I hate you Lucas! [l.h.]

4.část

4
Vzbudila jsem se a vedle mě nikdo nebyl. Nejsem si jistá, jestli Luke zůstal přes noc nebo ne, ale očividně se už vypařil. Vsadím se, že by přiletěl Ashton a vyváděl by.
Protřela jsem si oči a všimla jsem si, že mám na sobě pyžamo, to jsem si já na sebe neoblékala. Mám strašný okno a to jsem nic nepila.
Všimla jsem si červené růže na stole, byl u ní papírek. 'Dobré ráno Kim, strašně moc si tě vážím, musel jsem se zdejchnout, než by se objevil Ash. Podpis netřeba, ty víš kdo jsem +++
"Dobré ráno," usmála jsem se na Ashtona.
"Dobré? Moc ne," odpověděl.
"Bolí tě hlava? Nechceš kafe?" zeptala jsem se.
"Jo, prosím," zazubil se.
"Ani se nedivím, už jen jsem tě slyšela, jak jsi večer šílel kvůli tomu, že mě Luke nese do postele, hodně jsi toho vypil," řekla jsem.
"Já mám že včerejšího večera okno," naznal.
"Proč jsi začal pít, to víš?" zeptala jsem se.
"Jo, byl jsem naštvanej, že se bojíš u Luka, ne u mě," řekl.
"Aha, tak sory," podala jsem mu jeho hrnek.
"Já nechci, aby se ti cokoliv stalo," odpověděl.
"Nic se mi nestane, když mám toho nejlepšího bratra na světě," objala jsem ho.
"Mám tě rád Kim," usmál se.
"Já mám ráda tebe," odpověděla jsem.
"Kim, vážně si nechceš začít s někým jiným, než s Lukem? Co třeba Matty?" zeptal se.
"Já s ním nic mít nebudu a i kdybych chtěla, nemůžu kvůli tobě a Matty? Znáš ho? Vždyť on je strašný debil," řekla jsem.
"Můžeš si dělat, co chceš, nechci ti bránit ve štěstí," pousmál se.
"Jenže já tě nechci zklamat Ashi," naznala jsem.
"Nezklameš mě," objal mě.
"Ale jo, já, nic si s ním začínat nebudu, vážně," usmála jsem se.
"Kim, to vážně ne," odpověděl.
"Sama vím, že to tak chceš," řekla jsem.
"Chci, ale nemůžu mít všechno," usmál se.
"Čauky," přišel Luke.
"Ahoj, " odpověděl Ashton.
"Děkuju za tu růži," pošeptala jsem.
"Není zač," pousmál se.
"Myslím, že oběd je na nás, zbytek je neschopný," řekla jsem.
"Já bych vám pomohl, ale vidíte mě sami," naznal Ashton.
"Však v pohodě, radši si běž lehnout," usmála jsem se.
"Luku, promiň za ten včerejšek," řekl Ash.
"Eh, to je v pohodě," odpověděl. Byl trochu v šoku. Pousmála jsem se a šla jsem se podívat co je v lednici. Vytáhla jsem věci na špagety.
+++
"Luku, pomužeš mi?" zeptala jsem se.
"S čím konkrétně?" pousmál se.
"Já nevím, hlavě, že něco budeš dělat," odpověděla jsem.
"Víš, eh, já radši udělám Ashtonovi kafe," zazubil se.
"Všichni chlapi jsou stejní," řekla jsem.
"Nene," odpověděl.
"Tak jinak, jestli mi nepomůžeš, budeš dnes hladem," naznala jsem.
"Fajn, nakrájím to," pousmál se.
"Děkuju," řekla jsem.
"Co Ash? Chce mě zabít?" zeptal se.
"Nechce se do ničeho motat, ale já s tebou nic mít nemůžu, už kvůli němu, nechci tu být ta špatná," odpověděla jsem.
"Nechci tě do ničeho tlačit, vše si v klidu rozmysli, vždycky tu pro tebe budu," pousmál se.
"Prosím, dej mi pár dní," řekla jsem.
"I kdybych měl čekat do konce života," odpověděl.
"Jsi na mě strašně hodný," usmála jsem se.
"To bude proto, že tu se mnou ještě ztrácíš čas," řekl.
"Každý si zaslouží druhou šanci," naznala jsem.
"I já? To si nemyslím," odpověděl.
"Tak tě mám poslat pryč?" zeptala jsem se.
"To ne, v žádným případě," objal mě zezadu kolem pasu, cítila jsem jeho dech na svém krku.
"Měli bychom radši dodělat ten oběd," usmála jsem se a odtáhla jsem se od něj.

Děkuju za přečtení. Baví vás zatím příběh? Omlouvám se, je to trochu zamotané. :D další díl ve středu nebo možná už v úterý ♡ ily