11.část

825 60 2
                                    

11
"Dobré ráno princezno," slyšela jsem Luka.
"Dobré," pousmála jsem se.
"Jsi strašně krásná Kim," pohladil mě po tváři.
"Děkuju," odpověděla jsem.
"Za to se neděkuje," naznal.
"Proč mě budíš, myslela jsem, že má být úžasnej den se snídaní místo oběda," přikrčila jsem obočí.
"Je deset zlato, to ti musí stačit," pousmál se.
"Nestačí," záporně jsem zakroutila hlavou.
"Jsi paličatá," odpověděl.
"Ty taky," zazubila jsem se.
"No a mám tu pro tebe snídani," řekl.
"Paličatá holka si zaslouží snídani až do postele?" zeptala jsem se.
"Když je moje, tak ano," políbil mě na nos.
"Netrap mě," přikrčila jsem obočí.
"Já tě netrápím," pousmál se.
"Vážně ne?" pobaveně jsem se ušklíbla.
"Ne, dobrou chuť," zazubil se a podal mi ze stolu tác se snídaní.
"Děkuju," odpověděla jsem a zakousla jsem se do toastu s nutelou.
"Není zač," pohladil mě po tváři.
+++
"Jsi od té čokolády špinavá," zasmál se Luke.
"Kde?" zeptala jsem se.
"Skoro všude," odpověděl.
"Um, aha," pousmála jsem se.
"Mohl bych ti pomoci,"naznal.
"A jak?" zajímala jsem se.
"Jednoduše," dlouze mě políbil.
"Teď jsi ale špinavý ty," naznala jsem.
Dlouho jsme se ještě líbali.
+++
"Čau Ashtone, kam pádíte?" zeptala jsem se.
"Um, jdeme do restaurace na oběd a večer do kina," pousmál se.
"Tak si to užijte," naznala jsem.
"Užijeme," objal mě.
"Dávej si na něj pozor, je to můj bratr," pošeptala jsem směrem k Suzi.
"Notak Kim, já to slyšel," zamračil se.
"Ale ne, hodně štěstí," usmála jsem se.
"Děkuju," odpověděl.
"Hele Kim?" poškrábal se Luke na zátylku.
"Lucasi, teď ne," naznal Ash.
"Dobře," pousmál se a dál mlčel.
Ashton a Suzi odešli.
Co mi Luke tají? Co mi oba tají?
"Co my, kdy vyrazíme?" ozval se Luke.
"Kam?" zeptala jsem se.
"To ti neřeknu," usmál se.
"Luku notak," naznala jsem.
"Uvidíš," odpověděl.
"Jsi strašný," zamračila jsem se.
"Ale i tak mě miluješ," zazubil se.
"To asi jo," pousmála jsem se.
"Nezlob se na mě," pohladil mě po tváři, uhnula jsem.
"Budu," šla jsem se napít.
"Kim, zlato," opatrně mě objal.
"Já se nezlobím," pousmála jsem se.
"Tak se běž obléknout," odpověděl a já jen přikývla.
+++
"Tak, můžeš," rozvázal mi šátek a dodělal ho z očí.
"Nejsme velcí na zábavní park?" zeptala jsem se.
"Podle mě ne," usmál se.
"Zlato, vždyť tady je to zamčeno," odpověděla jsem.
"Nic není zamčeno," řekl a došel nějaký chlápek, který nás pustil dovnitř.
"Páni, je to tu velký," žasla jsem.
"Mám zde dobré vzpomínky," pousmál se.
"Jak dlouho to tu znáš?" zeptala jsem se.
"Chodil jsem sem už od dětství, když jsem chtěl být sám a přemýšlet," odpověděl.
"Měl jsi tu na přemýšlení klid jak vidím," usmála jsem se.
"Zlato, říkal ti Ash proč s ním bydlíme?" zeptal se Luke.
"Nezmiňoval se, ale chtěla bych to vědět," odpověděla jsem.
"Jen slib mi, že se mezi námi nic nezmění, když ti cokoliv řeknu," chytil mě za ruce.
"Slibuju," pohladila jsem ho po tváři.
"Víš, já a kluci zpíváme a baví nás to," pousmál se.
"Zlato, když vás to baví, dělejte si klidně stojky," odpověděla jsem ho.
"A máme milion odběratelů," dodal.
"Proč jsi mi to neřekl dřív?" zeptala jsem se.
"Nechtěl jsem tě ztratit," objal mě.
"Neztratíš mě, jen chtěla bych něco od vás slyšet," pousmála jsem se.
"Pojď, ukážu ti něco," naťukal něco na mobilu a pustil mi video.
"Jste strašní blázni, ale strašně se mi to líbí, nevěděla jsem, že umíš tak dobře zpívat," odpověděla jsem.
"Takže se nezlobíš?" zeptal se.
"Zlato, proč bych se na tebe měla zlobit? Je to úžasný," usmála jsem se.
"Jsem strašně rád za to jak jsi to vzala, ale je tu ještě něco," poškrábal se na zátylku.
"Co se děje?" chytila jsem ho za ruku.
"Asi bych ti to neměl říkat bez Ashtona, takže až doma," pousmál se.
"Příště nic nezačínej," naznala jsem.
"Promiň, potom si popovídáme, kam chceš jít?" zeptal se.
"Horská dráha," zazubila jsem se.
"A nebojíš se?" usmál se.
"S tebou ne zlato," objala jsem ho.
+++
"Pojď, jdeme," naznal Luke po několika hodinách a autem jsme dojeli do restaurace.
"To jsme si nedomluvili," zakroutila jsem hlavou.
"Dobrý den, rezervace na jméno Luke Hemmings," uculil se Luke u baru.
"Prosím následujte mne," usmála se servírka. Dovedla nás ke stolu, kde byly připravené svíčky a šampaňské.
"Luku, myslím, že jsi zapomněl na jeden malý detail," řekla jsem.
"Na jaký?" usmál se.
"Že nemůžu alkohol," nadzdvihla jsem obočí.
"Šampaňské tě nezabije," odpověděl.
"Doufám," naznala jsem.
Poté nám donesli jídlo o třech chodech.

Děkuju za přečtení! Přijdou problémy? A pokud ano, jaké myslíte? Děkuju vám za vše. :* uvidíme se v pátek u dalšího dílu! ♡ ily

I hate you Lucas! [l.h.]Kde žijí příběhy. Začni objevovat