Snow, please?! (Harry Styles - Cz)

7. díl

„Jdeš pozdě," zkonstatoval Harry, když jsem, doslova, vyběhla kopec, kde jsme měli sraz.

„Jo, promiň, měli jsme hodně lidí," řekla jsem a zkoušela popadnout dech. Prkno jsem hodila ho sněhu, předklonila jsem se, chytla se za boky a snažila jsem se zhluboka dýchat.

„Seš v pohodě?" podíval se na mě, když viděl, že nemůžu dýchat.

Rukou jsem mu naznačila, že jsem okay a dál dýchala.

„Tak jo, první lekce," svoje prkno hodil taky na zem a postavil se přede mě. Narovnala jsem se a koukla na něho. „Potřebuješ dobrou kondičku, takže poběž," ani to nedořekl a rozběhl se dolů. Cože? Dělá si ze mě srandu? Teď jsem to vyběhla a mám jít zase? To je pomsta? Chvíli jsem váhala, ale nakonec jsem se rozběhla za ním.

_

„Nic moc," zhodnotil, když jsem doběhla dolů, kde on už dávno čekal. „Potřebuješ trénovat," mrkl na mě a ukázal na kopec. Pochopila jsem to, jakože ho mám zase vyběhnout. Párkrát jsem si vydechla a rozběhla jsem se nahoru.

Dolů to byla brnkačka, ale nahoru už je to záhul. Po chvíli běhu jsem se otočila a viděla, jak Harry přešel ke kopci a taky se rozběhl. Mám celkem slušný náskok. To zvládnu.

„Dělej, notak," slyšela jsem za sebou. Cože? Jak mě tak rychle mohl doběhnout?

„Kde, ses, tady, vzal?" řekla jsem trhaně, protože jsem nemohla dýchat, natož mluvit.

„Doběhl jsem tě," díval se na mě jak na idiota. Fajn. Mu problém asi běh nedělal, ještě u toho zvesela mluvil.

_

„Dobře Harry, tohle je debilní. Promiň, ale přijala jsem tvou nabídku, protože jsem si myslela, že mě něco naučíš. Tohle je vážně na hlavu," poklepala jsem si na čelo, když po mě chtěl, ať to znovu seběhnu a následně vyběhnu.

„Není, věř mi. Taky jsem to ze začátku říkal trenérům a podívej se, kde jsem teď," řekl přesvědčivě.

„Nebudu běhat po kopci jako dement," vztekala jsem se. „Končím," vzala jsem si prkno a připínala si ho k nohám.

„Ne, počkej," křikl na mě Harry. Otočila jsem se na něho. „Aspoň to seběhni, než abys to sjela. Jezdit umíš, to všichni víme, ale běhat už moc ne." Dělá si ze mě srandu? Dobře, jak chce.

_

„Dobrý den paní Amson," usmála jsem se na starší paní.

„Ahoj Emmo," usmála se mile.

„Nazdárek Bonnie," zasmála jsem se, když na mě skočila malá 'buldočka'. „Jdu vám zase vyvenčit Bonn, jestli to nevadí. Aspoň by se zase proběhla," otočila jsem se směrem k paní Amson.

„Ale vůbec ne, budu jen ráda," řekla a už mi podávala obojek s vodítkem a oblečkem.

_

„Bonnie, ke mně," křikla jsem, když se někam rozběhla. Neposlechla. To je zvláštní. Normálně poslechne na slovo. Rozběhla jsem se teda za ní. „Bonnie," křičela jsem. Vydechla jsem, když jsem viděl, jak k někomu přiběhla a vesele vrtěla ocáskem. Díky bohu, že se nikam nezaběhla.

„Měla bys ji mít na vodítku, když tě neposlouchá," řekl velice chytře kudrnáč, který, jen tak mimochodem, neumí absolutně trénovat.

„Měl by ses naučit trénovat lidi, když to neumíš," odsekla jsem zle. Měla jsem na něho nervy. Hraje si na chytrého, ale nic z toho.

„Au," chytl se, jakože za srdce. Jen jsem protočila oči, zapla si Bonnie na vodítko a odešla. „Ne, počkej, budeš litovat," řekl. Cože? Myslí to vážně? Otočila jsem se na něho s nevěřícím pohledem.

„Běž do háje, Stylesi," řekla jsem a už vážně odešla.

„Když si myslíš, že trénink nepotřebuješ, tak se uvidíme na soutěži WINTER LIKE?" dodal s pobaveným úšklebkem.

„Neřekla jsem, že trénink nepotřebuju," zasmála jsem se. „Jen, že ty trénovat neumíš. Vím, že nejsem nejlepší, ale stačí mi to. Nepotřebuji si to dokazovat nějakou soutěží, jako ty." Ukázala jsem na něj prstem. Dokázal mě vytočit během minuty. Vážně. „A navíc, kdybych opravdu chtěla, rozdrtila bych tě," snažila jsem se být sebevědomá, i když moc dobře vím, že Harryho bych porazit nedokázala.

„Uvidíme," zasmál se a otočil se na odchod.

„Neuvidíme," štěkla jsem ještě.

„Protože víš, že na mě nemáš," ani se neobtěžoval otočit.

Jen jsem si odfrkla a šla s Bonnie zpět k paní Amson. Dokázala mi zkazit celý den. Opravdu ho nemusím. Aghr.

_

Pozn. autorky: Moc se omlouvám, že 2 dny nebyl nový díl, ale byla jsem mimo město a díly už jsem měla předepsané, tak se mi je nechtělo přepisovat:/ Zítra můžete očekávat další:) A všem moc děkuji, kdo čtou tuhle povídku:) Vážím si toho:) –Džejna