I hate you Lucas! [l.h.]

10.část

10
"Luku? Asi tomu nebudeš věřit, stala se divná věc," přišla jsem k němu do pokoje.
"Copak?" zeptal se a odložil knížku.
"Ashton ti dává šanci a já se ti mám podle něj omluvit za tu hádku," byla jsem v transu.
"A teď kdo ho obměkčil já nebo Suzi?" zeptal se.
"Myslím že oba na tom máte velký podíl," usmála jsem se.
"Takže?" čekal.
"Asi omlouvám se ti za falešný obvinění, měla jsem ti věřit, že by jsi mě nikdy nepodvedl," předstírala jsem provinilost.
"Slečno Irwinová omluva přijata," políbil mě.
"Tak ještě aby ne," pousmála jsem se.
"Zůstaneš tu se mnou?" zeptal se.
"Ráda, pokud smím," odpověděla jsem.
"Musíš," naznal.
"Co s tím Ashtonem," zapřemýšlela jsem se.
"Pojď, jdeme si pro něco na večeři," táhl mě dolů.
+++
"Jste hladoví?" zasmál se Ash.
"Díky bro, Kim mi řekla, že jsi jí poradil, aby přišla," objal ho Luke.
"Věřím ti, je s tebou šťastná," odpověděl Ashton.
"Jsem," pousmála jsem se.
"Takže ti to nevadí?" zeptal se Luke.
"Já se taky snažím sbalit nejlepší kamarádku mé sestry, Kim mi hodně pomáhá, abych byl šťastný, tak já chci pomoci jí, nechci jí ve štěstí bránit," odpověděl.
"Brácha," objala jsem ho.
"Zlato, hlavně buď šťastná o nic jinýho mi nejde," pohladil mě Ash po tváři.
"Co ty a Suzi?" zeptala jsem se.
"Nic neobvyklého, jen včera poděkovala za květiny a zítra asi jdeme do kina," usmál se.
"Neboj se, vím, že tě má ráda, hlavně na ní netlač," mrkla jsem.
"Já, už bych měl jít zpátky do obýváku, tak zatím lidi," naznal a odešel.
"Zbyli jsme tu sami," pokrčil Luke rameny.
"To je dobře nebo špatně?" zeptala jsem se.
"Co myslíš?" políbil mě.
"Já mám hlad, ale šílenej," naznala jsem.
"Od toho jsme tu, takže, dáme si toasty?" pousmál se.
"Tak jo, dáme," odpověděla jsem a pár jsme si jich udělali.
+++
"Ani nevíš jak jsem ráda, že jsem tu s tebou," usmála jsem se na Luka, leželi jsme v jeho posteli a bylo kolem desáté večer.
"Myslím, že už tě dneska nikam nepustím," odpověděl.
"Já myslím, že pustíš, protože tu nemám pyžamo," zazubila jsem se.
"To není žádný problém, půjčím ti triko," pokrčil rameny.
"Tak dobře," odpověděla jsem.
"Zítra si uděláme krásný den," usmál se.
"Dobře," naznala jsem.
"A nikdo nám ho nebude kazit," přitáhl si mě k sobě.
"Ani Ashton?" zeptala jsem se.
"Ani Ashton," usmál se.
"Nechci být bez tebe, hodně pro mě znamenáš," naznala jsem.
"Kim, nikdy tě neopustím," políbil mě.
"Jsi úžasný," položila jsem si svou hlavu na jeho hruď.
"Ty jsi úžasná, ještě víc, než já," pousmál se.
"Ty se chceš hádat?" nadzdvihla jsem obočí.
"Ne, to ne," zvedl ruce na obranné gesto.
"Mohla bych ti říct jak moc tě nesnáším," naznala jsem.
"Já myslel, že už tě to přešlo," věnoval mi nechápavý pohled.
"Ale lhala bych ti a to nechci," pousmála jsem se.
"Vyděsila jsi mě," zakroutil hlavou.
"To byl účel," políbila jsem ho.
"Tady máš to triko," natáhl se do skříně.
"Děkuju," odpověděla jsem. Otočila jsem se k němu zády a převlékla jsem se do jeho velkého trika. Bylo mi nad kolena.
Lehla jsem si pod jeho peřinu a on seděl vedle mě.
"Co máš na mně vlastně ráda Kim?" zeptal se, při tom mě hladil po vlasech.
"Já nevím, nikdy jsem o tom tak moc nepřemýšlela," naznala jsem.
"Něco plácni," skenoval mě jeho modrýma očima. To do nich jsem se zamilovala. Jeho oči jsou kouzelné.
"Máš krásný oči," pousmála jsem se.
"Jsou obyčejné," odpověděl.
"To ne, jsou krásné, modré," řekla jsem.
"Ještě něco?" zeptal se.
"No, tvoje vtipy, který vtipný nejsou," zasmála jsem se.
"Nějaký jo," odpověděl.
"Zatím jsem žádný normální neslyšela," naznala jsem.
"Vážně ne? Tak to si pro tebe nějaký najdu," pousmál se.
"A co ty máš na mně rád nebo jak jsi zjistil, že mně máš rád?" zeptala jsem se.
"Možná ti to tak ani nepřijde, ale u mě to byla láska na první pohled, jen jsem si to nechtěl přiznat, tak začaly ty hádky, měly mi pomoci, abych už byl v pohodě a abych tomu zabránil, chtěl jsem tě nesnášet, jenže nešlo to," hladil mě po tváři.
"Zajímavý," naznala jsem.
"Kim, možná nejsi, jako modelky z časopisů, jsi mnohem lepší, než ony, nejsi sice miss world, ale moje srdce máš, okouzlila jsi mě svoji osobností, vzhled pro mě není důležitý, i když jsi krásná," usmál se.
"Jo nejsem modelka, protože nejsem krásná Luku," odpověděla jsem.
"Jsi krásná, hodně holek by ti mělo závidět tvou postavu nebo světlé vlasy a krásné oči," naznal.
"Luku, já," začala jsem. Přerušil mě polibkem.
"Ještě nějaké námitky?" zeptal se.
"Asi ne," pousmála jsem se.

Děkuju za přečtení. Mám vás strašně ráda. Co myslíte, že příjde teď? :3 ♡ ily