Prophecy / Dramione

14. Kapitola

Hermiona i přesto všechno co mezi nimi se stalo, šla na večeři s Dorianem, neviděla na tom nic špatného i když ji vůbec nesedl a poznala ze něco zkoušel. Neustále ji dával komplimenty a snažil se jí dotýkat. Ale ona cely večer byla myšlenkami u blonďáka, nedokázala ho dostat z hlavy...
Draco byl naopak pěkně nasranej ze stejně s tím idiotem šla, jasně šla s ním kvůli práci ale zná ho moc dobře a ví že si na ni něco zkusí.
A on ho nepotřebuje neustále vydat v její blízkosti...od toho má tebe ze?...Jistě ze má, at už chtějí nebo ne, tak jsou součástí neporušitelného slibu a on je přeci její manžel, a dokáže se postarat o knihomolku jako ona...

Hermiona včera přespala u Wesleyu, nechtěla se tam vracet, nedokázala si to představit. Ginny samozřejmě všechno musela říct, protože poznala ze se něco děje. No nemohla tomu uvěřit ale myslela si ze se to dřív nebo později stane.
Draco celou strávil tím ze si jeho hlava vymýšlela scénky jak se Grangerova prohýbá pod tím idiotem který se dotýkají jejího dokonalého těla a hebké pokožky...Všechno mu už lezlo na nervy!

-

Hermiona v klidu seděla v práci a věnovala se nějakým papírům dokud se neozvalo zaklepaní a dovnitř vešel sám ministr

„Koukám ze už máte změněnou cedulku na dveřím" usmál se na ní
„Em ano, je to nezvyk" vydechla. Před par dny ji to změnilo na Hermiona Malfoyová, bylo to dost divné ale ji už to bylo jedno
„To věřím" souhlasil s ni a posadil na křeslo naproti ní
„Proč jste tady?" Zeptala se a zavřela složku
„Slyšel jsem ze jsi pan Malfoy nepřeje aby pan Fox měl na starost vaši bezpečnost" podíval se na ní
„Em, ano to je pravda" vydechla Hermiona, zároveň ji to dělalo dobrý pocit a zároveň nevěděla, byla zmatená.
„Nevíte proč? Mohli bychom nasadit někoho jiného i když s tím nápad přišel sám pan Fox" zeptal se
„No ja nevím, ale myslím ze Malfoy nebude chtít nikoho" řekla upřímně jak si to myslela, sám přeci řekl ze se o ni postará sám
„Vážně? No...no mohlo by se to brát jako úspěch nemyslíte?" Ušklíbl se na ni Ministr a ona pozvedla obočí
„Víte věštba nespojí dva lidi jen tak z ničeho nic. Vy dva mezi sebou mate vytvořit něco opravdového něco co pomůže zlepšit vztahy mezi kouzelníky protože si z vás budou brát příklady a začne to být normální, proto je naše spojení důležité.." usmál se na ní, vstal a vydal se k odchodu
„Myslíte si ze jsme spřízněné duše ze ano?" Zeptala se ho Hermiona a lehce se zamračila
„Moc dobře víte ze je možné všechno" usmál se na ni dřív než zabouchl dveře.
Nechal ji tam sedět zmatenou s plno otázkami. Je opravdu možné aby oni dva k sobě patřili? To je přeci nemožné.... I když se to pomalu začínalo stávat možným...
Oba pomalu překračovali hranici která je mezi láskou a nenávisti...

-

Hermiona s Ginny se vydala po práci na nákupy protože za par dnů se měl být ples na Ministerstvu kam byly pozváni pouze pracovnici a nebo uznávaní kouzelnici.

„S tebou půjde Malfoy ze jo?" Zeptala se Hermiony její zrzavá kamarádka
„No ještě to neví, neřekla jsem mu to ale bude muset, Ministr i ostatní to budou očekávat..." vydechla
„Ale Kdyby jsi mohla tak by jsi stejně chtěla jít s ním že?" Podívala se Ginny na brunetku
„Já nevím, jsem ze všeho zmatená...proto jdeme na nákupy" usmála se Hermiona a otevřela dveře od jednoho dobrého a uznávaného obchodu se společenskými šaty, boty a věci na ples.
Oběma hned pohled spadl pohled na dlouhý stojan se společenskými šaty a boty pro dámy

„Dobrý den jsem Luciana, mate přání?" Přišla k nim usměvavá pani které mohlo být kolem čtyřiceti
„Ano hledáme společenské šaty na ples" usmála se Hermiona
„Ah, ples na ministerstvu...jistě, tady toho najdete opravdu hodně, mate nějaké představy?" Podívala se na ně Luciana
„Jistě...tady pro Hermionu, nějaké hezké dlouhé šaty ve kterých vynikne jak ona tak její postava, taková které zaujmou ale nejsou moc" vzala si slovo hned Ginny a usmála se na Hermionu která ji lehce probodla pohledem
„Jistě, mate hnědé vlasy a hezké tmavě oči s výrazným obočím...k vám by se hodila čistě bílá" usmála se na ni pani a vydala se někam do obchodu a oni hned za ní
„Musíme Malfoye donutit spadnout na kolena" ušklíbla se Ginny
„Nemusíme" zamračila se Hermiona ale lhala by kdyby řekla ze ho nechce zaujmout
„Lhářko" usmála se Ginny

„Takže tady, všechny šaty jsou světlých barev a elegantní...můžete si je vyzkoušet a kdyby cokoliv zavolejte mě" usmála se starší pani když je zavedla ke stojanu kde bylo několik světlých šatů
„Děkujeme" odvětila Hermiona a začala si prohlížet šaty
„Ty máš představu Ginny které chceš?" Zeptala se ji Hermiona, Ginny sice nepracuje na ministerstvu ale je přítelkyni Harryho který tam je samozřejmě pozvaný...
„Asi nějaké zelené, k zrzkám moc barev najde" uchechtla se Ginny a začala brát různé šaty které chtěla aby si Hermiona zkusila...

Ginny měla šaty vybrané rychle za to Hermiona si už zkoušela asi 6 a už to opravdu chtěla vzdát, protože si myslela ze tyhle taky nebudou ty pravé. Ovšem když se ale na sebe podívala do zrcadla tak byla dost překvapená, dělali ji hezkou postavu, sama v nich vynikla, byly jednoduché až byly úchvatné...proste dokonale

„Už jsi tam nějak dlouho Hermiono" ozvala se Ginny která seděla v křesla a dělala ji porotu
„Myslím ze dobrý" usmála se Hermiona odhrnula závěs a ukázala se své kamarádce v bílých šatech. Ginny hned otevřela pusu dokořán
„Paní! Hermiono ty jsou dokonalý, strašně ti sluší, každý na tebe bude koukat" řekla nadšeně zrzka když ji viděla
„Na nás obě" usmála se Hermiona....

-

Hermiona se konečně tak po dni a jedné noci objevila doma. Hned ji pohled spadl na blonďáka a kterým se včera vyměnila hezké polibky

„Rozhodla jsi se vrátit od-" začal chladně narážet Draco, hned co si ji všiml
„Spala jsem u Wesleyu, nebudu mít žádnou ochranu" přerušila ho hned a on překvapeně zvedl obočí
„Věříš mi?" Zeptal se z ničeho nic
„Co? Věřit ti?" Pozvedl obočí
„Jo" řekl jakoby by mu bylo všechno jedno
„Já nevím" odvětila upřímně, nějak mu věřila jedno její část mu věřila a druhá se držela stranou
„Tak věř ze se ti nic nestane" podíval se na ní vážným ale i chladným pohledem, jeho slova ji překvapila ale nic mu na to neřekla a vydala se k odchodu, bylo komické jak se oba chovali jako by se mezi nimi vůbec nic nestalo..

„Malfoyi?" Zastavila se u schodů a otočila se na nej
„Grangerova?" Odvětil jí a ani se na ni nepodíval
„Za tři dny je na Ministerstvu ples a-" začala
„Mám jít s tebou" dokončil za ní a vstal z gauče
„Ne ze bych tě zadala ale myslím ze se to bude očekává" podívala se na něho nervózně a on se ušklíbnul
„Já vím Grangerova, počítám s tím"