I hate you Lucas! [l.h.]

33.část

33
O rok později

"Mami, myslím, že bychom vám měli něco konečně říct," začala jsem u rodinného oběda, kam nás naši pozvali.
"Co se děje zlato," usmála se máma.
Byla jsem přesvědčena, že už je čas jim dát svatební oznámení, Luka mají rádi a vím, že to zvládnou. Svatba by měla být za měsíc.
"Na," podala jsem jim papír a objala jsem Luka.

"Zlato, proč jste nám o tom neřekli dřív," objal mě otec.
"Nevěděla jsem jak to vezmete," pokrčila jsem rameny.
"Víš mami on už jí o ruku požádal na té naší svatbě," zasmál se Ashton.
"Kvůli nám jste čekali tak dlouho?" zeptala se máma.
"Jo," pousmála jsem se.
"Zlato, pojď za mnou," vrhla se na mě máma.
"Bála jsem se, že Luka nebudete brát," pošeptala jsem.
"Víme, že je pro tebe to nejlepší Kim," usmála se.
"Je," řekla jsem.
"Pojďme radši jíst, už mám hlad," naznal Ashton.

"Vidíš, vzali to dobře," usmál se Luke.
"Jsem strašně ráda že tě mám, a že mám i je," objala jsem ho.
"Doufám, že z malé uděláte družičku," řekla Suzi.
"Určitě," usmála jsem se.
"Měli bychom i k mým rodičům," odpověděl Luke.
"Zítra k nim zajedeme," řekla jsem.
"Dobře," políbil mě.

"Zlato?" zeptal se Luke.
"Co se děje?" nadzdvihla jsem obočí.
"Um, krásné narozeniny Kim," podal mi krabičku.
"Ty jsi si vzpomněl?" objal mě.
"Přece musím vědět kdy má moje princezna narozeniny a navíc, dvacet máš jednou za život, musíme to oslavit," políbil mě.
"Budeme oslavovat doma a budeme jen ležet v posteli," usmála jsem se.
"Žádný takový," zakroutil hlavou.
"Jakto?" zeptala jsem se.
"Na oběd jedeme k našim a večer už si nic neplánuj," odpověděl.
"Dobře, fajn," naznala jsem.
"A teď to otevři," pobídl mě.

"Luku já žádné dárky nechci, mám tebe a to je důležité," objala jsem ho.
"Vem si to Kim, není to jen k narozeninám, je to za všechno co pro mě děláš," pousmál se.
"Já vážně nic nepotřebuju," odpověděla jsem.
"Nepotřebuješ, ale já ti to dám, prosím vem si to," řekl.
"Dobře, vezmu si to, jen kvůli tobě," pousmála jsem se.
"Snad se ti to bude líbit," odpověděl.
"Luku, to nemůžu, muselo to být drahý," řekla jsem.
"Neřeš kolik to stálo, ty jsi pro mě mnohem dražší a jsem rád, že tě mám," políbil mě.
"To fakt nemůžu," vracela jsem mu kolekci od Swarovski.
"Musíš Kim," odpověděl.
"Luku, notak," řekla jsem.
"Když už jsem to koupil, tak si to vezmi," pousmál se.
"Dobře, tak děkuju," objala jsem ho.
"Není zač Kim," políbil mě.

"V kolik jedeme zlato?" zeptala jsem se.
"Za dvě hodiny," usmál se.
"Bojím se," odpověděla jsem.

"Ještě, jsem ti udělal snídani, pomohla mi Suzi," řekl.
"Tak se předveď Hemmings," pousmála jsem se.
"Tak fajn, zavři oči a otevři pusu Kim," odpověděl.
"Já se bojím co mi tam strčíš," řekla jsem.
"Něco moc dobrého," naznal.

Zavřela jsem teda oči a trochu pootevřela pusu.

"Kim, ta vidlička se tam s takovou nevleze," zasmál se Luke.
"Promiň," odpověděla jsem.
Už jsem v puse cítila jahody a piškoty.
"Chutná?" zeptal se.
"Je to skvělý," otevřela jsem oči a viděla jsem dort. Se smetanou, jahody a piškoty, takový lehký, ale dobrý.
"Jsem šikovný," zazubil se.
"To ano, myslím, že budeš vařit častěji," usmála jsem se.
"To není potřeba," odpověděl.
"Ale jo, je to vážně výborné," objala jsem ho.
"Jsem rád, že ti chutná," usmál se.
"A moc," řekla jsem.

Děkuju za přečtení! ♡
Leťte si přečíst Letters to Luke a Believe me. :)
Love yooou. ♡