Prophecy / Dramione

10. Kapitola

Draco a Hermiona tak nějak postupně čím dal tím víc, aniž by jim to docházelo, trávili společně čas v jejich domě který dostali od Ministerstva. Asi proste v hlavě měli zafixované ze je to v podstatě jejich domov, takže tam trávili svůj čas...koneckonců bylo to jejich ne?

Celým domem se ozval zvonek.
„Grangerova" zabručel Draco, který sedel v obýváku a pročítal si nějaké papíry do práce.
„Nemůžu! Dojdi si tam sám" ozvalo se ze shora, protože Hermiona zrovna vylezla z raní sprchy kterou vážně potřebovala.
„To není možný!" Odfrkl si naštvaně a když vstal tak se opět ozval zvonek
„Kterej debil.." mrmral si pod nosem když šel ke dveřím, a přísahal ze jestli dotyčný zazvoní ještě jednou tak na nej pošle smrtelnou kletbu.
No na toho kdo tam stal by ji poslal i kdyby nezvonil vůbec, čekal by kohokoliv ale jeho ne, divil se že ještě vůbec žije...

„Malfoy?" Vydechl dotyčný překvapeně když mu Draco otevřel a Hnědovlasý kluk na nej zmateně koukal
„McLaggene?" Řekl chladně a znuděně Draco, tehle člověk mu pil krev už od školy jen tím ze existoval. Co teď tady jako chce? Jak se vůbec opovažuje stát před jeho domem. Ano před jeho domem!
„Co tady děláš Malfoy??" Zamračil se okamžitě Cormac, a Draco pozvedl obočí, co si o sobě mysli?
„Na to bych se měl ptát já" odvětil Draco chladně, opřel se ramenem o dveře a znuděně zkřížil ruce na hrudi
„Hledám Hermionu, měl by to by její dům" řekl nenávistně, a blonďak už teď věděl ze se bude pěkně bavit
„Je...Grangerova" pokrčil Draco rameny jakoby nic a zvolal Hermionu která už šla po schodech dolu, když hlavu otočil dovnitř, tak si všiml ze hned jak zjistila kdo je přišel navštívit tak se snažila zřejmě schovat, zmizet nebo cokoliv. Draco si hned všiml ze měla mokré vlasy ve kterých vypadala dost sexy a její rty byly jemně načervenalé od horké sprchy, kdyby mohl hned by se na ní vrhl. Přitahovala ho, dost ho přitahovala, nevěděl čím. Přeci na světě je plno dobrých holek i lepších, ale ona byla jiná...

„Hermiono!" Zavolal nadšeně Cormac když ji uviděl v domě
„Em...Cormacu ahoj" usmála se falešné a došla ke dveřím, hned ji objal na přivítání. Nad tím si Draco odfrkl, co se má ji vůbec dotýkat...žarlíš snad?...ozvala se myšlenka nad kterou se zamračil, to přeci není pravda..Proč by měl žárlit?! Kvůli tomu ze se ji dotýká ten úchyl? No a? On s ni bydlí a je jeho žena...a v tu chvíli Dracovi došlo ze je to poprvé co ji tak opravdu označil...
„Co tady děla Malfoy? Na Ministerstvu mi řekli ze tady bydlíš" zamračil se Cormac
„Ani se nenadechuj...pojď dal" sykla Hermiona po Dracovi, když už mu chtěl odpovědět a Cormaca i když nerada tak pozvala dovnitř
„Opovaž se překročit ten práh" řekl ostře a nebezpečné Draco
„Malfoy" zamračila se Hermiona
„Je to i můj dům a on do něj nevkročí" zamračil se na Hermionu
„Tvůj dům? Já myslel ze...o co tady jde?" Zamračil se Cormac a probodával Draca pohledem
„Ubližuje ti nějak??" Zeptal se hned a Draco se Uchechtl, určitě...
„Co? Ne, jenom je to složité..." vydechla Hermiona
„Hele vysyp co chceš a nemáme na to cely den" zamračil se Draco protože ho to nebavilo
„My?" Pozvedla Hermiona obočí, ono je nějaké my? Překvapilo ji to a zároveň ji to dělalo zvláštní pocit někde uvnitř
„My" zopakoval Draco s ušklebkem
„Myslím ze bude lepší když mi posles dopis, teď se to nehodí omlouvám se" podívala se Hermiona na Cormaca
„V pohodě, myslím si to samé...tak se měj" usmál se na ní a když jenom kývla na rozloučenou tak Draco zabručel dveře

„Co to jako bylo Malfoy?!" Vyjela Hermiona hned
„Jestli chceš zavolám ti ho zpátky" řekl Draco chladně a opět začal otevírat dveře
„Ne to ne" lekla se Hermiona a zabouchla Hermiona dveře při čemž se dotkla jeho ruky, oběma v tom místě divně zabrnělo a na par vteřin nastalo ticho
„Měla by jsi poděkovat" šeptl jí Draco do ucha, a ona možná přestala dýchat
„Za co?" Nenechala se vyvést z míry
„Kdybych tady nebyl tak by se ti teď rozvaloval na gauči a kdo ví co by měl v plánu" ušklíbl se na ní vítězně
„Přestaň" zamračila se Hermiona
„S čím jako?" Nechápal
„S tím co děláš Malfoy" řekla odhodlaně
„Měla by jsi si usušit vlasy nebo budeš nemocná a já se o tebe starat nebudu" řekl chladně, ignoroval všechno co řekla a vydal se do obýváku, opět ji tam nechal stát zmatenou. Tolik ji motal hlavu...