I hate you Lucas! [l.h.]

34.část

34

"Kim, už můžeme jet?" zeptal se Luke když vešel do koupelny.

Jsou to jeho rodiče, bála jsem se. Dlouho jsem je neviděla, ani je pořádně neznám.

"Počkej chvíli," pousmála jsem se a ještě jsem se trápila se svou hřívou.
"Jsi krásná zlato," objal mě kolem pasu.

Vždycky mě návštěvy rodičů strašně vynervovaly, snad tahle bude v pohodě, i když jsem nervózní.

"Myslíš?" zeptala jsem se.
"Vždycky," odpověděl a přisál se mi na krk.
"Nech toho, ještě mi tam udeláš cucflek a co já potom s ním?" pousmála jsem se.
"Tak to promiň," urazil se a odešel.
Věděla jsem, že uražený není, smaží se to jen hrát, ale moc mu to nejde.

Ke svým růžovým krajkovaným šatům jsem si vzala balerínky. S líčením jsem to nepřeháněla, nechtěla jsem, aby si jeho rodiče mysleli, že jsem nějaká Barbie.

"Luku, nezlob se na mě," přešla jsem k posteli na které seděl a objala jsem ho.
"Já se nezlobím, nikdy jsem se na tebe nezlobil zlato," pousmál se.
"Takže můžeme jet," políbila jsem ho. Začal spolupracovat a chvíli to vypadalo, že budu bez šatů.
"Chci tě Kim," pošeptal mi do ucha.
"Nech si to na potom," odpověděla jsem.
"Dobře, když mi slíbíš, že si na mě najdeš čas," usmál se.
"Najdu, určitě," řekla jsem a postavila jsem se.

"Měli jste krátkou noc?" zasmál se Ashton.
"Blbečku," zakroutila jsem hlavou.
"Jak to vypadá?" přišel k Ashovi Luke.
"Super, většina dojde, dort je na cestě, klub je ready, v sedm ať jste tam," pošeptal Ashton, stejně jsem skoro vše slyšela.
"Dobře, tak my jedeme za našima," pousmál se Luke a mířili jsme do auta.

"Jsem strašně nervózní, jako když jsme tam jeli poprvé," řekla jsem.
"Kim, v klidu, mají tě rádi," odpověděl.
"Myslíš?" pousmála jsem se.
"Vím to," řekl, dál se věnoval řízení.

"Ahoj mami, tati," usmál se Luke a objal své rodiče.
"Ahoj zlato," opětovala mu objetí jeho mamka.
"Snad vám nebude vadit, že tu je Jack s Benem," řekl Lukův táta.
"Dobrý den, to je kdo?" pošeptala jsem Lukovi.
"Bráchové, budou se ti líbit," zasmál se Luke.
"Pojďte dovnitř zlatíčka," hnala nás dovnitř Lukova máma.

Luke asi poznal, že se bojím, chytil mě za ruku a dal mi pusu na tvář.

"Brácha přijel! No konečně sem taky zavítáš!" přivalil se k němu jeden z bratrů.

Byli si hodně podobní. Pousmála jsem se, jak Luka škrtili.

"Um, brácha, koho jsi to sem přivedl?" druhý mě pozoroval.
"To je Kim, sestra od Ashtona, chodíme spolu," pousmál se Luke.
"Ehm, těší mě," řekla jsem.
"Já jsem Ben a tohle je Jack," řekl jeden z nich.
"Kimberly Irwin," pousmála jsem se.
"Nemusíš se stydět," usmála se ode dveří Liz.

Luke mě objal kolem ramen.

"Kdy jsi nám ji chtěl představit, kdyby jsme teď nebyli doma?" zeptal se Jack.
"Asi až za měsíc," pousmál se Luke.
"Nechápu, jak tě mohl brácha sbalit, takový nemehlo," zasmál se Ben.
"Stalo se," řekla jsem.
"Hele, neurážej mě," zamračil se Luke.
"Stejně tě mám ráda," objala jsem Luka.
"Já vím, že ano," odpověděl Luke a dal mi pusu na tvář.

"Tak co, dáš už jim to, chci to mít za sebou," pošeptala jsem. Luke se pousmál a přikývl.
"Něco nám tajíte," nadzdvihl obočí Lukův otec.
"Něco jsme vám dovezli," pousmál se Luke.
"No, tak se předveď," řekl Lukův táta.
"Doufáme, že přijdete," podal jim svatební oznámení.

Chytila jsem se ho jako klíště, bála jsem se, jestli to vezmou dobře.

"Zlatíčka, gratulujeme," objala nás celá skupinka lidí.
"Děkujeme," řekl Luke. Byla jsem šťastná.
"Tak pojďte se najíst," usmála se Liz a my sedli ke stolu.

Děkuju za přečtení lidi ♡
Přečtěte si prosím Letters to Luke a Believe me. :')
Mám vás ráda <3