Prophecy / Dramione

6. Kapitola

Hermiona byla už skoro hotova na dnešní večeři, byla nervózní. Ne z Narcisy ale spis z toho ze se vrátí na to místo.
Musela uznat ze ji to sluší. Měla černé uplé šaty nad kolena s dlouhými rukávy a výstřihem, k tomu boty na podpatku a béžový kabát. Vlasy měla rozpuštěné jen si jeden přední pramen který ji vadil dala za ucho.
Vzala si kabelku do které dala dvou hůlku a peněženku a vydala se k odchodu.

Mělo být za pět minut sedm a Draco už tam na ní čekal, byl si jistý ze přijde v čas protože je to Grangerova, která určitě nikdy nepřijde pozdě. A hlasité prasknutí které se ozvalo před domem to dosvědčilo, přesná jak hodinky.
Hned jak uslyšel jak se otevírají hlavní dveře se přemístil do chodby aby rovnou mohli vyrazit.

„Grangerova" oslovil ji aby na sebe upozornil
„Malfoy" odvětila a otočila se na něj. Jeho oči hned byly překvapené. Měla šaty které opět dokonale odhalovali všechny její dobré křivky, dlouhé nohy. Slušelo ji to, to musel uznat at už chtěl nebo ne..

„Jdeme" zeptal se ale spis to znělo jako rozkaz. Hermiona pouze kývla, mezi dveřmi se otočila a vydala opět ven.
„Chyť se" rozkázal ji Malfoy a vytáhl hůlku. Tohle pro ne nebyla příjemná situace. Hermiona svou drobnou ruku omotala kolem jeho svalnaté paže. Hermiona věděla ze Malfoy nebude mít ošklivou postavu a jeho paže to jen dosvědčují....

S hlasitým prásk zmizeli z jejich pozemku a s hlasitým prásk se objevili před Malfoy Manorem. Hned co se hnědovláska vzpamatovala z přemístěni tak ji projel mráz po zádech. Musela uznat ze teď Malfoy vypadá lip, není z venčí tak strašidelný a měl upravenou zahradu. Čím blíž byly i hlavních dveří tím víc se ji vybavovali všechny pocity a vzpomínky. Zatím se necítila dobře, ale věděla ze to přejde. Je to pouze v její hlavě, teď se ji nic neděje. Musela si zvyknou, nikdy by ji nenapadlo ze se tady ještě někdy objeví.

Draco otevřel dveře a jako dobře vychovaný ji je podržel. Hermionu to překvapilo. Harry a Ron jdou většinou první a kolikrát dveře nepodrží, ne ze by ji to vadilo. Ale Malfoy byl z vysoké rodiny a měl elegantní výchovu, to značilo i to jak se oblékal. Musela si přiznat že se ji to líbí, a kdyby to nebyl Malfoy tak by nebyl z zahození...vlastně byl velmi pohledný
Bez jediného slova vešli dovnitř a objevili se velké prostorné chodbě která byla tmavší a ještě jednou tak velká jako ta jejich.

Cestou do jídelny se Hermiona neustále rozhlížela a cítila se opravdu divně, bylo zvláštní tady být ale nebylo to nic dobrého tedy až do té doby dokud nevyšli schody...
Objevili se na chodbě kde Hermiona ještě tak před rokem ležela na chladné zemi a její křik se rozléhal po celém Manoru.
I hned se zastavila v chůzi, její dech se zrychlil a jen sledovala místnost.
Draco si toho samozřejmě všiml, poznal ze se tady necítí komfortně a vyvolává ji to všechny špatné emoce, upřímně se ji ani nedivil.

„Grangerova" vydechl aby ji dostal z transu.
Ona na něho stočila pohled a opět se rozešla aby ho došla jelikož byl o dva/tři kroky na před. Hned jak se objevila vedle něho, tak jí položil ruku na zadá na náznak podpory, nevěděl proč to udělal, asi je proste dobře vychovaný. Hermioně na tom místě projelo šimraní, mráz proste nějaký divný ale příjemný pocit, překvapilo jí ze to Malfoy udělal ale v tu chvíli mu byla i vděčná, protože tahle místnost byla kamen úrazu a on to poznal....chtěl ji pomoct...
Dal ale ze sebe nehodlala dělat žádnou chudinku

„Slečno Grangerova, jsem moc rada ze jste tady" usmála se na ni Narcisa hned co vešli do velké jídelny
„Dobrý den"" odvětila ji slušně hnědovláska
„Draco" usmála se na svého syna
„Matko" kývnul jen na pozdrav a už dávno sundal svou ruku s Hermioniných zad.
„Je všechno v pořádku? Vím ze odtud nemáte dobré vzpomínky" podívala se na ní
„Em ano, všechno je v pořádku" zalhala jí bývala lvice a slyšela jak si Draco pobaveně odfrknul.
Všichni tři se usadili k velkému tmavému stolu. Hermiona si tu tady stále prohlížela jak kdyby čekala ze se tady objeví Bellatrix, ale věděla ze se ji nic stát nemůže.

„Jak se vám líbí váš dům?" Prolomila starší žena ticho
„Je krásný, světlí a prostorný" usmála se na ní
„Ano, přesný opak Malfoy Manoru" uchechtla se Narcissa
„Chci vám jen říct že jsem vám oběma moc vděčná, přispěli jste k světu velkou věci. Oba víte jaká hrozba by mohla nastat, sice nikdo netuší jak vaše spojení by tomu mohlo pomoci ale je to celkem logické" dořekla Narcissa a na oba se usmála
„To je přeci jasné paní Malfoyová, prošli jsme si horšími věci a nic nestojí za to aby si svět protrpěl další hrozby" usmála Hermiona a Draco pozvedl obočí. No jo podělaný Nebelvír, sama odvaha..
„Myslím ze tohle se nejhorší věc která se mi mohla stát" odfrkl si Draco
„Draco...taky by jsi mohl skončit v Azkabanu kdyby jste to odmítli, měl by jsi být Slečně Grangerova vděčný" zamračila se na nej jeho matka
„Vděčný? Opravdu?" Podivil se Draco
„Upřímně si vůbec nemyslím ze to cele něčemu pomůže je to totální nesmysl" dodal
„Malfoy" Procedila Hermiona skrze zuby které už nebavili tyhle jeho kecy
„Grangerova?" Odvětil znuděně
„Přestaň" zamračila se
„Jako s čím?" Řekl chladně

„To stačí, nechci tady dneska žádné hádky....Večeři jsem uspořádala z toho důvodu ze vám musím něco oznámit a tuším ze z toho nebudete mít radost" oznámila jim Narcissa, oba dva hned Zmlkni a oba dva se svůj pohled stočili na starší ženu
„O co jde Matko?" Zamračil se Draco, kterému se tohle cele přestalo líbil, ne že by se mu to předtím líbilo, ale podle tónu své matky poznal ze to pro ne nebude nic dobrého

„Em víte už je to par dnů co jste složili slib...a ministerstvo usoudilo ze jestli to má opravdu pomoct zlepšit vztahy a zastavit hrozbu tak se s tím musí jít na veřejnost jako normální lidi v manželství...Nemusí to být samozřejmě hned ale jde o to aby jste to netajili třeba rok nebo déle..." řekla opatřeně. Hned se celou místnosti rozprostřelo ticho, že by byl slyšet i hřebík padající na zem. Oba mladí kouzelníci pouze zaraženě koukali na starší ženu a opakovali si v hlavě její slova.

„To nemyslíš vážně Matko" ozval se Draco jako první, když s tím půjdou na veřejnost tak se to všichni dozví..logicky..A oni už nezmůžou vůbec nic, když by to alespoň tajili tak by jsi mohli jít svými cestami
„No je to logické ale...já nepočítala jsem s tím a je to to poslední co chci udělat" řekl Hermiona slušně a upřímně
„Není to vůbec logické Grangerova" zamračil se ni Draco
„Malfoy je úplně jedno jestli to bude v tajnosti nebo ne, naše životy to změnilo stejně. Žádná tvoje přítelkyně nebude reagovat dobře když se to dozví tak nebo tak. Smiř se s tím!" Zamračila se na něj ještě víc. Ji totiž došlo ze je jedno co se teď bude dít protože životy mají stejně zničené
„Neser mě Gra-" začal chladně Draco ale věděl ze má ta holka pravdu

„Em nemusíte dělat žádný večírky a takové věci, pouze se jen začít ukazovat spolu a slečna Grangerova bude muset užívat tvoje jméno alespoň po pracovní stránce" řekla aby odlehčila situaci
„To je výborný" odfrkl si Draco, vstal a opustil místnost...