Snow, please?! (Harry Styles - Cz)

22. díl

Rychle jsem od Harryho odskočila a vyjeveně jsem na něho hleděla. Já vyhrála? Cože? To je hloupost!

„Vyhrála si Emm!" zakřičel Harry a začal šťastně poskakovat kolem mě. Pořád jsem se na něj dívala, jako na blázna. Nohy jsem měla jakoby přikované k zemi a dýchat jsem asi taky zapomněla. Harry mě vzal za paži a tahal na plac pod rampou. Všichni začali křičet moje jméno a tleskat. Tohle je neuvěřitelné. Konečně jsem něco udělala a široce se usmála. Vzpamatovala jsem se, až když mi na krk pověsili medaili a předali trofej. S poděkováním jsem si ji vzala a vyzdvihla do vzduchu.

„Děkuji," šeptla jsem směrem k Harrymu. Jen nadzvedl jedno obočí, jakoby nevěděl, o čem mluvím.

_

„Tohle je úžasné," vydechla jsem, když všechno skončilo.

„Jsi nejlepší," zasmál se Harry.

„Díky tobě," debilně jsem se usmála a dala mu pusu na líčko.

„Dlužím ti ještě to překvapení," nakrčil Harry nos a otevřel mi dveře od auta. Nasedla jsem a Harry vyjel.

_

Harry mě odvezl domů, kde jsem měla za úkol nechat trofej, medaili a převlíknout se. Jakmile jsem splnila jeho požadavky, vrátila jsem se k němu do auta a Harry zase vyjel.

„Ta atmosféra byla dokonalá," prohodila jsem, aby nebylo celou dobu v autě ticho.

„Jo, to počkej na snowshow," zasmál se. Zarazila jsem se a prudce na něho otočila. Tohle jsme si přece nedomluvili.

„Nepůjdu na snowshow závod," zavrtěla jsem hlavou.

„Ale půjdeš," kývl hlavou. „Tak zněla naše dohoda, pamatuješ?" nadzvedl jedno obočí. „Jeden závod, pokud ti to půjde, přihlásíš se na snowshow. A jak jsem viděl, zvítězila si," řekl naprosto vážně.

„Ale, ale..." snažila jsem se z toho vykecat.

„Ne Emmo, slíbila si to," ukázal na mě prstem, ale věnoval se řízení. Poraženecky jsem povzdechla, na což se Harry vítězně usmál.

_

„Jsme tady," oznámil Harry, když dojel na nějakou louku, kde byl kolem les a uprostřed malá chatka.

„Co to je?" usmála jsem se, bylo to okouzlující. „Nechceš mě třeba znásilnit a zabít, že?" trochu jsem se zasmála.

Harry se zasmál a pokýval hlavou, jako že nechce. Propletl si semnou prsty a rozešel se směrem k chatě. Došli jsme až k ní. Harry odemkl a já vešla dovnitř. Páni! Všude byly svíčky a lístky s růží naznačovali asi cestu. Rychle jsem se podívala na Harryho, který se jen usmíval a kývl, ať jdu. Rozešla jsem se teda po lístkách a sem tam jsem ze země vzala celou růži. Došla jsem až k zavřeným dveřím, na kterých byl velká šipka. Otevřela jsem je a nemohla jsem uvěřit svým očím. Uprostřed byla obrovská postel a na ní byl z růži poskládaný nápis GRATULUJI. Otevřela jsem pusu a následně se za ní chytla. Tohle je dokonalé. Cítila jsem, že jsem měla slzy na krajíčku. Otočila jsem se na Harryho, který stál za mnou opřený o dveře a s úsměvem se na mě koukal.

„Je to nádherné, děkuji moc," cítila jsem, jak se mi první slza skutálela po tváři. Došla jsem k němu a pevně ho obejmula. Obětí mi opětoval. „Jak si věděl, že to dokážu?" zeptala jsem se ho s úsměvem.

„Věděl jsem to. Jsi totiž pod mými křídly," zasmál se a dal mi pramen vlasů za ucho. „A taky protože si nejlepší skokanka, kterou jsem kdy viděl," jemně se usmál a palcem mě pohladil po tváři. Nevydržela jsem to a políbila ho. Hned začal spolupracovat. Cítila jsem, jak se do polibku usmál. Musela jsem se taky usmát.

Když jsme se od sebe vzdálili, Harry ze své kapsy vytáhl malou krabičku a se slovy: „Emmo Parker, budeš oficiálně mou dívkou?" mi ji podal.