24
"Suzi?! Suzi?!" křičela jsem.
"Asi tu není," řekl Ashton.
"Ale je, jen jste oba strašně paličatí," zakroutila jsem hlavou.
"Já a paličatý?" divil se. Jen jsem přikývla.
"Suzi?! Sakra ozvi se! Nejdřív mi zavoláš ať ti pomůžu a přitom se mi kvůli Ashtonovi neozveš notak!" křičela jsem.
"Tady jsem!" slyšela jsem její hlas, s Ashtonem jsme jí konečně zahlédli.
"Co jsi to proboha vyváděla?" objal jí.
"Promiň mi to všechno," vzlykala a celá se klepala, seděla tam na studené zemi, strašně dlouho.
"To já bych se ti měl omluvit, vždycky tu s tebou budu Suzi, neopustím tě," řekl.
"Jenže co to dítě? Může nám oboum zkomplikovat život!" zeptala se. Cože? Já budu tetička?
"Zvládneme to, ano?" usmál se.
"Dobře," odpověděla. Ashton jí vzal do náruče, odnesl jí k domu.
"Kim, běž pro klíče, jsou na stolku v předsíni," usmál se Ash.
"Jasně, ale pojedu s vámi," řekla jsem.
"Za Lukem tě už nepustí," odpověděl.
"Co je Lukovi?" zeptala se Suzi.
"Měl bouračku a má dočasnou Amnézii," řekla jsem.
"To bude dobrý," objala mě Suzi.
"Jo, já vím, zvládneme to spolu," usmála jsem se.
"Já tě obdivuju, jak jsi silná a nevzdáváš to," řekla.
"Vždyť jsem si malém podřezala žíly," odpověděla jsem.
"To jo, jenže to jsi nemyslela," zahihňala se.
"Jo, to jo, hele, jak jste mi mohli zatajit, že budu tetička?" nadzdvihla jsem obočí.
"Já jsem chtěla jít na potrat, jenže už je pozdě," řekla Suzi.
"Ash se o tebe postará, je to skvělej brácha," usmála jsem se.
"Luke by se o tebe taky postaral, kdyby nejel na turné a ty by jsi nedodělávala školu," odpověděla Suzi. Sakra, teď to provalila, už jen čekám, až Ashton Luka zabije.
"C-cože?" zeptal se Ash a zkoumal mě přes zrcátko.
"Ashtone, to byl jen příklad, kdyby náhodou, neber to vážně," zasmála se Suzi.
"To má Luke štěstí, kdyby jsi s ním čekala děcko, tak bych mu jednu vlepil," řekl Ash.
"Neříkal jsi, že mu dáváš šanci?" zeptala jsem se.
"Dávám, ale nemusí mě hned dělat strýcem," odpověděl. Tak jsem za ten svůj potrat nakonec ráda.
"Neboj," usmála jsem se. Suzi zadržovala smích, na to že má něco s nohou je až moc veselá.Luke's pov.
Už jsem skoro usínal.* "Kim," objal jsem jít
"Promiň, prosím, promiň mi to," držela se mě jako klíště.
"Všechno je v pohodě nebo snad ne?" usmál jsem se.
"Asi ne," naznala.
"Kim, co se stalo," hladil jsem jí po zádech, aby se uklidnila.
"Zlato promiň mi to, já jsem těhotná," vydechla. Byl jsem jako omámený. Přitáhl jsem si jí blíž k sobě.
"Kim, to je skvělý," pošeptal jsem.
"Jenže ty budeš pryč a já budu maturovat," naznala.
"Zlato, já bych to klidně zrušil, ty jsi pro mě důležitější," pousmál jsem se.
"Ještě můžu do dvou týdnů na potrat, jenže já nevím," zakroutila hlavou.
"Udělej si to jak chceš, ty by jsi toho špunta nosila ty měsíce v břichu," naznal jsem.
"Jenže ty jsi otec sakra," odpověděla.
"Já vím, chtěl bych mít s tebou rodinu, jenže je to brzy," pohladil jsem jí po tváři.
"Děkuju, že jsi přijel," pousmála se.
"Pro tebe cokoliv," řekl jsem.
"Hned zítra půjdu na potrat," naznala po chvíli.
"Takže jo?" zeptal jsem se.
"Co jinýho chceš dělat? Nemůžu jít maturovat s břichem," odpověděla.
Nic, uděláme si je později, ano?" usmál jsem se.
"A Ashtonovi ani slovo," zvedla ukazovák.
"Ještě by mě zabil," oba jsme se zasmáli.*"Prosím, alespoň na chvíli," slyšel jsem Kim před pokojem.
"Slečno, návštěvní doby už dávno skončily a pan Hemmings jistě spí, přijďte prosím zítra," odpověděl doktor.
"Alespoň deset minut, je to důležité," škemrala.
"Za pět minut, ať jste venku," řekl a otevřely se dveře.
"Kim," usmál jsem se.
"Ahoj lásko," odpověděla.
"Ty, byla jsi těhotná, že ano?" zeptal jsem se.
"Já, j-jo," šokoval jsem jí, pořád jsem se ale usmíval.
"Vzpomněl jsem si na to," řekl jsem.
"Zlato, to je vážně skvělý," chytila mě za ruku.
"Mám dobrou zprávu, zítra už budu na normálním pokoji, teda na normálním nadstandardu, už žádná JIPka," usmál jsem se.
"To je ještě lepší," prohrábla mi mé už určitě mastné vlasy.
"Proč jsi tu tak pozdě?" zeptal jsem se.
"Ashton je se Suzi na ambulanci, má něco s nohou a budu tetička," řekla.
"Ashton bude mít prcka?" zeptal jsem se.
"Jo, teda vypadá to, že jo," usmála se.
"Jsi za něj šťastná, že?" sklopil jsem zrak.
"Jo, jsem ráda, že se konečně vzpamatoval," naznala.
"Nechápu, proč jsem ti ten potrat rozmlouval, když jsi teď tak nadšená," řekl jsem.
"Musím odmaturovat zlato, neboj, taky budeš taťka, jestli mě po tom všem budeš ještě chtít," usmála se.
"Budu, to je jasné," stiskl jsem její ruku.
"Už budu muset jít, jinak si pro mě příjde ochranka a vyrazí mě, dobrou noc Lukey," dala mi pusu na čelo.
"Dobrou," usmál jsem se.
"Zítra se tu zastavím, hned jak budu moct," řekla jsem.
"Budu čekat, miluju tě Kim," odpověděl jsem.
"I já tebe Hemmingsi," pousmála se a odešla.Děkuju za přečtení! Jste boží. :3 Už bude všechno v pohodě? Co myslíte? :')
Děkuju za všechno<3
ČTEŠ
I hate you Lucas! [l.h.]
Fanfiction"Co oči?" zeptal se. Zamyslela jsem se. Nikdy jsem si jeho oči nevšímala. Nevím jaké jsou. A ani to vědět nechci, i když Calum mě donutil přemýšlet. Jsou modré nebo hnědé? Ještě jsem neměla tu čest ho víc pozorovat. Prostě namyšlený podprůměr. "Neví...