Snow, please?! (Harry Styles - Cz)

30. díl

„Nechci se z toho vyspat," kňučela jsem cestou, když mě táhl ven. „Chci se s tebou vyspat," zasmála jsem se sama sobě.

„Přestaň. Za normálních okolností bys to neřekla," řekl trochu umučeně.

„Jo, tak toho využij," zastavila jsem se a tím pádem i Harry.

„Nebudu tě využívat," zakroutil přísně hlavou.

„Páni, začínám mít strach," nahodila jsem poker face a šťouchla Harryho do líčka, kde se mu vždy tvoří jamka, když se usměje. No, teď tam po ďolíčku nebyla ani stopa.

„Potřebuješ se vyspat," ušklíbl se. „Věř mi, že odolávám jen těžce, tak mi to nedělej ještě těžší," řekl tlumeně a vedl mě k němu domů. Asi.

„Si naštvaný?" zeptala jsem se nevinně.

„Nejsem, to já tě v podstatě opil. Jen tě lituju. Ráno ti bude pekelně špatně," nakrčil nos.

„Ale teď je mi dobře," zašeptala jsem.

„Ne na dlouho," dořekl, když otevřel dveře od jeho domu.

_

Převalila jsem se na druhou stranu. Auuuu. Šíleně mě bolí hlava. Pomalu jsem si sedla na postel a koukla na hodiny. 13:27. Ou?! Pomalu jsem se postavila. To jsem asi dělat neměla. Můj žaludek se celý převrátil. Rozběhla jsem se ke koupelně a objala záchod. Hm...

Ucítila jsem ruku na mém krku a pak mi někdo chytil vlasy. Harry. Postavil na umyvadlo sklenku s vodou, do které hodil šumák.

„Vypij to, bude ti lépe," řekl a podal mi skleničku, když jsem dokončila, co jsem začala.

„Děkuji," vypila jsem to najednou a sklenku podala zpět Harrymu. Ten ji postavil na umyvadlo. Převalila jsem se na druhou stranu, takže jsem se opřela o studenou stěnu. Harry si sedl vedle mě.

„Promiň," řekl a políbil mě na čelo.

„Proč se omlouváš?" svraštila jsem obočí. Nejsem si jistá, jestli se něco stalo. Nic si nepamatuji. Naposledy, když nám Harry donesl pití.

„Protože jsem tě opil. Omylem," zvedl jeden prst na důraz slova omylem .Zasmála jsem se a pokroutila hlavou.

„Jsem dospělá, měla bych vědět, kolik toho můžu vypít," bránila jsem ho.

„Opila ses někdy?" nevěřícně se na mě koukl.

„Ne," povzdechla jsem a trochu se uchechtla.

„Všechno je jednou poprvé," zazubil se na mě a postavil se. Podal mi ruku a opatrně mě zvedl na nohy.

„S tebou naprosto všechno," souhlasila jsem.

„A jsem za to rád," ukázal mi svoje ďolíčky. Konečně. Mezitím jsem si vyčistila zuby a šli jsme dolů.

„Udělal jsem snídani," zkonstatoval.

„Nemám chuť na jídlo," otřásla jsem se. „Sakra Harry!" vykřikla jsem najednou. „Měla jsem být v práci!" začala jsem panikařit. I přes mou bolest hlavy a nepřítomností žaludku jsem běhala po domě a hledala mobil.

„Klid Ems, volal jsem tátovi, že ti není dobře a že nepřijdeš. Říkal, že je to v pohodě a že se máš brzo zotavit," chytl mě za boky, abych se uklidnila.

„Děkuji," vydechla jsem úlevou a políbila ho na líčko.

„Teď něco sněz," podal mi obyčejný croissant.

„Nechci nic jíst, je mi špatně," protestovala jsem.

„Pomůže ti to."

„Vážně?" nedůvěřivě jsem si ho prohlédla.

„Zaručeně," cupcake.

„Tak fajn, díky," vzala jsem si ho z jeho ruky a zakousla se do něj. Zvedal se mi žaludek, ale věděla jsem, že sníst něco musím. Pak mi bude dobře.

„Dneska to na tréning asi nevidím," zasmál se mi Harry.

„Jasně, dělej si srandu," zvedla jsem palce, ale taky se zasmála.

„Takže jo?" šokovaně se na mě koukl.

„Ne," zamračila jsem se. „Myslím, že to dnes dospím a vyležím," vyplázla jsem jazyk.

„Takže pohodový, proležený den? To se mi líbí," tentokrát zvedl palce on, na což jsme se oba zasmáli.

Došla jsem ke gauči, kde seděl Hazz a lehla jsem si k němu. Hlavu jsem si položila na jeho hruď. Celkem pohodlné.

„Je mi špatně," vzdychla jsem.

„Třeba se ponaučíš a příště se tak strašně neopiješ," zasmál se.

„No dovol? To tys' mě opil!" zvedla jsem hlavu a koukla se mu do tváře.

„Ale tys' to pila," zvedl ruce na obranu, jakože za to nemůže.

Jenom jsem pobaveně zakroutila hlavou a dál to neřešila.

_

Celý den jsme opravdu proleželi a zkoukli snad všechny filmy. Od komedií, přes horory až k romantickým slaďákům.

Takové dny by mohly být častěji. Každý den mě více utvrzuje v tom, že ho miluju a každým dnem více. Už si nedokážu představit čas bez něj! A ani nechci..

_

Pozn. autorky: Strašně moc vám chci poděkovat! Je to až neuvěřitelné, kolik je tady přečtení a votes! Nějakých 2.6K přečtení a přes 240 votes!!! :O Jste vážně úžasní, děkuji vám moooc!!♥ Jste úžasné!! Strašně si toho vážím! A za každé přečtení, votes, nebo komentář jsem vděčná!:') Ještě jednou obrovské DÍKY!!! ♥♥