I hate you Lucas! [l.h.]

15.část

15
"Dobré ráno," objala jsem Luka. Sotva se probudil.
"Dobré," usmál se a přitáhl si mě blíž k sobě.
"Jak se ti spalo?" zeptala jsem se.
"Úžasně," pousmál se.
"Jednou budeme mít velkou rodinu," řekla jsem.
"Rozhodně," políbil mě.
"Kdy půjdeš?" zeptala jsem se.
"Ještě je čas," podíval se na hodiny.
"Je půl desáté," vykulila jsem oči.
"Pár minut zpoždění ještě nikoho nezabilo," políbil mě.
+++
"Zlato, už musím jít," posmutnil po hodině Luke.
"Zítra se uvidíme," naznala jsem.
"To jo," usmál se.
"Už se těším," řekla jsem.
"Já taky, miluju tě Kim," políbil mě.
"Už by jsi vážně měl jít, jinak tě zastřelí," usmála jsem se.
"A to ty nechceš," pohladil mě po tváři.
"Nechci," objala jsem ho.
"Tak ahoj zítra večer," usmál se.
"Kim, krásné narozeniny," políbil mě.
"Promiňte, že ruším, ale volal mi Ashton, nemůže se ti dovolat," přišla Suzi.
"Vždyť já už běžím, pa, miluju tě," pohladil mě po tváři a odešel.
+++
"Dobrý den pane doktore, tady Kimberly Irwin, prosímvás kdy by jste měl čas na ten potrat?" zeptala jsem se.
"Dobrý den slečno Irwin, mám volno dnes, hned po obědě, musíte prosímvás přijít na lačno," odpověděl.
"A kdy by jste mě pustili domů?" naléhala jsem.
"No když zákrok uděláme v jednu, tak by to mohlo být půl hodinky maximálně hodina, takže počítám, že si poležíte do zítřka na pozorování," naznal.
"Dobře, když mě zítra pustíte to beru," usmála jsem se.
"Tak skvěle, prosím dostavte se na dvanáct do nemocnice," odpověděl.
"Fajn, budu tam zatím nashle," tipla jsem hovor.
"Suzi, půjdeš se mnou, že ano?" otočila jsem se k ní.
"Ráda," objala mě.
"A prosím, nic neříkej Ashtonovi," usmála jsem se.
"Nic mu říkat nebudu, je to vaše věc," odpověděla.
"Děkuju, jsi vážně ta nejlepší kamarádka," řekla jsem.
"Já vím," hrdě se na mě usmála.
"Co podnikneme dnes?" zeptala jsem se.
"Od každého něco," naznala.
"Já mám chuť na zmrzlinu," řekla jsem.
"Nemáš těhotenský nálady, že ne?" zasmála se.
"Stejně nemůžu, protože musím přijít hladová," posmutnila jsem.
"Dáme si zítra," zazubila se.
"To si piš," usmála se.
+++
"Můžu vás ještě o něco poprosit?" zeptala jsem se doktora.
"Ano, poslouchám vás," pousmál se.
"Kdyby se mi něco stalo, cokoliv, tak nekontaktujte moji rodinu, ale mou nejlepší kamarádku nebo mého přítele," podala jsem mu lístek s telefonními čísly.
"Dobře, vaše rozhodnutí samozřejmě respektuji," odpověděl.
"Moc vám děkuji," usmála jsem se.
+++
Probudila jsem se. Vedle mě seděla Suzi.
"Divím se, že tě sem pustili," naznala jsem.
"Pustili, už to máš za sebou," usmála se.
"Všechno ok?" zeptala jsem se.
"Nevysiluj se Kim, šlo to v pohodě, bez komplikací, musíš teď jen odpočívat," řekla.
"Děkuju," pousmála jsem se.
Zbytek dne a celou noc jsem prospala.
+++
'Ahoj zlato, ani jsi se mi neozvala, co ten potrat? Vše v pořádku? Tvůj Luke' přečetla jsem si smsku.
'Luku, jsem v pohodě, dnes už jdu domů, bylo to bez komplikací, jen jsem byla unavená, večer se uvidíme. Kim' odepsala jsem.
"Tak slečno Irwin, už nám prcháte?" usmál se doktor.
"Ano, jestli mě pustíte," odpověděla jsem.
"Jistě že ano, tady podepište, že jsme vás propustili a můžete jít," strčil mi papír, který jsem podškrábla.
"Děkuju vám za vše pane doktore," usmála jsem se.
"Je to moje práce, tak nashle," odpověděl a odešel. Vzala jsem si svou tašku a zavolala jsem si taxík. Po půl hodině jsem byla doma.
"Suzi? Jsi doma?" křikla jsem. Našla jsem jen vzkaz na ledničce.
'Kim, jestli mě hledáš, jela jsem nám pro Bubbleology. Suzi' okej tak teď tu budu trčet sama doma. Mířila jsem se podívat do své šatny, co si večer vzít na sebe. Nachystala jsem si své oblíbené černé šaty s růžovou stuhou a černé baleríny.
+++
"Přijela jsi brzo," nadzdvihla Suzi obočí.
"Těšila jsem se domů," usmála jsem se.
"Tak dobrou chuť," podala mi nápoj.
"Děkuju," řekla jsem.
"A co jinak všechno v pohodě?" zeptala se.
"Jo, proč?" usmála jsem se.
"Vypadala jsi včera jako mrtvola," zasmála se.
"Já vím," řekla jsem.

Děkuju za přečtení. Mám vás ráda baes.
Další díl zítra, protože jste úžasní! ♡ ily