13. Kapitola

1.1K 49 0
                                    

Dva dny uběhli jako voda a Hermiona se opět mohla vrátit do práce. Malfoy se do jejich domu opravdu nastěhoval ale zatím byl v práci a nebo Hermiona byla u Wesleyu, takže nedošlo k žádné velké hádce jen k par výměně názoru ale to se dalo čekat.
Taky po vydání článku o jejich sňatku v denim věštci, byl hned druhy den článek o tom že čistokrevné rodiny jdou po jejich stopách protože Amanza Thood z čistokrevného proměněně většího rodu Thoodu, přiznala svůj vztah s Juliusem Maxem který je z také z Mudlovské rodiny.
Hermionu tohle těšilo, tolik lidi se bude moct otevřít, nebudou muset své vztahy skrývat a vztahy se zlepší...možná ta věštba k něčemu bude...

Hermiona kancelář byla opravena a srovnaná, zdálo se ji ze vypadá možná ještě lip než před tím. Konečně si mohla sednou za svůj stůl, procitat si své papíry a pokračovat v zákoně. Ano sice ji ho Malfoy přinesl domu ale nemohla se tomu věnovat na plno, teď už muže.

„Dále" vydechla když se ozvalo zaklepni na její dveře, hned na to dovnitř vstoupil vysoký, černovlasý mladý muž se zelenýma očima
„Dobrý den" usmál se na ní hned a sjel ji pohledem
„Em dobrý den?" Pozvedla obočí
„Jsem bystrozor Dorian Fox, posila mě pan Antonio abych zajistil vaši ochranu, jelikož už opět chodíte do práce, nemáte svou hůlku k dispozici a taky se dokázalo ze to skutečně byl jeden z nechycených smrtijedů, budu mít zodpovědnost za vaše bezpečí" vysvětlil jí mladý muž a ukázal svůj odznak bystrozora. Hermiona přeci nepotřebuje ochranu, dokáže se o sebe postarat a navíc něco ji na něm nesedlo
„Nebojte se, nebudu vám zasahovat do soukromí ani do práce, pouze vám budu vždy na blízku a připraven kdyby se to náhodou stalo znova" dodal s úsměvem když viděl její pohled
„Em ne to je v pořádku jenom jsem s tím vůbec nepočítala....a můžete mi tykat" usmála se na nej brunetka
„Dobře, jak chceš ale ty mě taky" vrátil jí opět úsměv.
„Na jak dlouho by to bylo?" Zeptala se hned
„No rozhodne do doby dokud by jsi neměla hůlku ať už svoji nebo jinou, pan Foxor se teprve bude vracet ze zahraničí a až potom se bude moc věnovat tvojí hůlce" vysvětlil ji Dorian
„Em Aha, no-" začala opět Hermiona ale přerušilo ji otevření dveří, hned věděla kdo to je protože jenom jeden člověk na světě si děla co chce a vchází bez zaklepaní...

„Malfoy nauč se klepat" zamračila se na nej hned a všímal si jak se zamračeně podíval na Doriana
„Malfoy" odvětil mu mladý muž slušně ale přesto ostře
„Foxi" procedil mezi zuby Draco. Ano znali se, Dorian byl taky z čistokrevného rodu, jejich rody spolu moc nevycházeli a ještě víc se znepřátelili ve chvíli kdy si pan zla vážil víc rodu Malfoyu a udělal si z Malfoy Manor sídlo, místo jejich. Jeho celá rodina skončila v Azkabanu, on ovšem ne protože chodil do Kruvalu ale i tak si Draco mysli ze to byl smrtijed...

„Vy se znáte?" Ozvala se Hermiona a tikala pohledem mezi dva mladými muži, kteří se zabíjeli pohledem
„Očividně Grangerova" odfrkl si Draco
„Co tady chceš?" Dodal blonďak chladně hned v zápětí
„Mám na starost Hermioninu ochranu a bezpečí" ušklíbl se Dorian, a Draco se zarazil, od kdy si oni dva týkají? A proč by ji zrovna on měl dělat ochranu, však je úplně neschopný a navíc s každou si chce užívat a o každou se snaží
„Ty? Není třeba" Uchechtl se Draco a Dorian se zamračil
„Malfoy, co potřebuješ?" Ozvala se Hermiona a tím na sebe strhla pozornost
„Potřebuju aby jsi to odsouhlasila" řekl chladně a položil ji na stůl nějakou složku
„O Grangerovou se postarám sám" řekl chladně směrem k Dorianovi a zabil ho pohledem. Hermiona překvapeně pozvedla obočí, ze se oni Malfoy postará sám? Žárlí snad? To chování tomu nasvědčuje...chceš aby žárlil...Ozvala se jedna myšlenka. No možná...

„Ty? Co ty s tím máš společného" řekl pobaveně Dorian. Brunetka se divila že to neví, protože už to díky Dennímu věštci museli vědět snad všichni...
„Rozhodně víc jak ty" zamračil se blonďak
„Copak? Snad to nejsi ty před kým ji mam chránit" Uchechtl se opět dotyčný
„Zavři tu svoji hubu a vypadni, až to uděláš podívej se na dveře" řekl ostře Draco a z oči mu šlehali plameny
„To Já bych ti měl říct aby jsi vypadl" zamračil se Dorian
„Ty? Ty mi nebudeš říkat vůbec nic, jsi neschopný bystrozor který by nedokázal nic bez svoji matky která tě všude dostala ale teď už tady není co? Co budeš dělat?" Řekl Draco tak chladně že všem projel mráz po zádech a možná i místnost se ochladila
„Malfoy!" Zvýšila hlas Hermiona naštvaně
„Nepleť se do toho " procedil skrze zuby blonďák
„Odejdi!" rozkázala mu
„Neříkej mi co mam dělat" probodl ji pohledem
„Myslím si že ti něco řekla" ozval se Dorian
„Nevím na co si hraješ Foxi...ale jak chceš Grangerova nebo mam říct Malfoyová?" Odsekl Draco a během par sekund opustil její kancelář. Hermiona jen sledovala dveře které se za nim zavřeli, měla divný pocit. Nevěděla z čeho. Jakoby litovala toho ze odešel, nevěděla co to je.
„Malfoyová?" Ozval se zmateně už jediný muž v její kanceláři....

-

Hermiona se objevila v letaxovem krbu u sebe doma, hned ji pohled spadl na blonďáka který sedel na gauči a pročítal se nějaké papíry

„Kde máš Foxe? To nevypadá na zodpovědnou ochranu" řekl chladně a ani se na ni nepodíval
„Řekl si ze se o mě postaráš ty" řekla jakoby nic úplně bez citu. Sama sebe překvapila ze to řekla a Draco na ni hned stočil svůj pohled
„Ať se o tebe stará sám" odfrkl si. Porad byl naštvaný a vybíjel si to na ní ale samozřejmě ze nechtěl aby ten idiot s ni měl něco společného
„Fajn, jdu s nim za hodinu na večeři a všechno probereme asi nechceš aby chodil do domu co?" Řekla Hermiona a v duchu se vítězně usmála, věděla ze ho tím naštve ještě víc
„Cože?" Pozvedl obočí Draco a když se vydala ke schodům tak se vydal za ní
„Nikam s nim nepůjdeš" rozkázal jí
„Nemáš právo mi rozkazovat Malfoy" otočila se na nej zamračeně
„Je mi jedno jaký práva u tebe mám ale nikam s nim nepůjdeš" řekl dokonale chladně a nebezpečně
„A to jako proč? Budu si chodit kam chci a s kým jsi, nejsi nikdo kdo by-" začala Hermiona naštvaně
„Protože jsi moje Grangerova" skočil ji do řeči a ona i hned zmlkla, jenom na se na něj dívala a možná přestala dýchat. Neustále si opakovala co to teď řekl. Ze je jeho? To teda není!...Chceš být jeho...ozvala se její hlava a to ji nutilo se zamračit ještě víc
„Nejsem tvoje Malfoy" zamračila se nej odhodlaně
„Jsi" ušklíbl se vítězně
„Leda tak přes papíry" probodla ho pohledem a už se otáčela opět k odchodu, když v tom ji Draco zatáhl za zápětí, čímž způsobil ze se k němu trhnutím otočila a už hned chtěla něco namítat, ale on jí přirazil ke zdi a hned na to prudce spojil jejich rty, které do sebe dokonale zapadli. Nevěděl proč to udělal, proste to musel udělat, když by to neudělal teď tak jindy, nedokázal by jsi odolávat navždy, nevěděl co ji k němu tak táhne ale byla jako magnet, možná to ze jí nemohl mít...Sralo ho jak ji má neustále tak blízko ale i přesto k ni má blíž kdokoliv jinej a on je pro ní pomalu nic, taky si uvědomoval ze je dokonalá ve všech směrech, jen si to nechtěl připustit.
Ona tam jen zmrazeně stala jako sloup, přestala dýchat a nebyla schopna se hnout. Byla zmatená tak jako ještě nikdy před tím. Měla by se odtrhnout ale lhala by kdyby řekla ze ji to nelíbilo, líbilo, bylo to jiné. Jeho rty v ni vyvolali motýlky které se rozletěli po celém jejím těle. Cítila zvláštní pocit, jako by to bylo to co potřebovala. A on na tom byl stejně...
A navíc nejsou už ve škole a jsou dospěli, můžou si dělat co chtějí....
Při této myšlence Hermiona nejistě pootevřela ústa a tím mu dala svolení k dalšímu polibku, toho i hned využil a začal ji prudce líbat. A i přesto že to bylo drsné tak to bylo stejně tak jemné a i hezké....

Prophecy / DramioneKde žijí příběhy. Začni objevovat