Suzi. Ještě jsem spala.
"Není zač," usmála jsem se.
"Najez se, vidím jak jsi ještě nepoužitelná, kafe?" přišla moje máma a já přikývla.
"Děkuju mami," usmála jsem se.
"Nevěřím, že už se Ashton žení," objala mě.
"Jo, pamatuju si, jak se bál jí cokoliv říct. Hm a díky komu se dali dohromady? Díky mně a Lukovi," zazubila jsem se.
"Nojo," usmála se.
"Ale zase díky němu jsem potkala Luka," řekla jsem.
"Luke je takový šílený," odpověděla.
"A Ashton není šílený?" zasmála jsem se.
"Je, jen se snažím říct, že mám Luka celkem ráda," pousmála se, objala jsem jí.
"Nemůžeš sem jít, tady můžou jen holky, notak," slyšela jsem mámu Suzi.
"Jdu se tam podívat," řekla jsem a v plandavém tričku a teplákách jsem došla ke dveřím do pokoje, kde jsme Suzi oblékali.
"Kim, nechcou mě za tebou pustit," našpulil Luke pusu. Už měl na sobě košili.
"Co potřebuješ?" pousmála jsem se.
"Vybrat kravatu," řekl a vytáhl světle modrou a červenou.
"Modrou," naznala jsem, když jsem mu jí obmotala kolem krku.
"A uvážeš mi jí?" usmál se.
"Pojď blíž prosímtě," řekla jsem a uvázala jsem mu jí.
"Děkuju," políbil mě.
"Za málo," naznala jsem.
"Musím už za Ashem," řekl.
"Potom se uvidíme," usmála jsem se.
"Jojo, zatím," zazubil se a odešel.
"Kdo to byl?" zeptala se Suzi, když jsem přišla.
"Luke," řekla jsem a začala jsem se malovat.
Nejprve krém a přes něj make-up, dál modré stíny, černou tužku, řasenku a nakonec růžovou rtěnku.
Dále jsem se oblékla do modrých šatů nad kolena a černých lodiček.
"Suzi, jsi krásná," usmála jsem se.
"A nervózní," chodila po místnosti.
"Pojď, udělám ti vlasy, už to mám namyšlený," usmála se Bella.
"Dobře," řekla jsem a poslušně jsem se posadila. Po půl hodině jsem měla na hlavě vlny.
"Mám to ale krásného svědka," usmála se Suzi.
"Děkuju," řekla jsem.
"Suzi, pojď, taky ti dodělám vlasy," řekla Bella.
Pípla mi smska.
'Potřebuju tě vidět zlato Luke x' pousmála jsem se.
'A co s tím budeš dělat?' odepsala jsem.
'Přijď za mnou, strašně moc mi chybíš i když jsme se před dvěma hodinama viděli xoxo'
'Uvidíš mě za půl hodinky, zatím pa zlato :-*' mobil jsem hodila do svého černého psaníčka.
"Kim, já jsem nervózní, co když si to ještě rozmyslí," řekla Suzi.
"Nerozmyslí zlato," usmála jsem se.
"Nemůžeš to vědět," zamračila se.
"A pak že já jsem paličatá," naznala jsem.
"Kim," propichovala mě pohledem.
"Kde máte malou?" změnila jsem tému.
"Ségra hlídá, myslím, že tam je dětský koutek," usmála se.
"Kdy si jí máme teda vzít my s Lukem?" zeptala jsem se.
"Až večer," odpověděla.
"Tak dobře," usmála jsem se.
"Je čas," přišla máma Suzi.

"Připadám si, jako bych se ženil já, jsi krásná," pošeptal Luke.
"Děkuju," pousmála jsem se. Z Luka se mi podlamovaly kolena, byl krásný.
"Nechceš potom se mnou utéct?" zeptal se.
"Možná, jinak, taky ti to sluší," řekla jsem.
"Děkuju princezno," usmál se a dál jsme vnímali obřad. No vnímali, já vnímala jen Luka.
"Táži se tedy Vás slečno Suzi Morales, berete si zde přítomného Ashtona Irwina?" zeptal se oddávající Suzi.
"Ano," pousmála se.
"Táži se Vás pane Ashtone Irwine, beretre si zde přítomnou Suzi Morales?" tu samou otázku měl pro Ashtona.
"Ano," odpověděl.

S Lukem jsme si stoupli na bok a čekali jsme, než všichni pogratulují. To nejlepší na konec, ne?
"Brácho, gratuluju," objala jsem ho.
"Ségra, teď je řada na vás," usmál se.
"To si počkáš, nevím, jestli by mě Kim chtěla," řekl Luke.
"Jestli by sis o ní řekl, tak je tvoje," zasmál se Ash.
"Ashtone," řekla jsem.
"Nechte toho a pojďte na hostinu," usmála se Suzi.

"Co by jsi mi řekla, kdybych tě teď požádal o ruku?" zeptal se Luke.
"Já, nevím, byla bych v šoku," řekla jsem.
"A ve finále by jsi řekla co?" pousmál se.
"Počkej si Hemmings," odpověděla jsem.
"Okej, takže co ten útěk?" zeptal se.
"Od osmi hlídáme malou Charlotte," řekla jsem.
"Fajn, tak jsem si to nepředstavoval, ale může být," pousmál se.
"Víš, děkuju, za všechno," dala jsem mu pusu na tvář.
"Neděkuj mi princezno," políbil mě.

Děkuju za přečtení :3 blíží se překvapení <3 takže další část opět zítra :* ♡ ily

I hate you Lucas! [l.h.]Kde žijí příběhy. Začni objevovat