13
Bylo už devět hodin večer a nikde nikdo.
Už se mi nechtělo dál čekat, zbláznila bych se, chtěla jsem jen spát. Šla jsem se osprchovat, následně jsem si lehla do Lukovo postele, ale nespala jsem. Nešlo to.
"Zlato, proč už nespíš?" uviděla jsem ve dveřích Luka.
"Nemůžu spát, musela jsem na tebe počkat," pousmála jsem se.
"Vždyť je pozdě," podíval se na hodinky.
"To nevadí, strašně moc jsem tě chtěla vidět, i když je jedenáct," odpověděla jsem.
"Chyběla jsi mi," objal mě.
"Ty mně taky, strašně moc," naznala jsem.
"Zlato, počkáš ještě chvíli, rychle se půjdu umýt," usmál se.
"Dobře, jen běž," odpověděla jsem.
Po chvíli se vrátil jen ve spodkách.
"Nemusela jsi čekat," políbil mě.
"Musela, chci být aspoň chvíli s tebou," usmála jsem se.
"Budeme spolu pořád, až se vrátíme z turné," odpověděl.
"Slibuješ?" zvedla jsem hlavu.
"Slibuju," políbil mě.
"Byla jsem bez tebe den, ale zvládla jsem to, sice to šlo špatně, ale zvládla," usmála jsem se.
"To je skvělý, teda ty jsi skvělá," naznal.
"Teď už dobrou noc zlato," natáhla jsem se pro polibek.
"Dobrou," usmál se.
+++
"Promiň, nechtěl jsem tě vzbudit," slyšela jsem Luka.
"Kam se zase řítíš?" zeptala jsem se.
"Na zkoušku, po obědě jsme zpátky," usmál se.
"Co mám dělat já? Asi umřu nudou," zakroutila jsem hlavou.
"Tak si zajděte se Suzi nakupovat," odpověděl.
"Jo, to by šlo," naznala jsem.
"Kup si něco krásného," podal mi peníze.
"Škoda, že nejdeme spolu," povzdechla jsem si.
"Půjdeme, někdy příště, ano?" pohladil mě po tváři.
"Už jeď, ať jste brzy doma," pousmála jsem se.
"Myslím na tebe zlato a miluju tě," políbil mě.
"I já tebe," odpověděla jsem.
"Slibuju, že ti to potom vynahradím," usmál se.
"Sliby se mají plnit," naznala jsem.
"Já vím, vždyť já to splním," pohladil mě po tváři.
"To doufám," řekla jsem.
"Já už běžím zlato, tak pa," políbil mě.
"Pa," naznala jsem.
+++
"Kim! Jdeme na nákupy! Jsi doma?!" křičela Suzi.
Pořád jsem byla u Luka v pokoji, nechtělo se mi vylézat z jeho postele. Cítila jsem ho u sebe, bála jsem se, že ho ztratím.
"Jsem tady!" křikla jsem zpátky a setřela jsem si slzy.
"Kim, co se stalo," objala mě.
"Strašně se bojím, že ho ztratím," pošeptala jsem.
"Neztratíš, miluje tě," usmála se.
"Co když miluje hudbu víc než mě?" zeptala jsem se.
"Kim, neboj se," řekla.
"Děkuju ti," pousmála jsem se.
"Pojď si užít ty nákupy," naznala.
"Dej mi pár minut, obléknu se," řekla jsem.
"Fajn, počkám na tebe dole," usmála se a odešla.
Hrabala jsem se Lukovi ve skříni, chtěla jsem si vzít něco, co bylo jeho. Nakonec jsem si došla pro černé tílko, černé kraťasy a doladila jsem to Lukovo červenou košilí. Řasenka a růžový odstín rtěnky mi stačil. Do vaku na záda jsem si hodila peněženku s mobilem a mohly jsme jít.
+++
"Popravdě Kim, už se těším domů," naznala Suzi, když jsme lezly do taxíku. S tím množstvím tašek se nám nechtělo jet městskou dopravou.
"Já taky," usmála jsem se.
Po několika minutách jsme se ocitli před naší vilou. Vystoupily jsme a mířily jsme do domu. Byl tam šrumec, to znamenalo jediné, kluci jsou doma.
"Mysleli jsme, že se vám ty nákupy protáhnou," pousmál se Calum.
"Nebyla nálada," naznala jsem.
"Kluci jsou v kuchyni," zazubil se Michael.
"Díky," usmála se Suzi.
"Kámo, strašně se bojím, že ji ztratím kvůli turné, že nebude ochotna čekat," slyšela jsem Luka.
"Ona to zvládne, je to moje sestra," zazubil se Ashton.
"Ashi!" vlétla mu do náruče Suzi.
"Chyběla jsi mi," naznal.
Tašky jsem nechala u dveří a šla jsem za Lukem.
"Moje oblečení by jsi si měla půjčovat častěji," usmál se.
"Já vím no," řekla jsem.
"Pojď ke mně," opatrně mě políbil.
"Budu čekat, když na mě nezapomeneš," pošeptala jsem.
"Nikdy bych nezapomněl," usmál se.
"Jsi úžasný, ani nevím, jestli si tě zasloužím," naznala jsem.
"Já si spíš nezasloužím tebe krásko," pohladil mě po tváři.
"Pojď, něco jsem ti koupila," táhla jsem ho i s taškami do mého pokoje.
"V jaké tašce to máš?" zazubil se.
"Tady, mám to, doufám, že ti bude," naznala jsem, když jsem mu prsten dala.
"Nikdy ho nesundám, děkuju," objal mě.Děkuju za přečtení, doufám, že se vám část líbila <3 užijte si zbytek neděle a fanděte našim ať máme alespoň ten bronz. :)
Mám vás ráda, děkuju za všechno. ♡ ily
![](https://img.wattpad.com/cover/37633868-288-k935814.jpg)
ČTEŠ
I hate you Lucas! [l.h.]
Fiksi Penggemar"Co oči?" zeptal se. Zamyslela jsem se. Nikdy jsem si jeho oči nevšímala. Nevím jaké jsou. A ani to vědět nechci, i když Calum mě donutil přemýšlet. Jsou modré nebo hnědé? Ještě jsem neměla tu čest ho víc pozorovat. Prostě namyšlený podprůměr. "Neví...